Sobota 7. listopadu 1874

Včera večer bylo domluveno, že pojedeme na koních, Pâris, Paul a mladý Lubimoff, ten chlapík žalostného vzezření a oblečený jako lokaj.
Obědval u nás, v jednu jsem šla s tetou, Pârisem a Paulem hledat koně, našli jsme je u Moutona.
Ange nás po cestě poprosila, abychom ji zavezli k nám, takže byla u odjezdu kavalády, ale já jsem jela v kočáře, ačkoli v jezdeckém, šedá amazona a cylindr, dobře. Sedlu chyběl třetí roh, u Moutona mi dali jeden, který se otáčel a vadil mi po celou Promenádu.
Myslím, že můj šedý jezdecký kostým lidi tady trochu překvapil, je to snad první v Nice a jistě první od té doby, co tu jsem. Můj koníček byl poslušný a hodný a nebýt toho rohu, vše by bylo dobré. Lubimoff jezdí špatně a byl ubožák směšný, když říkal, že ho kůň unáší.
— Ale proč jedete dopředu? křičel na něj Pâris.
— To ne já, to je můj kůň, odpovídal ten bázlivec vyděšený panovačným tónem Pârisovým.
Po smrti své ženy se zabývá spiritismem a studuje medicínu, složiv slib, že se stane porodníkem a bude pomáhat všem chudým ženám. Několikrát přivolal svou ženu prostřednictvím duchů, a co je v nejvyšší míře podivné, sám ji vyfotografoval během jednoho z jejích zjevení, byla v dlouhém bílém rouchu jako duchové.
Na Promenádě bylo trochu lidí, zejména Edy, který je tu teprve několik dní, zdál se velmi potěšen, že vidí mámu, a pozdravil ji s mnoha úsměvy. Seznámil se tuším přes Galignanis (u Swiss Times).
Lubimoff večeří u nás. Po večeři zpívá Pâris.
Mladý vdovec jako by obdivoval málo obdivuhodného zpěváka. Když všichni odešli, i Nina a Pâris, jedou do Monte Carla se připravit na stěhování do Nice, zpívala jsem s mámou, můj hlas dlouho utlumený rýmou a bolestí v krku nebyl skoro špatný, Bůh ho opatruj a chraň, ten poklad, ten dar nebes, Bůh ho chraň, neboť je to mé největší dobro, mé štěstí a téměř celý můj život.
S tím si jdu lehnout, zítra je neděle, půjdu do kostela, ale ne abych se modlila, bohužel!
Modlím se jen doma večer, Bůh mi odpusť, že jsem roztržitá v jeho domě, je to hřích. Ale modlím se tu, ne z povinnosti nebo z pokrytectví, ale z hloubi duše a celým srdcem.