Pátek, 18. srpna 1876 (6. srpna)

Včera večer jsem se chystala ulehnout — ale Pietrův dopis na stole mě fascinoval; vzala jsem ho a přitiskla ho násilně ke rtům.
Byla jsem velmi bledá a unavená.
Bylo by bývalo lépe uléhnout dříve — k tomu příhodu by nedošlo.
Měla se sejít velká společnost sousedů — ale od rána prší a tito hodní páni a dámy se rozmýšlejí hned dvakrát, než se vydají na deset až třicet kilometrů za takového počasí; takže ze všech přišla jen Dina, která neodjela, pak dva Hamalijové (abychom mluvili po malorusku) — a k večeru paní a slečna Tarnovská.
Dnes večer jsem pozorovala — a všimla si.