Neděle 16. května 1875

Začíná kniha 33. (započato v neděli 16. května 1875, dokončeno v neděli 6. června 1875)

Livre 33ème commence (commencé le dimanche 16 mai 1875 terminé le dimanche 6 juin 1875)

Naše gesto, zednářské gesto, s jehož pomocí se poznáváme, to je, to je, podívejme, jak to vysvětlit...

Notre geste, le geste maçonnique à l'aide duquel nous nous reconnaissons, c'est, c'est, voyons comment expliquer...

Když se člověk uhodí do ruky o stůl nebo o něco, zatřepe rukou — nuže, to je naše znamení.

Quand on se donne un coup à la main en heurtant une table ou autre chose, on secoue la main, et bien voilà notre signe.

Děláme to všude, i v divadle — v divadle ovšem jen náznakem, neboť celé to gesto je Niçoisům důvěrně známé, když jim někdo říká báchorky.

Nous le faisons partout même au théâtre, au théâtre un semblant sans doute, car le geste tout entier est familier aux Niçois quand on leur en conte de bonnes.

Byla jsem v kostele, odpoledne pracuji a v pět vycházíme, děvčata pod ochranou tety. Často se procházíme samy a nechováme se příliš špatně.

J'étais à l'église, je travaille l'après-midi et à cinq heures nous sortons, les petites filles sous le patronage de ma tante. Souvent nous nous promenons seules et ne nous conduisons pas trop mal.

Ve chvíli, kdy vycházíme, vychází Audiffret ze své uličky, která je skoro naproti naší bráně, a naklánějíc hlavu brzy napravo, brzy nalevo, aby viděl přes záda svého kočího, sleduje nás uličkou vedoucí k Promenádě. Zastavujeme u lázní Georges, projíždí kolem, ale za okamžik se otočí a sestoupí. Naši byli v kabince a já stála u dveří a marně se je snažila zavřít.

Au moment où nous sortons, Audiffer sort de sa ruelle, qui est presque en face de notre porte, et penchant sa tète tantôt à droite tantôt à gauche pour dépasser le dos de son cocher, nous suit dans la ruelle qui mène à la Promenade. Nous arrêtons aux bains Georges, il passe mais au bout d'un instant se retourne et descend. Les nôtres étaient dans la cabine et je me tenais à la porte essayant sans pouvoir réussir de la fermer.

Právě v tom okamžiku Girofla přichází přímo ke mně a sestupuje úplně k břehu moře, kde se sedává a pozorují se koupající.

Juste en ce moment Girofla vient en face de moi et descend tout à fait au bord de la mer où l'on s'assied pour regarder les baigneurs.

Netrpělivá, že nemohu zavřít ty dveře, šla jsem zavřít ty, které vedou k moři, a zatímco jsem se o to pokoušela, napůl vyčnívajíc z kabiny, odpovídala jsem Marii: Ne, dnes se koupat nebudu. Sotva jsem domluvila, ta krásná nula, jak ho nazývá Collignon, zmizela, vystoupivši na svůj vůz, dosti elegantní na mou věru, a ujížděla.

Impatientée de ne pouvoir fermer cette porte j'allai fermer celle qui donne sur la mer et tout en y essayant la moitié du corps hors de la cabine je répondais à Marie: Non, aujourd hui je ne me baignerai pas. J'avais à peine achevé que le beau zéro, comme le nomme Collignon disparaissait, monté sur son char, assez élégant ma foi, et filait.

Je to náhodou, je to úmyslně? Nevím, ale zatímco se naše slečny koupaly a já a teta jsme je čekaly na břehu, smála jsem se jako... jako se směju, když se takové náhody přihodí.

Est-ce par hasard, est-ce exprès ? Je ne sais, mais pendant que nos demoiselles se baignaient et que moi et ma tante les attendions assises au bord, je riais comme... comme je ris quand de pareils hasards arrivent.

Ostatní odjely v kočáře a já jsem je šla najít na promenádní koncert, pěšky s tetou.

Les autres sen allèrent en voiture et moi je vins les trouver à la musique, à pied avec ma tante.

(pokračování v příští knize).

(suite au prochain livre).

Kniha 33. (pokračování)

Livre 33ème (suite)

Tam, právě naproti kočáru, jsou všichni mladí lvi Nice včetně Girofly, celého růžového. Nedívám se na něj. Odvážíme tetu domů a vracíme se, přijíždějí Durandovi a zastavují se vedle nás.

Là, juste en face de la voiture, sont tous les jeunes lions de Nice y compris Girofla, tout rose. Je ne le regarde pas. Nous conduisons ma tante à la maison et revenons, arrivent les Durand, et s'arrêtent à côté de nous.

Lucie, která se vrací z Říma, se mnou hovoří, vyměníme si pár frází, a když hudba končí, říkám kočímu, aby se rozjel.

Lucie qui revient de Rome, me parle, nous échangeons quelques phrases et, comme la musique finit, je dis au cocher de bouger.

Vidíme ještě toho slavného Giroflu, který v tuto chvíli představuje mé jediné rozptýlení, rozptýlení příjemné v každém případě.

On voit encore ce fameux Girofla qui représente pour le moment mon unique distraction, distraction agréable dans tous les cas.

Ví o naší včerejší výpravě? To bych ráda věděla. Směji se a bavím se jako královna, kterou jsem.

Sait-il notre escapade d'hier ? Voilà ce que je tiendrais à savoir. Je ris et m'amuse comme une reine que je suis.

A večer jdeme do divadla, kde zanechávám část své veselosti, neboť Girofla tam není.

Et le soir nous allons au théâtre où je laisse une partie de ma gaieté car Girofla n'y est pas.

Baví mě, a přece ho nemiluji, ale vůbec, ale ani trochu.

Il m'amuse et pourtant je ne l'aime pas, mais là, pas du tout.

Zlobí mě ten malý, protože, jak jsem říkala dnes ráno u snídaně, vím, že jsem krásná, velká, dobře stvořená, a vidím toho malého Niçoise, toho červa zemského, který se ani on do mě nezamiluje.

Il me met en colère ce petit parce que, comme je disais ce matin à déjeuner, je me sais belle, grande, bien faite et je vois ce petit Niçois, ce vermisseau de terre, qui, même lui, ne devient pas amoureux de moi.

To je to, co mě přivádí k zuřivosti! Ó Bože, rač se snížit až k mé nízkosti a učiň ho zamilovaným, abych ho mohla trochu trápit. Nezemře na to, a mně to dá život!

Voilà ce qui me met en colère ! O mon Dieu, daignez Vous abaisser jusqu'à ma bassesse et rendez-le amoureux pour que je puisse le tourmenter un peu. Cela ne le fera pas mourir, et cela me fera vivre !

Předchozí záznam Přehled sešitu