❦
Neděle 11. října 1874
Dimanche, 11 octobre 1874
Dnes ráno jsem se cítila slabá a rozhodla jsem se nejít do kostela, ale protože už bezmála dva týdny skoro nevycházím a nikoho nevidím, toužila jsem1 po hodině na Promenádě, neboť ta ubohá zdejší společnost jsou přece jen živé duše; ale já
Je me sentais faible ce matin et résolus de ne point aller à l’église mais comme il y a près de deux semaines que je ne sors presque pas et que je ne vois personne, I longed pour l’heure de la Promenade car le misérable monde d’ici est toujours des âmes vivantes; mais je
Vyšly jsme ve tři a šly ke Gambartovi, není tu, ale chtěly jsme vidět jeho nový mramorový palác, Georges je s námi. K našemu překvapení tam nacházíme Ernesta, který se vrátil z Benátek, vpustí nás a mluví tím svým trhaným a podivným způsobem. Takové chování by mohlo pohoršit ty, kdo ho neznají, ještě jsem si na ně zcela nezvykla, ale je velmi laskavý.
Nous sortîmes à trois heures et allâmes chez Gambart, il est absent mais nous voulions voir son nouveau palais de marbre, Georges est avec nous. A notre étonnement nous trouvons Ernesto de retour de Venise, il nous fait entrer et cause de cette façon saccadée et extraordinaire qui lui est commune. Ces manières pourraient bien scandaliser ceux qui ne le connaissent pas, je n’y suis pas encore tout à fait faite, mais il est très aimable.
Na koncertě Nicejci, samí Nicejci, to je otravné.
A la musique des Niçois, rien que des Niçois, c’est ennuyeux.
A tu jsem v tom Nice, po kterém jsem toužila v Ostende, jenže já si Nice představovala jinak, Nice to byla Promenáda po dešti, která se začíná plnit lidmi, jak mám ráda, v pláštích do deště, a Blackprince se svými psy a dokonce se svou fenou. A takhle Nice už není totéž.
Me voilà dans cette Nice que je désirais à Ostende, c’est que je me représentais Nice autrement, Nice c’était la Promenade après une pluie, qui commence à se remplir de monde, comme j’aime, en habits de pluie, et Blackprince avec ses chiens et même sa chienne. Et c’est qu’ainsi Nice n’est plus la même.
Zapomněla jsem zaznamenat jednu dost zvláštní věc. Pokaždé, když je matka velmi nemocná a já jsem u ní, zdá se mi, že vidím knížete Wittgensteina ve žluté kazajce, jak jde po špičkách a nahlíží do pokoje velkýma černýma očima jako Prater. Poprvé jsem ho viděla, když mámě bylo v noci tak zle ve vile Baquis a poslali probudit Anitchkoffovy, podívala jsem se náhodou ke dveřím a on se zjevil v chodbě, podruhé to bylo minulý čtvrtek, když jsem stála u mámy na balkoně, protože se jí udělalo špatně a chyběl jí vzduch.
J’oubliais de noter une chose assez curieuse. Toutes les fois que ma mère est très malade et que je suis auprès d’elle, il me semble voir le prince de Wittgenstein en sa jaquette jaune marchant sur la pointe des pieds, et regardant dans la chambre avec de grands yeux noirs de Prater. La première fois je l’ai vu lorsque maman était tellement mal la nuit à la villa Baquis, et qu’on envoya réveiller les Anitchkoff, j’ai regardé par hasard la porte et il apparut dans le corridor, la deuxième fois c’était jeudi dernier pendant que je me tenais près de maman sur le balcon, car elle se trouvait mal et manquait d’air.
Měl stejné oblečení jako poprvé. Nemyslete si, že jsem ho viděla na vlastní oči, ale jen v představách, aniž bych věřila na nějaká vidění nebo přízraky. Zvláštní mi připadalo, že ho vidím jen v takových chvílích, jaké popisuji, a vždy ve stejném postoji a stejné žluté kazajce.
Il avait les mêmes habits que la première fois. Il ne faut pas croire que je l’aie vu en chair et en os mais simplement dans l’imagination, sans croire à aucune vision ni fantôme. Ce qui me parut singulier c’est que je ne le vois que dans les cas que je dis et toujours avec la même posture et la même jaquette jaune.
Dědeček před paní Daniloffovou řekl, že teta prohrává příliš peněz, na což jsem řekla, že prohrává své, nato dědeček řekl, že část peněz patří také jemu. To mě pobouřilo, protože chtěl před paní Daniloffovou naznačit, že žijeme z jeho peněz, což je lež, stejně jako by bylo lží říct, že on žije z našich. Jdu nahoru k sobě a těmi slovy mi dědeček skoro vrátil pokoj dole, protože mluvil tónem, jaký se podle mě nesluší.
Papa, devant Mme Daniloff, a dit que ma tante perd trop d’argent, sur quoi j’ai dit qu’elle perdait le sien, alors papa a dit qu’une partie de l’argent était aussi à lui. Sur cela je fus révoltée parce qu’il voulait dire devant Mme Daniloff qu’on vit sur son compte, ce qui est un mensonge, comme serait un mensonge de dire qu’il vit sur le nôtre. Je monte chez moi et par ces paroles papa m’a presque rendu la chambre d’en bas, car il a pris un ton qu’il ne convient pas, à mes yeux, de prendre.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „I longed“. ↩