Neděle 15. listopadu 1874

Zatímco máma a Dina byly v kostele, strašně jsme se polekaly, Dori spadla z postele jako mrtvá. Poslali ji k Walitskému, který ji obklady vzkřísil, ale to ubohé zvířátko je velmi nemocné.
Na koncertě, plno (modrozlaté šaty od Wortha, nové, dobře). Je velká zima a jsem velmi spokojená.
Dnes večeříme u Ange a Pelikana. Večeře byla dobrá a dost veselá, nakolik mohla být. Potom jsem šla nahoru k Zoé s Dinou a smály jsme se půl hodiny, tři mladé dívky, co jsme. Zoé je mého vzrůstu, pěkně stavěná, ale jejích dvacet let jí dělá poprsí trochu plné. Je bruneta, s hezkými vlasy, malýma černýma očima, všemi rysy drobnými a svěží pletí.
Když všichni přišli nahoru, tančil se kontrdanc, a pak Pelikan tančil s tetou kolem pokoje jakožto polonézu. Bihovetz hrál. Odjíždím sama v půl deváté a Zoé mě dlouze a něžně líbá.
Před večeří jsme byli u Howardových a na okamžik u Niny, která bydlí v hotelu Métropole, zajistila si byt ve vile v rue de France naproti nám. Musí žít skromně, ubožačka, jak je to strašné!