❦
Pátek, 2. dubna
Vendredi, 2 avril
(Svazek IV, pokračování ze str. 360) chová se jako muž, který hodlá něco oznámit. Stydím se přiznat, že mi začalo bušit srdce – začalo mi bušit, protože jsem si myslela, že hádám správně, a protože se ta bytost měla už dávno představit, a také proto, že to bylo něco nového. – Dobrý večer, paní, slečno, řekl:
(**Tome IV**, suite de la p. 360) loge comme un homme qui va annoncer quelque chose. Je suis honteuse d'avouer que mon cœur se mit à battre, il se mit à battre parce que je pensais deviner juste, et parce que depuis tant de temps cet être aurait dü se présenter et parce que aussi c'était quelque chose de nouveau. Bonsoir Madame, Mademoiselle, dit-il:
— Posaďte se, pane, řekla mu tetička. – Usedne a začne mluvit o Durandových atd. Čekám, čekám, ztrácím trpělivost, ale nic – zůstane ještě několik minut a odejde, jak přišel.
— Asseyez-vous, Monsieur, lui dit ma tante - Il s assied et commence à parler des Durand etc. j'attends, j'attends, je m'impatiente, mais rien, il reste encore quelques minutes, s'en va comme il était venu.
No to je k nevíření!
Ah ! par exemple !