❦
Sobota 25. prosince 1875
Samedi, 25 décembre 1875
#### Ach! jsem šťastná, ach! jsem u vytržení!1
Ah ! son felice, ah ! son rapita !
Najděte mi jazyk, který by se vyjadřoval s takovým nadšením! proto ho užívám, abych vystihla svůj stav.
Trouvez-moi une langue qui exprime avec autant d’enthousiasme ! aussi je m’en sers pour définir mon état.
Po takovém úvodu jistě čekáte nějakou událost se Záhadným. Sotva jsem ho zahlédla, a to z dálky. To ti ostatní... inu, tak.
Vous vous attendez sans doute à quelque événement avec le Surprenant, d’après cet exorde. Je l’ai à peine aperçu et de loin. Ce sont les autres qui.., enfin voilà.
Je nebeské počasí, všichni jsou venku. I když jsem včera dlouho bděla, jsem hezká. Jdu s Collignon a cestou se k nám přidá Winslow a představí mi svého přítele, nevím koho, který prý hořel touhou a tak dále. Gonzales mě zastaví, řekne mi, že jsem krásná, a já mu odpovím, že je laskavý.
Il fait un temps céleste, tout le monde est dehors. Malgré ma veille d’hier je suis jolie. Je marche avec Collignon et, en route, Winslow se joint à nous et me présente son ami, je ne sais quoi, qui brûlait etc. etc. Gonzalès m’arrête, me dit que je suis belle, je lui réponds qu’il est aimable.
„Rád bych se s vámi prošel,“ říká, „ale vy jste s těmihle pány.“
- Je voudrais bien me promener avec vous, dit-il, mais vous êtes avec ces messieurs.
„Tak třeba jindy,“ říkám.
- Ce sera pour une autre fois, dis-je.
Pak potkávám d’Aspremonta se dvěma okouzlujícími Italy, jeden z nich je ten, co má hamiltonovské oči.
Ensuite je rencontre d’Aspremont avec deux charmants Italiens, l’un d’eux est celui qui a des yeux hamiltons.
Nastoupím do kočáru a máma mi vypráví, že viděla Saëtona a Gonzalese a že jí ten poslední napovídal tolik krásných věcí o mně, on a jeho přítel Mulinar, že nevěděla, jak jim poděkovat.
Je prends la voiture et maman me raconte qu’elle a vu Saëtone et Gonzalès et que ce dernier lui a dit tant de belles choses de moi, lui et son ami Mulinar, qu’elle ne savait comment les remercier.
Manara se na mě už několik dní dívá velmi upřeně, zatímco stojíme před veřejnou zahradou s Varpahovským, paní Sapogenikoffovou, Antonoffem, Bihovcem, Yourkoffem a Walitským, Manara koupí celý balík balonků a vypouští je. Tak mě to okouzluje, že je to jako med. Tyhle hlouposti se mi líbí víc, než dokážu říct.
Manara depuis quelques jours me regarde très fort, pendant que nous sommes arrêtés devant le jardin public avec Varpahovsky, Mme Sapogenikoff, Antonoff, Bihovetz, Yourkoff et Walitsky, Manara achète tout un paquet de ballons et les lance. Cela m’enchante tellement que c’est un sucre. Ces bêtises me plaisent plus que je ne puis dire.
Procházím se, okouzlená, šťastná, zpívám polohlasem2 „Mignon“ a všechno mi připadá krásné. Všichni se na mě dívají tak laskavě, ti, které znám, mě zdraví víc než obvykle, ti, které neznám, mě skoro zdraví. Nejraději bych je všechny zlíbala!
Je me promène, enchantée, heureuse, je chante a mezza voce « Mignon » et tout me semble beau. Tout le monde me regarde d’un air si aimable, ceux que je connais me saluent plus que d’habitude, ceux que je ne connais pas me saluent presque. Je voudrais les embrasser tous !
Ach! kéž bychom v Nice něco znamenali! Nechtěla bych odjet!
Ah ! que ne sommes-nous bien à Nice ! Je ne voudrais pas partir !
Mám chuť se bavit! Chtěla bych pozvat všechny k sobě, uspořádat hostinu, ples, večeři, večírek, uspořádat ďábelský karneval!
J’ai envie de m’amuser ! Je voudrais appeler tout le monde chez moi, donner un dîner, un bal, un souper, une soirée, faire un carnaval diabolique !
Ach! kéž bychom v Nice něco znamenali! Ach! bože můj!
Ah ! que ne sommes-nous bien à Nice ! Ah ! mon Dieu !
A koho to vidím! Svou starou vášeň, Boreela3! Dívá se na mě, mé bílé oblečení má svůj účinek. Já se na něj nedívám.
Et qui je vois ! Ma vieille passion, Boreel ! Il me regarde, mon habillement blanc produit son effet. Je ne le regarde pas.
Chtěla bych Saint-Claira, Boreela, oba Italy, d’Aspremonta, všechny, všechny!
Je voudrais Saint-Clair, Boreel, les deux Italiens, d’Aspremont, tous, tous !
Ach! jak se časem budu bavit! Jaké hlouposti budu vyvádět! A bude to pro mě snadné, mám celou rodinu za spoluviníka, budu moci dělat všechno.
Ah ! comme je m’amuserai avec le temps ! Quelles bêtises je ferai ! Et ce me sera facile, j’ai toute une famille pour complice, je pourrai faire tout.
Mám chuť se bavit, zdá se mi, že svět je můj! Ach! kéž bychom v Nice něco znamenali!
J’ai envie de m’amuser, il me semble que le monde est à moi ! Ah ! que ne sommes-nous bien à Nice !
Bože můj, učiň zázrak! Nezasloužím si to, vím, ale....
Mon Dieu, faites un miracle ! Je ne le mérite pas, je sais, mais....
Ale vy nikdy nepochopíte, jak jsem okouzlená! Nedotýkám se země!
Mais vous ne comprendrez jamais combien je suis enchantée ! Je ne touche pas la terre !
Ó, jak bych chtěla shromáždit všechny u sebe! Ach! kéž bychom v Nice něco znamenali, v Nice, kterou zbožňuji na kolenou, v Nice, která o mě nestojí! Mé město, které mě odmítá!
Oh ! que je voudrais rassembler tout le monde chez moi ! Ah ! que ne sommes-nous bien à Nice, Nice que j’adore à deux genoux, Nice qui ne veut pas de moi ! Ma ville qui me repousse !
Město mizerné, zbožňované, moje.
Ville fichue, adorée, mienne.
Bihovetz, Varpahovsky a mé Grácie tu večeří. Ach! chtěla bych všechny, všechny, všechny, všechny! Bože, Bože, učiň to. Nejsem v jádru zlá, jsem jen trochu bláznivá.
Bihovetz, Varpahovsky et mes Grâces dînent ici. Ah ! je voudrais tout le monde, tout le monde, tout le monde, tout le monde ! Dieu, Dieu, faites cela. Je ne suis pas méchante au fond, je suis seulement un peu folle.
#### Ach! jsem šťastná, ó! jsem u vytržení! Bože, Panno nejsvětější!4
Ah ! son felice, oh ! son rapita ! Dio, Vergine santissima !
Ho! ho! ho! ho! ho! Cha! cha! cha! cha! cha! Aj! aj! aj! aj! aj!
Ho ! ho ! ho ! ho ! ho ! Ah ! ha ! ha ! ha ! ha ! Ai ! ai ! ai ! ai ! ai !
Je po mně5! A nejhorší je, že to nemohu svést na nikoho. Můžeš za to ty, neopatrná holko!
Je suis flambée ! Et le pire c’est que je ne puis m’en prendre à personne. C’est toi fille imprudente !
Jdeme do Opery.
Nous allons à l’Opéra.
Máma s mými Gráciemi ve třetí lóži v prvním patře, já, teta a Dina ve druhé lóži ve druhém patře, vedle Záhadného. Cítím se nesvá, zdá se mi, že ta hloupá osoba je z toho nespokojená. Krasavec dne je s ním. Záhadný se na mě vůbec nedívá, odvrací se skoro nezdvořile.
Maman avec mes Grâces dans la troisième loge au premier, moi, ma tante et Dina dans la seconde loge au second, à côté du Surprenant. Je suis gênée, il me semble que ce stupide personnage en est mécontent. Belle-de-Jour est avec lui. Le Surprenant ne me regarde pas du tout, il se détourne d’une façon presque impolie.
Byla jsem okouzlená, a teď jsem jako pominutá, nedokážu zůstat ani okamžik v klidu, směji se.
D’enchantée que j’étais je deviens folle, je ne puis rester un instant tranquille, je ris.
Přichází Tournon, a na rozdíl od toho mizerného Nicejce je velmi okouzlující.
Arrive Tournon et, au contraire du fichu Niçois, est très charmant.
Povídáme si skoro celou dobu. Naši sousedé vpravo jsou ti moji dva Italové, dívají se na mě a mluví spolu italsky, a já, když jsem je nechala dost dlouho mluvit, promluvila jsem také italsky na Dinu a oni hned zmlkli.
Nous causons presque tout le temps. Nos voisins de droite sont mes deux Italiens, ils me regardent et se parlent italien, et moi, les ayant laissé parler assez longtemps, je parlai aussi italien à Dina et ils se turent de suite.
Bihovetz je s námi. Řekla jsem Tournonovi, a to bezděčně, něco naivního.
Bihovetz est avec nous. J’ai dit une naïveté à Tournon et sans le vouloir.
„Chtěl jsem přijít k vám,“ říká mi, „ale vaše lóže je plná.“
- Je voulais venir chez vous, me dit-il, mais votre loge est pleine.
„To nevadí,“ odpověděla jsem, „přijďte stejně, mám moc ráda, když je hodně lidí.“
- Ça ne fait rien, répondis-je, venez tout de même, j’aime beaucoup quand il y a beaucoup de monde.
Dveře se otevřou a objeví se Záhadný.
La porte s’ouvre et paraît le Surprenant.
„Nuže,“ říkám, „slavíte Vánoce?“
- Eh bien, dis-je, vous fêtez Noël ?
„Ale ne, nedělám nic.“
- Mais non, je ne fais rien.
„Jakže nic, posílají se dárky, dostávají se, člověk se baví.“
- Comment rien, on envoie des présents, on en reçoit, on s’amuse.
„Ach! ano, představte si, že jsem dostal pár bačkor velkých jako tohle.“
- Ah ! oui, figurez-vous que j’ai reçu une paire de pantoufles grandes comme ça.
„Bačkory?“
- Des pantoufles ?
„No ano, zrovna moje byly tak ošoupané, že to přišlo náramně vhod.“
- Et oui, justement les miennes étaient si usées que cela a été fort à propos.
„Ne, to si vymýšlíte?“
- Non, vous inventez cela ?
„Ale ujišťuji vás, a anonymní dopis, který nebyl podepsaný.“
- Mais je vous assure, et une lettre anonyme, qui n’était pas signée.
„To je docela přirozené, anonymní dopisy nikdy nejsou podepsané.“
- C’est très naturel, les lettres anonymes ne sont jamais signées.
„No vida, to jsem plácl hloupost. Stálo tam: ‚Ježíšek shledal malého Emila hodným, doufá, že tak bude pokračovat!‘“
- Tiens, voilà que je dis une bêtise: Il y a: Petit Noël a trouvé petit Emile bien sage, espère que continuera !
„Cha! cha! cha!“
- Ah ! ha ! ha !
„Ano, a hádejte, co bylo v těch bačkorách, stokrát to neuhodnete.“
- Oui, et devinez ce qu’il y avait dans les pantoufles, je vous le donne en cent.
„Pár rukavic?“
- Une paire de gants ?
„Ne, tisíckrát to neuhodnete.“
- Non, je vous le donne en mille.
„No tak, kravatu?“
- Voyons, une cravate ?
„Ne.“
- Non.
„Manžetové knoflíčky?“
- Des boutons de manchettes ?
„Ne.“
- Non.
„Tak tedy,“ říká Dina, „šle?“
- Alors, dit Dina, des bretelles ?
„Ne, panáčka, panáčka!“
- Non, un pantin, un pantin !
„Ó! opravdu!“
- Oh ! vraiment !
„Ano, a jsem zoufalý, nedělá píp-píp.“
- Oui et je suis désolé, il ne fait pas quik-quik.
„Tak si stěžujte! posílají vám dárky, a vy jste nespokojený!“
- Plaignez-vous donc ! on vous envoie des étrennes et vous êtes mécontent !
„A,“ pokračoval, „jen jedna bačkora byla plná, kdežto druhá docela prázdná, to je špatné.“
- Et, reprit-il, une seule pantoufle était remplie, tandis que l’autre tout à fait vide, c’est mal cela.
Můj drahý Emile, tak snadno se chytit nedám, chtěl jste, abych zvolala: „Ne, ta druhá byla také plná!“ Prohlédla jsem vaši lest, Bibi mé duše! A říkám prostě:
Mon cher Emile, je ne me laisse pas si facilement attraper, vous vouliez que je m’écrie: Non, l’autre était aussi remplie ! j’ai compris votre ruse, Bibi de mon âme ! et je dis simplement:
„Jste příliš náročný, panáček úplně stačí.“
- Vous êtes trop exigeant, un pantin c’est bien assez.
„A téhož dne,“ pokračoval, „téhož dne jsem dostal dopis, navštívenku: Řeholnice od Dobrého pastýře. P.P.C.“
- Et le même jour, poursuivit-il, le même jour j’ai reçu une lettre, une carte de visite: Les religieuses du Bon Pasteur. P.P.C.
Všichni propukli v smích.
Tout le monde éclata de rire.
„Co znamená P.P.C.?“ zeptala jsem se.
- Que veut dire P.P.C. ? demandai-je.
„Pour prendre congé – na rozloučenou.“
- Pour prendre congé.
„Ach! ano, pravda.“
- Ah ! oui, c’est vrai.
„Ale už nějakou dobu jich dostávám spoustu, onehdy zase vystřiženého krále, proklaného šípem!“
- Mais depuis quelque temps, j’en reçois une quantité, l’autre jour encore, un roi découpé et percé d’une flèche !
„To není možné.“
- Pas possible.
Celá lóže se hlasitě smála, já také, ale dobře jsem viděla, že ten muž zuří a že všechno tuší.
Toute la loge riait aux éclats, moi aussi, mais je voyais bien que l’homme était furieux et qu’il se doutait de tout.
To je strašné!
C’est affreux !
Stačí si vzpomenout jen na ty nejmenší dopisy, které jsem poslala!
Qu’on se souvienne seulement des plus petites lettres que j’ai envoyées !
„To někdo chtěl udělat něco náramně duchaplného,“ pokračoval ten muž, „když mi poslal ty bačkory, ale já jsem ničemu nerozuměl. Ó! ale dostávám spoustu věcí a začíná mě to obtěžovat,“ dodal vážně.
- C’est quelqu’un qui voulait faire quelque chose de bien spirituel, continua l’homme, en m’envoyant ces pantoufles, mais je n’ai rien compris. Oh ! mais je reçois une quantité de choses, et on commence à m’ennuyer, ajouta-t-il sérieusement.
„Vy jste šťastný, že dostáváte, já nedostávám vůbec nic.“
- Vous êtes bien heureux, de recevoir, moi je ne reçois rien du tout.
„Pošlu vám ty bačkory.“
- Je vous enverrai les pantoufles.
„Ach! když říkáte, že jsou velké jako tohle! co bych s nimi dělala?“
- Ah ! si vous dites qu’elles sont grandes comme ça ! que voulez-vous que j’en fasse ?
„To nevadí, pošlu vám to všechno zpátky.“
- Ça ne fait rien, je vous renverrai tout cela.
„A co s tím mám dělat?“
- Et que voulez-vous que j’en fasse ?
Bigre ! Bigre ! Bigre ! C’est du joli. Je suis flambée.
A je to, a je to, co chcete, abych ještě řekla? a je to a je to.
Voilà, voilà, que voulez-vous que je dise de plus ? voilà et voilà.
Zuří a nenávidí mě docela jaksepatří, a já mu to oplácím.
Il est furieux et il me déteste fort bien, je le lui rends.
Jakmile vešel k nám a pozdravil mě, dala jsem se do řeči s hrabětem, a teprve po několika minutách jsem začala ten rozkošný rozhovor, který jste právě četli.
Des qu’il fut entré chez nous et m’eut saluée, je me mis à parler avec le comte, et dans quelques minutes seulement engageai la charmante conversation qu’on vient de lire.
Proč to tušil? Na tom nesejde, je to náramně špinavé, slečna, která dělá takové věci.
Pourquoi s’est-il douté ? N’importe c’est fort sale, une demoiselle qui fait de pareilles choses.
Přichází Pepino, přichází Galula. Směji se jako šílená a všechny předem upozorňuji, že jsem od dnešního rána v nemožném stavu.
Pépino vient, Galula vient. Je ris comme une folle et préviens tout le monde que je suis depuis ce matin dans un état impossible.
K mému velkému překvapení vidím Záhadného vejít do naší pobočky7.
A ma grande surprise je vois le Surprenant entrer dans notre succursale.
Jak mi potom vyprávěli, mluvilo se o bačkorách. Sotva vešel, Olga řekla:
Comme on m’a raconté après, je sais qu’il a été question des pantoufles. A peine était-il entré qu’OIga dit:
„Nuže, dostal jste novoroční dárky?“
- Eh bien, avez-vous reçu des étrennes ?
Lépe mi posloužit nemohla. Pak se zakousla do bonbonu, on si o něj řekl a snědli ho napůl. Tak tohle mě dohání k zuřivosti.
Elle ne pouvait mieux me servir. Puis elle a mordu dans un bonbon, il le lui a demandé, et ils l’ont mangé à deux. Voilà quelque chose qui me rend furieuse.
Hudba z „Mignon“ má svůj účinek, jsem dojatá, zamilovaná a bláznivá. Tournon mi nabídne rámě a vycházíme spolu.
La musique de « Mignon » produit son effet, je suis émue, amoureuse et folle. Tournon me donne le bras et nous sortons ensemble.
„V pondělí u vás?“ zeptal se mě.
- Lundi chez vous ? me demanda-t-il.
„Ano, v pondělí, když v úterý odjíždíme.“
- Oui, lundi, puisque nous partons mardi.
„Vy odjíždíte? je to rozhodnuté?“
- Vous partez ? c’est décidé ?
„Prý ano.“
- Il parait.
„Do Říma?“
- Pour Rome ?
„Ano.“
- Oui.
„Lituji toho,“ řekl tiše, „z celého srdce.“
- Je le regrette, dit-il doucement, de tout mon cœur.
„I mně je líto odjíždět.“
- Moi aussi je suis fâchée de partir.
Celou dobu jsem pro toho pána pózovala, a jaksepatří, možná trochu příliš, bojím se, že si toho všiml.
J’ai posé tout le temps pour ce monsieur et comme il faut, un peu trop peut-être, je crains qu’il ne l’ait remarqué.
Dole Záhadný nedokáže skrýt úžas, když mě vidí zavěšenou do Tournona. Vcházíme do salonu. Audiffret také, o vteřinu později.
En bas, le Surprenant ne peut empêcher sa face d’exprimer l’étonnement en me voyant au bras de Tournon. Nous entrons dans le salon. Audiffret aussi, une seconde après.
„Tournone,“ říká, „kde je Bergerault, co jste udělal s Bergeraultem?“
- Tournon, dit-il, où est Bergerault, qu’avez-vous fait de Bergerault ?
„Nevím, scházel dolů s námi,“ odpověděl hrabě.
- Je ne sais, il descendait avec nous, répondit le comte.
A Nicejec zaváhal, zůstal ještě minutu a šel se dívat na odcházející.
Et le Niçois hésita, resta encore une minute et s’en alla regarder les sortants.
„Opravdu nevím, co je mi dnes večer,“ říkám, „chovám se jako bláznice.“
- Je ne sais vraiment ce que j’ai ce soir, dis-je, je me conduis comme une folle.
„Musíme vás zavřít,“ říká teta, „už vás nebudeme vodit do divadla.“
- Il faut vous enfermer, dit ma tante, on ne vous conduira plus au théâtre.
„Jste dojatá,“ říká Tournon.
- Vous êtes émue, dit Tournon.
„Ale ano, hudba z ‚Mignon‘ na mě zvláštně působí, a pak si pokaždé představuji, že Mignon jsem já, chápete to dojetí. Ach!“ pokračovala jsem, „nebudu moct spát.“
- Mais oui, la musique de « Mignon » me fait un effet etrange, et puis chaque fois je m’imagine que Mignon c’est moi, vous comprenez quelle emotion. Ah ! repris-je, je ne pourrai pas dormir.
„Píšete?“ zeptal se Tournon.
- Vous écrivez ? demanda Tournon.
„Ne, budu zpívat ‚Mignon‘.“
- Non, je chanterai « Mignon. »
Jsem opravdu jako pomatená! Jakmile jsem v kočáře, nijak se před generálem nekrotím a chovám se jako potrhlá nebo jako batole.
Je suis vraiment comme folle ! Une fois en voiture je ne me gêne pas avec le général et me conduis comme une extravagante ou comme un bébé.
Sejdeme se u mámy a všechno si vyprávíme.
On se réunit chez maman et on se raconte tout.
Teď nesmím ztratit hlavu, je třeba pozítří poslat Shniješ8! a od pozítří každý den. Jakmile odjedu, ujme se toho Walitský.
Maintenant, il ne faut pas perdre la tête, il faut après-demain envoyer un Tu pourriras ! et depuis après-demain, tous les jours. Une fois partie, Walitsky s’en chargera.
„Má drahá,“ říkám Dině, „nepouštěj se do diplomacie, svými naivitami sis myslela, že to zamaskuješ, a zabránilas mi říct, co bylo třeba. Ví všechno.“
- Ma chère, dis-je à Dina, ne te lance pas dans la diplomatie, par tes ingénuités tu croyais masquer et tu m’as empêché de dire ce qu’il fallait. Il sait tout.
Ach! vidíte, špína vždycky vyplave navrch.
Ah ! voyez-vous, les saletés surnagent toujours.
Prý se Záhadný, když se dozvěděl o našem odjezdu, pozval sám, a v pondělí přijdou všichni.
Il paraît qu’en apprenant notre départ le Surprenant s’est invité, et ils viendront tous lundi.
Poslyšte, jestli ví, že jsem to já, nezbývá mi než se oběsit. To je strašné, strašné, strašné!
Ecoutez, s’il sait que c’est moi je n’ai qu’à me pendre. C’est affreux, affreux, affreux !
A jsem vinná jen já, není možné to na nikoho svést.
Et je suis seule coupable, pas moyen de m’en prendre à personne.
Ale proč to uhodl? Na tom nesejde. Pro něj jsem ztracená, nenávidí mě a pohrdá mnou, a má pravdu.
Mais pourquoi a-t-il deviné ? N’importe. Je suis perdue pour lui, il me déteste et me méprise et il a raison.
Znovu si vybavím ten bonbon a zlobí mě to. Záhadný ví všechno.
Le bonbon me revient à l’esprit, et me met en colère. Le Surprenant sait tout.
Dobře mu tak, neměl tam chodit!
C’est bien fait, fallait pas qu’il y aille !
Georgi Dandine, sama jsi to chtěla!9
Georges Dandin, tu l’as voulu !
Ach! ty darebnice Biou!10
Ah ! coquine de Biou !
Musím se ospravedlnit. A co když v pondělí nepřijde?
Il faut me disculper. Et s’il ne vient pas lundi ?
Z jeho chování i z očí jsem dobře viděla, že ví všechno. Zuří na mě. Mám raději cokoli než pouhou lhostejnost.
J’ai bien vu par sa manière et dans ses yeux, qu’il sait tout. Il est furieux contre moi. J’aime mieux n’importe quoi qu’une simple indifférence.
Ne, je to ošklivé. Ach! pro jednou – co se dá dělat.
Non, c’est vilain. Ah ! une fois, tant pis.
Stejně jsem okouzlená, nadšená, pomatená, nevím proč, od dnešního rána.
Je suis tout de même enchantée, enthousiasmée, affolée, je ne sais pourquoi, depuis ce matin.
Tournonovo chování ke mně se mi líbí, je vážný, pronikavý, velmi laskavý.
La manière de Tournon envers moi me plaît, il est sérieux, pénétrant, très aimable.
Je v tom něco jako... nevím jak, všechno, co řekne, jako by říkal tiše, vážně. Mluví jen tak do větru? Myslím, že ne.
Il y a quelque chose comme... je ne sais comment, chaque chose qu’il dit semble dite doucement, sérieusement. Jette-t-il des paroles en l’air ? Je ne crois pas.
U mámy nemluvím o nikom jiném než o něm, ale Audiffretovým hlasem.
Chez maman je ne parle que de lui mais de la voix d’Audiffret.
Pošťuchují mě kvůli tomu druhému uličníkovi. Teta ho svou živou představivostí vidí žárlivého, zuřivého. Zuřivého ano, žárlivého ne.
On me taquine pour ce dernier garnement. Ma tante avec sa vive imagination le voit jaloux, furieux. Furieux, oui, jaloux, non.
Škoda.
C’est dommage.
„Pan d’Audiffret na mě plive,“ říkám, „docela jaksepatří.“
- M. d’Audiffret me crache dessus, dis-je, fort bien.
„Jen považte!“ praví máma.
- Voyez ! fait maman.
„Hodně mě to rozzlobilo,“ říká po chvíli, „připadalo mi, že když jste vešly, Audiffret, ta Oholená straka, udělal netrpělivou grimasu, pak mluvil s Desforgesem a Desforges si vás prohlédl a nezdál se příliš spokojený.“
- J’étais très fâchée, dit-elle, un moment après, il m’a semblé que quand vous êtes entrées, Audiffret, cette Pie rasee a fait une grimace d’impatience puis il a parlé à Desforges et Desforges vous a examinée et n’a pas paru très satisfait.
„Co je mi po tom!“
- Que m’importe !
„Co je vám po tom!“ zvolala teta, „vždyť děláte všechno kvůli tomu uličníkovi.“
- Que vous importe ! s’écria ma tante, vous faites tout pour ce garnement.
„Ale jděte!“
- Bah !
„Vaše postel je hezká,“ říkám mámě, „ale moje bude ještě lepší.“
- Votre lit est joli, dis-je à maman, mais le mien sera encore mieux.
„Ano,“ říká teta, „a v té mušli bude ležet Oholená straka.“
- Oui, dit ma tante, et dans cette coquille sera couchée la Pie rasée.
„Žádné cynické žerty!“ říkám a se smíchem napodobuji větu z nějaké veselohry11.
- Pas de plaisanteries cyniques ! dis-je en imitant une phrase de Vaudeville, et en riant.
„Ano,“ říká máma, „uložená v pruhovaném županu.“
- Oui, dit maman, couché en robe de chambre rayée.
„Fuj! madam!“
- Fi ! Madame !
A kdo ví?
Et qui sait ?
Ach! ovšem, teď na mě myslí, po mých dopisech.
Ah ! bien oui, il pense à moi à présent, après mes lettres.
Ne, ale to musí mít o mně pěkné mínění! Ach! U sta hromů hromských!12
Non, mais il doit avoir une jolie opinion de moi ! Ah ! bigre de bigre !
Sama jsi to chtěla, teď se z toho dostaň. Nikdy jsem nechtěla být odhalena.
Tu l’as voulu, tire-toi de là. Je n’ai jamais voulu être découverte.
Pěkné, velmi pěkné, co si o mně myslí.
Joli, très joli, ce qu’il pense de moi.
Anděl oděný v bílém, plavovlasá a bělostná, božský hlas, rozkošná nožka — a dělat takové špinavosti!
Un ange vêtu de blanc, blonde et blanche, une voix divine, un pied mignon et faire de pareilles saletés !
Bude třeba pokusit se to napravit.
Il faudra tâcher d’arranger cela.
V pondělí promluvím já, Dina už se do toho míchat nebude.
Lundi je parlerai, Dina ne s’en mêlera plus.
Ach! Audiffret! Kdo by to byl řekl! Myslela jsem na něj před třemi lety? Kdyby mi tenkrát někdo řekl, že se jím budu zabývat, až se tím zašpiním, nevěřila bych tomu.
Ah ! Audiffret ! Qui eut dit ! Y pensais-je il y a trois ans ? Si on me disait alors que je m’en occuperais jusqu’à me salir, je ne croirai pas.
Ano, tak to na tomhle světě chodí. Člověk neví, co se může stát.
Eh oui, c’est ainsi dans ce monde. On ne sait pas ce qui peut arriver.
Tak teď vězím v bahně. Ten na mě jistě plivne!
Enfin me voilà embourbée. Je crois bien qu’il me crachera dessus !
Jen si pomyslete, co všechno jsem mu napsala!
Mais pensez seulement aux choses que je lui ai écrites !
Je to skandální.
C’est scandaleux.
Tak, a tak, a tak. Ach! ovšem, velká věc. Vždyť odjíždím. Všechno se zapomene, všechno se smaže!
Voilà, et voilà et voilà. Ah ! bien oui, grand chose. Puisque je pars. Tout s’oublie, tout s’efface !
A pak je tu přece způsob, jak to vysvětlit.
Et puis il y a un moyen de s’expliquer.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále italsky: „Ah! son felice, ah! son rapita!“ – operní zvolání, které se v záznamu opakuje jako leitmotiv Mariina nadšení. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „a mezza voce“ – hudební výraz. ↩
Pozn. překl.: Boreel, známý z dřívější nicejské sezóny, kterého kdysi Marie obdivovala; v tuto chvíli již „vieille passion“ — stará vášeň, dávno překonaná. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „Ah! son felice, oh! son rapita! Dio, Vergine santissima!“ ↩
Pozn. překl.: „Je po mně“ (Je suis flambée) — hovorově „jsem v koncích“ či „jsem prozrazená“; Marie si uvědomila, že Audiffret ví, že vánoční žertík pochází od ní. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Bigre !“ – mírná kletba, zjemnělá podoba bougre. ↩
Pozn. překl.: Naše pobočka (notre succursale), druhá lóže obsazená mámou a Gráciemi — Marie užívá obchodní výraz („pobočka“) pro rozdělené rodinné sezení. ↩
Pozn. překl.: „Shniješ!“ (Tu pourriras) — výhružný vzkaz, který Marie chystá Audiffretovi anonymně posílat; viz dřívější prosincové záznamy, kde se tato kampaň líhne. ↩
Pozn. překl.: Narážka na Molièrovu komedii „George Dandin“; přísloví „sám sis to zavinil“. ↩
Pozn. překl.: V originále coquine de Biou! — hříčka: nicejská kletba (Biou = Bůh, srov. San Biou de Biou) a zároveň Mariina přezdívka pro Audiffreta. ↩
Pozn. překl.: Vaudeville — lehká francouzská komedie prokládaná písněmi. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „bigre de bigre !“. ↩