❦
Neděle 6. června 1875
Dimanche 6 juin 1875
Nemohu se dočkat koncertu, je horko, nudíme se a pak je třeba se sejít s Audiffretem kvůli zítřejší vyjížďce. Vidíme ho na koncertě v bílém. Ten chlapec je vždycky špatně oholen, jaká škoda!
Je suis impatiente d’aller à la musique, il fait chaud, on s’ennuie puis il faut voir Audiffret pour la promenade de demain. On le voit à la musique en blanc, ce garçon est toujours mal rasé, quelle pitié !
Přijde dnes večer. Přijde a najde nás na mé terase, vybudované podle vzoru terasy Gioie, mé drahé Gioie. Od osmi hodin jsme tam. Nina, teta a tři Grácie. Nejdříve jsme napodobovaly žáby, které melodicky zpívají v jezírku vedle terasy, pak jsme se daly do štěkání, ale všechny, i Nina (ó, ta je dobrý kamarád), na všechny kolemjdoucí a všechny kočáry.
Il viendra ce soir. Il vient et nous trouve sur ma terrasse, faite sur le modèle de celle de Gioia, de ma Gioia chérie, depuis huit heures nous sommes là. Nina, ma tante et les trois Grâces. On imitait d’abord les grenouilles qui chantent mélodieusement dans le bassin à côté de la terrasse, puis on se tourne à aboyer, mais tout le monde, même Nina, (oh ! celle-là est un bon camarade) contre tous les passants et toutes les voitures.
„Podívejte se,“ říká Nina, „a to jsou šestnáctileté dívky!“ Vskutku. Ale je snad lepší výt na měsíc, jak to dělají slečinky.
Voyez, dit Nina, et ce sont des filles de seize ans ! En effet. Mais vaut-il mieux hurler à la lune comme font les demoiselles.
Ostatně smějeme se celý den, u London House znovu vidíme Giroflu před večeří, a i tam se smějeme.
D’ailleurs on rit toute la journée, près du London House nous revoyons Girofla avant dîner et, là on rit.
Koupila jsem med a on, nevěda, co to je, ho bere a chce si ho dát do kapsy. Byla jsem tak nesmírně hloupá, že jsem ho varovala. Jinak by to bylo rozkošné. Yourkoff a Walitský, kteří jsou neoddělitelní, jezdí všude za námi fiakrem.
J’avais acheté du miel et ne sachant pas ce que c’était, il le prend et veut mettre dans la poche, j’eus l’extrême bêtise de l’avertir. Sans cela c’eût été charmant. Yourkoff et Walitsky qui sont inséparables nous suivent partout en fiacre.
Ale říkala jsem, tuším, že jsme byly na mé terase a že Girofla právě přišel, ano, tak je to, po křiku a štěkání samozřejmě. Domlouváme zítřejší vyjížďku v bryčce na čtvrtou. Je domluveno. Pak jdeme dovnitř na čaj.
Mais je disais, je crois, que nous étions sur ma terrasse et que Girofla venait d’arriver, oui c’est cela, après les cris et les aboiements bien entendu. On arrange la promenade de demain en break à quatre heures. C’est dit. Puis on va prendre le thé dans la maison.
Ach, ještě než začnu psát, směji se tu sama jako blázen. Mluví se o Gambartovi, o jeho zámcích, o lidech, kteří k němu chodí, o tom, jak přijímá návštěvy.
Oh ! ici avant de commencer à écrire je ris toute seule comme une bête. On parle de Gambart, de ses châteaux, des personnes qui vont chez lui, de la réception qu’il fait à ses visiteurs.
Collignon nato říká, že k nám před několika dny přišly čtyři Angličanky a žádaly o prohlídku našeho domu a ptaly se, co je to za zámek na hoře, a šly se na něj podívat.
Collignon alors dit qu’il y a de cela quelques jours quatre Anglaises étaient venues chez nous demander à visiter notre maison et qu’elles lui ont demandé quel était ce château sur la montagne et qu’elles allèrent le voir.
„Ano,“ říká Audiffret, a popisuje bod za bodem naši výpravu. „Dal jsem rozkaz nepouštět je dovnitř.“
Oui, dit Audiffret, et il raconte de point en point notre expédition. J’ai donné l’ordre de ne pas les laisser entrer.
„Podívejte se,“ říkám, „jak zacházíte s těmi, kdo k vám přijdou, a pak si stěžujte, že nikdo nechodí.“
— Voyez dis-je, comme vous traitez ceux qui viennent chez vous, plaignez-vous donc qu’il ne vient personne.
„Ach, ale tyhle byly příliš ošklivé. Ale s jakou drzostí si nechaly zavolat zahradníka, nechtěl pustit kočár dovnitř, tak řekly: ‚Nuže, vejdeme pěšky.‘ A procházely se tam, jako by byly u sebe doma. Klidně jsem otevřel okno a vidím ty opičice, ach, ale poslouchejte, jedna chodila takhle“ (a napodobuje chůzi, kterou Marie předváděla).
— Oh ! mais ceux-là étaient trop laids. Mais avec quel aplomb elles ont envoyé chercher le jardinier, il ne voulait pas laisser entrer la voiture, alors elles ont dit: Eh bien nous entrerons à pied. Et elles se sont promenées là comme si elles étaient chez elles. J’ai ouvert tranquillement ma fenêtre et je vois ces singesses, ah ! mais écoutez il y en avait une qui marchait comme ça (et il imite la démarche qu’avait prise Marie).
„Nicméně, pane,“ přeruší ho Collignon, „ty holčičky nebyly špatné, jedna zvláště s těmi zlatými vlasy.“
— Cependant Monsieur, interrompt Collignon, les petites filles n’étaient pas mal, il y en avait une surtout avec des cheveux dorés.
„A dívaly se na mě,“ pokračuje hezký Nicejec, „jako na podívanou.“
— Et elles m’ont regardé, là, continue le joli Niçois, comme une chose à voir.
„Ano, jako na zlaté rybičky v akváriu,“ pravím.
— Oui, comme les poissons rouges dans un aquarium, fis-je.
„Přesně tak. Ach, ale pak přišly do lázní rovnou ode mě.“
— Tout juste. Ah ! mais puis elles sont venues au bain droit après chez moi.
„Ano, viděla jsem je tam, byla jsem se slečnou Collignon. Seděly na zemi a na lavičce.“
— Oui, je les ai vues là, j’étais avec Mlle Collignon. Elles étaient assises par terre et sur le banc.
„Ó ano, usedaly všude.“
— Oh, oui, elles s’asseyaient partout.
Bože, už jsme nemohly.
Mon Dieu, nous n’en pouvions plus.
To bylo příliš. Vyběhla jsem ven, jako bych šla hledat vějíř.
C’était trop. Je sortis tout courant comme pour chercher mon éventail.
Mluví se ještě o Angličankách a on vypráví, že v lázních byla jedna, která nemohla chodit. To byla Nina, která se bořila do kamínků.
On parle encore des Anglaises et il raconte qu’au bain il y en avait une qui ne pouvait pas marcher. C’était Nina qui s’enfonçait dans les cailloux.
Byla jsem ošklivá, jak jsem se smála. Vypadal naprosto naivně, jak to všechno vyprávěl, a pak vyprávěl ještě jeden přibližně podobný příběh a smáli jsme se pro formu, a smáli jsme se Krohnovi, který se ujal zametání města Nice.
J’étais laide à force de rire. Il avait l’air parfaitement naïf en racontant tout cela, et après il a raconté encore une histoire à peu près semblable et on en rit pour la forme, et on rit de Krohn qui s’est chargé de balayer la ville de Nice.
Sapogenikoffovy křičí k nevydržení, člověk musí křičet také a je to strašné.
Les Sapogenikoff crient impossiblement, on est forcé de crier aussi et c’est atroce.
Nikdy na to nezapomenu. Sama o sobě ta výprava nebyla komická, ale slyšet, jak ji vypráví tenhle muž, a slyšet, jak jsme vypadaly, slyšet, že to byly příšernosti, opice, karikatury, slyšet líčit naše gesta!
Jamais je n’oublierai cela. Par elle-même l’expédition n’était pas drôle, mais l’entendre raconter par cet homme et entendre dire comme nous étions, entendre dire que c’étaient des horreurs, des singes, des caricatures, entendre raconter nos gestes !
Jistá, že mě nepozná, zastavila jsem se před jeho oknem a dívala se na něj přes brýle s příšernou grimasou.
Sûre de n’être pas reconnue, je me suis arrêtée devant sa fenêtre et je l’ai regardé avec mes lunettes et une grimace effroyable.
Já si myslím, že to ví, ale Collignon, která ho celou dobu pozorovala, ujišťuje, že ne, a skutečně vypadal velmi přirozeně a nedal ani slovem, ani pohledem najevo, že by něco tušil. Praskám smíchy.
Je crois qu’il sait, mais Collignon qui l’a regardé tout le temps assure que non, et en effet il avait l’air très naturel et n’a ni par un mot ni par un regard laissé croire qu’il soupçonnait. Je crève de rire.
Představte si nás všechny u stolu, jak posloucháme ten příběh. Ach, smilování!
Qu’on se figure nous toutes à table écoutant cette histoire. Ah ! miséricorde.
A jak mluví o Nině, že tam byla jedna, která si nadzvedávala závoj, aby mohla chodit.
Et comme il parle de Nina, qu’il y en avait une qui relevait son voile pour marcher.
A smál se, protože my jsme se smály, a ukazoval, jak si nadzvedávala závoj.
Et il riait parce que nous rions et montrait comment elle soulevait son voile.