Úterý 24. listopadu 1874

Právě jsem četla ze svého starého deníku a obávám se, aby se ty hrůzné výrazy z té doby nevkradly sem; se svým nynějším stylem zdaleka nejsem spokojená, ale aspoň je uhlazenější, kultivovanější – tehdejší byl nepochopitelně špatný. [Škrtnuto: Celá naše společnost je v Monaku, já]
Máma je nemocná a leží. Dočetla jsem svého Dumase, který mi zabíral všechny volné chvíle, ba i ty zaměstnané – je tak strhující. Teď konečně mohu začít s vážnou četbou; mám na ni chuť i potřebu.
Byla jsem na promenádním koncertě s tetou. Nemám si co obléct!