Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Sobota, 20. května 1876

V půl desáté odjíždíme v doprovodu Potechina a Nainera, který nám slouží jako princeznám. Při vstupu na nádraží teta nalezla Antonelliho, jak celý usmívající se stojí před hodinami ukazujícími, že zbývá sotva pět minut. Ubohý byl celý bez sebe, když ji spatřil. Vyměnily jsme sotva několik slov.
„Přijedete do Nice?"
„Nevím."
Podívala jsem se na něj.
„Ne," řekl, „nevšímejte si — dnes ráno nejsem k ničemu. Přijedu."
„To je dobré."
Potechine, Nainer a Pietro* stáli u dveří vagónu.
„Nu, pane," řekla teta, „kdy přijedete do Nice?"
„Jakmile mi otec dá peníze," odpověděl Pietro*.
To je hloupé říkat nahlas. Odjížděly jsme — tím odpadly veškeré ceremonie. Drží mi ruku.
Jaká nuda jet do Nice!
Co je pozoruhodné — a také neuvěřitelné — je to, že teta netušila, co znamená toto pozvání přijet do Nice. Zvala ho napůl ze zdvořilosti, napůl jako jednoho z četných nešťastníků, které měla učinit moje triumfující krása. Tato malá epizoda může poskytnout představu o celém chování mé prvobytné rodiny. A pak — až se bude říkat, že... budou se divit. Zut!*
Až do Janova cestujeme s mladým Němcem, který se vrací z pouště a vypráví o své cestě. V Orbitello vidím pasionistické mnichy ze San Giovanni e Paolo. A protože mi Antonelli řekl, že rektor tohoto kláštera je na cestách, nepochybovala jsem, že to on. Také v Janově telegrafuji ihned Antonellimu, že jsme potkaly rektora a že mu posílá pozdravy, podepsáno San Zuc... zkratkou za Zucchini.
A jiný telegram do Nice: Dina je velmi nemocná a obávám se neštovic — je-li to tak, nepůjdu.
Papír, Maria, kardinál, cigarety.
Gloriae cupiditate

Poznámky

Pozn. překl.: Franc. tout déferré — doslova „zcela odkovaný" (jako kůň bez podkov); přeneseně: zcela vyveden z míry, bezradný. ↩
Pozn. překl.: Franc. ma primitive famille — moje primitivní/prostá rodina; Marie užívá slovo ironicky ve smyslu: naivní, světa neznalá, bez společenského vtipu. ↩
Pozn. překl.: Zut! — franc. výraz mírného rozmrzení, zklamání: „No nazdar!", „K čertu!" Asterisk (*) za slovem v originále naznačuje, že jde o dodatečnou poznámku. ↩
Pozn. překl.: Pasionisté — řeholní kongregace (Kongregace Nejsvětějšího Kříže a Umučení Páně), věnující se rozjímání o Kristově utrpení. Klášter San Giovanni e Paolo v Římě je jejich centrem. ↩
Pozn. překl.: La petite vérole — neštovice (variola); v 19. století závažná a znetvořující nemoc, pro níž se lidé vyhýbali kontaktu s nakaženými. ↩
Pozn. překl.: Gloriae cupiditate (latinsky) — touhou po slávě; Marie cituje klasickou latinskou frázi, jíž uzavírá zápis v duchu sebeironie i sebevědomí zároveň. ↩