Středa 1. září 1875

Mám oči samé kruhy! Ach! Bože můj!
Odpovídám Berthe:
Drahá Berthe,
Váš dopis jsem dostala v Paříži, kde jsem už tři dny. Matka, která zůstala ve Schlangenbadu, mi ho posílá. Vaše paní matka je velmi laskavá, že na mě myslí, a já se nemohu dočkat, až ji poznám.
Myslím, že tu ještě nějaký čas zůstaneme. Jsem s tetičkou, paní Romanoffovou, ostatně myslím, že ji znáte.
Jak bych chtěla strávit nějaký čas ve stejném městě jako vy, mohly bychom se alespoň vídat.
Je otravné potkávat se sotva dvakrát do roka, vyměnit si pár slov a pak být znovu jedna na jednom konci světa, druhá na druhém.
Pišme si i nadále; od prvního roku mého pobytu v cizině, kdy jsem vás potkala, mě to k vám vždycky táhlo a něco mi říká, že jednoho dne budeme žít spjatěji, než jsme nyní.
Bydlíme v Grand Hôtelu č. 281.
Na shledanou, má drahá, myslete o mně to, co já myslím o vás.
Buďte zdráva!
Marie Bashkirtseff
Dnes mi jaksi nejde psaní; Berthe bude mít před sebou ošklivý vzorek mé výmluvnosti.
Poznámka editorů
(Psáno na hlavičkovém papíře: Grand-Hôtel, Boulevard des Capucines. Paříž.)