❦

Pondělí 26. října 1874

Lundi, 26 octobre 1874

Začínáme vídat několik nových lidí a ačkoli neprší, začátek sezóny se začíná.

On commence à voir quelques nouvelles personnes et bien qu'il ne pleuve pas, le commencement de la saison commence.

Vyšla jsem s Paulem pěšky (šedé šaty, včerejší účes, dobrý, botičky z nové zásilky od Ferryho, malé nožky, všimli si jich). Vpravo na lavičce, ke mně zády, jsem viděla tu zrzavou Skotku Menziesovou, kterou jsem poznala v Ostende přes Florence Fosterovou. Prošla jsem kolem ní, ale mohu já projít nepovšimnuta? Za vteřinu jsem slyšela, jak za mnou někdo běží, byla to ona. Takto oslovena jsem byla velmi milá, došly jsme až do veřejného parku, pak se vrátily k nám a prohlédly si zahradu.

Je suis sortie avec Paul à pied, (robe grise, coiffure d'hier, bien, bottines du nouvel envoi de Ferry, pieds petits, on les a remarqués). J'ai vu à droite sur un banc et me tournant le dos la rousse Ecossaise Menzies que je connus à Ostende par Florence Foster. Je la passai, mais puis-je passer inaperçue ? Dans une seconde j'entendis quelqu'un courir derrière moi, c'était elle. Accostée ainsi je fus très aimable, nous allâmes jusqu'au jardin public puis nous remontâmes chez nous et visitâmes le jardin.

Nina (paní Sapogenikoffová) a Paris (Yourkoff), přezdívaný tak dětmi Niny, které ho pojmenovaly Paris, a jistý pan a paní Laloffovi v Ženevě Meneláos a Helena, když odhalili údajnou nestálost. Nina sama vše vypráví.

Nina (Mme Sapogenikoff) Et Pâris (Yourkoff) surnommé ainsi par les enfants de Nina qui le nommèrent Pâris et un monsieur et Mme Laloff, à Genève, Ménélas et Hélène, en dévoilant un caractère soit-disant volage. Nina raconte elle-même tout.

Nina a Paris, říkala jsem, jsou tu hodinu a přespí tu, člověk by řekl spolu, ale... Ange si dává čaj a hraje čtyřručně s Dinou.

Nina et Pâris, disais-je depuis une heure sont ici et coucheront ici, on dirait ensemble, mais... Ange prend le thé et joue à quatre mains avec Dina.

Tatínek bručí, když mu potichu udělám zcela nutnou poznámku, neboť říkal, že se hraje špatně, a když Paris zpíval, řekl, že bez hlasu zpěv nemá cenu atd. a nahlas mě poslal k čertu. Nevím, zda ten muž kdy měl ducha, teď je otupělý, vypráví s detaily nadbytečnými až do směšnosti, domnívaje se, že vypráví jako Turgeněv, a umí říct jen samé nemožné obscénnosti, za které se červenám před služebnictvem.

Papa grogne quand je lui fis tout bas une observation extra nécessaire, car il disait qu'on joue mal, et quand Pâris chanta, il dit que sans voix le chant ne vaut rien etc. il m'envoya tout haut au diable. Je ne sais si jamais cet homme avait de l'esprit maintenant il est hébété, raconte avec des détails superflus jusqu'au ridicule, croyant conter comme Tourguenieff, et ne trouve à dire que des obscénités impossibles qui me font rougir devant les domestiques.

Slyším to, co jsem na světě, nikdy jsem nežila jinak a čím jsem starší, tím víc se pohoršuji nad těmi nevhodnými podlostmi říkanými každou chvíli a bez ohledu na to, že jsem přítomna, před služebnictvem a lidmi, kteří nás přicházejí navštívit. Ta naprostá absence pochopení, nemluvím už o jemnocitu, mě stále víc udivuje. Ale nejvíc mě udivuje, že se ještě udivuji. La Rochefoucauld řekl přibližně totéž.

J'entends cela depuis que je suis née, je n'ai jamais vécu autrement et plus je vais loin, plus je m'indigne de ces inconvenantes turpitudes dites à chaque instant et sans regarder que je suis là, devant les domestiques et les personnes qui viennent nous voir. Cette absence complète de compréhension, je ne parle plus de délicatesse, m'étonne toujours davantage. Mais je m'étonne le plus de ce que je m'étonne encore. La Rochefoucauld a dit à peu près la même chose.

Předchozí záznam Přehled sešitu