❦
Čtvrtek 3. prosince 1874
Jeudi, 3 décembre 1874
Zdálo se mi o spoustě věcí a nepamatuji si nic.
J’ai rêvé d’une quantité de choses, et je ne me souviens de rien.
Propustila jsem Michelazziho, profesora latiny a italštiny, protože si bral několik žetonů za jedinou lekci; nemohla jsem mu tedy říci, že krade, a on, kdykoli jsem řekla, že žeton už dostal, s takovou jistotou mě ujišťoval, že ne, že jsem mu hodila další. Raději jsem tedy toho zloděje propustila, než abych se pohoršovala nad každou krádeží.
J’ai renvoyé Michelazzi, le professeur de latin et d’italien, parce qu’il prenait plusieurs cachets pour une seule leçon, je ne pouvais donc pas lui dire qu’il volait, et lui lorsque je disais qu’il a reçu déjà le cachet m’assurait que non et cela avec tant d’aplomb que je lui en jetais encore un. Alors j’ai préféré renvoyer ce voleur que d’être révoltée à chaque vol.
Slova dnes nechtějí tvořit věty, jsem celá skleslá a otupělá, ústa se mi nechtějí otevřít k řeči, stěží vyslovuji těch několik nutných slov. Využila jsem těch pár okamžiků, kdy byl Georges méně opilý, a se vší zuřivostí, jakou lze čekat od žalu, jako je ten můj, jsem mu vyčetla jeho špatnosti. Ten netvor způsobil naše neštěstí. Jako by svět neviděl, že moje matka mluvila s tou ženou v Monaku, chodila s ní, a konečně že Georges měl neslýchanou drzost přivést tu Annu k nám, je pravda, že my jsme byly na cestách, ale teta zůstávala, a ten dům, i prázdný, neměl tu ženu vidět. A nakonec ji můj dědeček vozil v našem kočáru s sebou a s tetou!
Les mots aujourd’hui ne veulent former des phrases, je suis tout abattue et stupide, ma bouche ne veut s’ouvrir pour parler, j’ai peine à prononcer les quelques paroles nécessaires. Profitant des quelques instants où Georges était moins ivre je lui reprochai avec toute la fureur qu’on peut attendre d’un chagrin comme le mien, ses méfaits. Ce monstre a causé notre malheur. Comme si le monde ne voyait pas que ma mère parlait avec cette femme à Monaco, allait ensemble avec elle et enfin que Georges a eu l’audace inouïe d’amener cette Anna chez nous, il est vrai que nous étions en voyage mais ma tante restait, mais la maison même vide ne devait pas voir cette femme. Enfin mon grand-père la promenait dans notre voiture avec lui et ma tante !
Hrůza! Hanebnost! Podlost! Zbabělost! Tím mě zavraždili!
Horreur ! Indignité ! Bassesse ! Lâcheté ! Par cela ils m’ont assassinée !
A moje teta se propůjčila k takovým hanebnostem! Ale to je horší než krást! Je to horší než zabíjet, protože kdo zabíjí, nepůsobí utrpení, kdežto oni mě tím, co udělali, mučí!
Et ma tante, se prêter à des pareilles indignités ! Mais c’est pire que voler ! C’est pire que tuer, car en tuant on ne fait pas souffrir, tandis qu’en faisant ce qu’ils ont fait ils me torturent !
Bídáci, zbabělci! Je to, jako by všechny ty hrůzy dřív neexistovaly a já je teprve dnes pochopila. Teprve dnes si vzpomínám na ty nejmenší věci, které nás postupně přivedly do stavu, v jakém jsme.
Misérables, lâches ! Il semble que toutes ces horreurs n’existaient pas et qu’aujourd’hui seulement je les comprends. Aujourd’hui seulement je me souviens des moindres choses qui peu à peu nous ont mis dans l’état où nous sommes.
Čím víc budu mluvit, tím méně vyjádřím všechna svá soužení a všechna svá mučednictví! Ale jak toužím1 vědět, jestli je to pravda. Ó, učiň, Bože můj, ať mi to řeknou! Tolik trpím v té nesmírné nejistotě!
Plus je dirai moins j’exprimerai toutes mes tribulations et tous mes martyres ! Mais ce que I long de savoir si c’est vrai. Oh ! faites mon Dieu qu’on me dise ! Je souffre tant dans cette incertitude immense !
Georges se opíjí od soboty a my jsme nuceni snášet jeho hrůzy! Nejsou peníze, abychom ho odtud odvezli!
Georges se grise depuis samedi et nous sommes forcés de supporter ses horreurs ! Il n’y a pas d’argent pour l’emmener d’ici !
Bože můj! Bože můj! Netrestej toho netvora tak, jak bych si přála. Nepřeji mu nic zlého, chci se očistit. V Nice jsme ztraceni. Bude to zázrak, budeme-li tu jednou žít obstojně.
Mon Dieu ! Mon Dieu ! Ne punissez pas ce monstre autant que je le désire. Je ne lui veux pas de mal, je veux me purifier. A Nice nous sommes perdus. Ce sera un miracle si nous y vivrons un jour passablement.
Bože můj, smiluj se nade mnou!
Mon Dieu, ayez pitié de moi !
V zuřivosti jsem mámě řekla strašné věci; ani se nezlobila – vidí, v jakém jsem stavu!
J’ai dit des choses affreuses à ma mère, furieuse que j’étais, elle ne s’est même pas fâchée, elle voit dans quel état je suis !
Zavrženi, pomlouváni, opuštěni všemi! Nevím, proč jsem to všechno pocítila právě dnes; předevčírem jsem ještě nebyla tak nešťastná. Předevčírem jsem se ještě dívala na všechny přirozeně, jako před rokem, jako vždy. Teprve včera jsem uviděla celou tu hrůzu svého postavení. Teprve včera jsem pochopila celé své zoufalství!
Rejetés, calomniés, abandonnés de tous ! Je ne sais pourquoi ce jour j’ai senti tout cela, avant-hier encore je n’étais pas aussi misérable. Avant-hier encore je regardais tout le monde naturellement, comme il y a un an comme toujours. Hier seulement j’ai vu toute l’horreur de ma position. Hier seulement j’ai compris tout mon désespoir !
Právě ta historie s Markevitchovou dala konečnou a jasnou podobu všem mým dřívějším zoufalstvím! Jestli je to pravda, musí se, musí se – ach, nevím, co se musí! Myslím, že se zblázním!
C’est cette histoire de la Markevitch qui a donné une forme définitive et positive à tous mes désespoirs d’autrefois ! C’est que si c’est vrai il faut, il faut, ah je ne sais pas ce qu’il faut ! Je crois que je deviendrai folle !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „I long“ (ve francouzské vazbě „ce que I long de savoir“, tj. jak toužím vědět). ↩