Čtvrtek 27. května 1875

Jdeme na promenádní koncert a Audiffret prochází se svými atd. stokrát pěšky a dívá se přímo do obličeje, a my jsme seděly v první řadě, takže to bylo docela blízko.
Díky Bohu kvůli tomu hlupáčkovi nečervenám.
Večer si nechám vzít lóži v divadle. Hraje se velmi zábavná hra „Les trois chapeaux" a hraje Ravel, a pak chci vidět, co udělá dotyčný muž. Neboť dnes odpoledne za námi běžel ke koupání, pak odešel, pak se vrátil celý rudý, právě když jsme odcházely, a vida to, vyšel za námi a potkali jsme se na koncertě.
V divadle jsem v bílém, jako ostatně vždy. I v zimě jsem nosila ty bílé vlněné šaty. Je to má oblíbená barva.
Nu a ten malý drzoun se ani nehne! Když jsme odcházely před koncem, viděly jsme ho vyjít a téměř poklusem zamířit do Cercle.
Ó Venuše, zahub toho bídáka!