Sobota 5. prosince 1874

Vyjednávání mezi Rakouskem a Ruskem – a Francie je prostředníkem.
Francie, čili lépe řečeno doktor Lefevre, přijel včera; je to niceský lékař, majitel vily u zámku Smith, kterého známe ode dne svého příjezdu do Nice. Velmi malý muž, velmi tlustý, velmi upovídaný, velmi lakomý – lakomý do té míry, že sbírá rezavé hřebíky – a dosti nudný, občas velmi otravný, a myslím, že pro peníze schopný čehokoli [Škrtnuto: aniž by se kdy přiznal]. U něho bylo ubytováno Rakousko a Rusko, ale od soboty je Rusko vyhoštěno.
Ale ať se raději zabývám podivnými sny, které mívám už tři dny. Somnia absurda!
První noc jsem viděla krásnou zahradu a vysoké hory, z jedné jsem sestupovala. Zahrada je podle snáře vysvětlena takto: sňatek z rozumu, jenž se stane sňatkem z lásky.
Včera se mi zdálo o moři, lodích, vodě a nakonec o ohromných hadech; aby mi pomohl na ně nestoupat, nesl mě Walitský v náručí. Moře: zprávy o bohatém dědictví, které jsem už nečekala; čistá voda: dobrý sen; lodě: cesta s výhodnými výsledky; a konečně hadi: osudový sen.
Ale dnešní sen je natolik choulostivý, že bych dvakrát přemýšlela, než bych ho napsala, kdybych věděla, že to někdo bude číst; ale jelikož tento deník je zcela jen pro mě, řeknu všechno.
Viděla jsem se velkou. Vidíte, jaká hrůza! Byla jsem vdaná za Blackprincea a co chvíli jsem se ptala mámy, tety, Diny a jeho, jestli jsem opravdu vdaná, jestli nesním; oni mě s úsměvem nad mou naivitou ujišťovali, že ano. V domnění, že se blíží ta chvíle, lehla jsem si na postel na příč a za pár minut se mi zdálo, že cítím bolest v žaludku; zavolala jsem; pak nastal okamžik zmatku, chaosu, okamžik podobný spoustě věcí sesekaných dohromady, a poté jsem se ocitla celá měkká a mokrá, sedící v Blackprinceově náruči; plakala jsem a on taky, a přitom mě líbal.
Stydím se psát takové věci! Potom jsem znovu sama, pláču a prosím, aby mi ho přivedli; odešel, říkali.
Probudila jsem se s trhnutím, celá rozrušená po tak podivném snu. Podívejme se nyní, jak ho vykládá moje kniha: snít, že se staneš matkou: hojnost a blahobyt; manžel: dobré znamení pro tu, která ho nemá. Dina jakožto blondýna: štěstí; teta jakožto vysoká žena: bohatství; pak máma: dobré znamení;
plakat: neumím skrýt své city; [škrtnuté slovo] zmatek: nevděk způsobený hloupostí a nevědomostí. [Tři a půl řádku škrtnuto]
V tom všem je mnohem víc dobrého než špatného, skoro nic špatného kromě hadů, ale jako protiváhu mám čistou vodu.
Není to ten výklad, co mě znepokojuje, je to sen sám, tak podivný. Při hledání jiných věcí jsem našla, že snít o vévodovi znamená beznadějnou lásku – jak se to hodí! Ale bah! Vana somnia frequentes aut semper fallaces.
Před večeří jsme zašly do kavárny Rumpelmayer v Kruhu, do dámské kavárny; byly tam jen my a Starzinští. Čekám od Biasiniho plán svého budoucího pokoje pro cestu do Paříže.
Ani Howardovi už nechodí a jsou zcela změnění. Díky Pattonovi, bezpochyby. Počkej, milý příteli! Ještě se shledáme.
Opustíme Nice, doufám. Příští zimu, zatímco se bude stavět, zůstaneme v Paříži nebo ve Florencii a v Římě, a tam půjdu do společnosti. Raději mám Itálii pro ten první rok – kvůli malířství a zpěvu. Druhý rok v Paříži a napůl v Nice. Pak bude snad proces ukončen, a jakmile bude ukončen, jsme svobodní a šťastní jako ptáci nebeští.
A aby to bylo co nejdříve, úpěnlivě prosím Boha, aby požehnal mé cestě, kterou plánuji na duben. Bože můj, tentokrát mi pomozte! Víte, Bože můj, že nepovažuji vše za ztracené tam, kde jste mě nevyslyšel, jen proto, že jsem se tak mnoho modlila. [Škrtnuto: Ale tentokrát] Stále se mi zdá, že jednou to přijde. Ale učiňte to! Tentokrát mi pomozte, Veliký Bože!

Poznámky

Pozn. překl.: V originále latinsky: „Somnia absurda!" — Nesmyslné sny!
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Vana somnia frequentes aut semper fallaces" — Marné sny jsou časté a vždy klamné.