❦
Středa, 16. září 1874
Mercredi, 16 septembre 1874
Strávila jsem u Howardů neděli, pondělí a úterý do čtyř hodin, u nich jsem nic nenapsala a dnes jsem v Paříži, tak vezmu všechny ty dny dohromady.
J’ai passé chez les Howard, dimanche, lundi et mardi jusqu’à quatre heures, je n’ai rien écrit chez eux et aujourd’hui me voilà à Paris, je vais prendre tous ces jours ensemble.
Neděle 13. září 1874
Dimanche 13 septembre 1874
Canterbury, jdu do katedrály s Lise a Hélène.
Canterbury, je vais à la cathédrale avec Lise et Hélène.
Jaká obdivuhodná bohoslužba! Trvala dvě hodiny a vůbec jsem se nenudila, naopak, četla jsem s velikým uspokojením a ještě větším přesvědčením modlitby tak moudré, tak správné, tak přiléhavé ke každé životní okolnosti, ke každé touze lidského srdce, až po ty nejprostší věci, o které se často neodvažuji ani prosit. Zatoužila jsem mít takovou knihu a číst ji každý večer, zeptám se Hélène nebo Lise v Nice, jak se jmenuje, a nechám si ji přivézt. Nacházím v ní tolik krásných a dobrých věcí, a tak přirozených, že se nezdají nemožné.
Quel service admirable ! il a duré deux heures et je me suis pas ennuyée, au contraire, j’ai lu, avec grande satisfaction et conviction plus grande encore les prières si sages, si justes, si appropriées à chaque circonstance de la vie, à chaque désir du cœur humain, jusqu’aux choses les plus communes et pour lesquelles je n’ose souvent pas prier. J’eus le désir d’avoir un pareil livre pour le lire chaque soir, je demanderai à Hélène ou à Lise, à Nice, comment on le nomme et me le ferai venir. Je trouve dedans tant de belles et bonnes choses, et si naturelles qu’elles ne semblent pas impossibles.
Věřím, že s takovou bohoslužbou, s takovými knihami, zkrátka jakožto protestant člověk nemůže být špatný, ledaže by byl hlupák anebo zločinec, jemuž Bůh přikázal takovým být.
Je crois qu’avec un pareil service, de pareils livres, en étant protestant en un mot on ne peut pas être mauvais à moins qu’on ne soit un imbécile ou un criminel ordonné par Dieu d’être ainsi.
Jím s velikou chutí, pak jdeme veslovat po docela malinkaté říčce; děti jsou víceméně stejné, jenom si myslí, že jsou mi ve všem nadřazené, a zároveň mě otravují kvůli šatům, botičkám, všemu. Můj styl oblékání se jim nelíbí, ale cítí, že navzdory své jednoduchosti je lepší než jejich, žárlí na něj a vymýšlejí si, co říkat, a na všechny strany vykřikují, že si dělám, co chci, a pořád mluví o mých šatech. Asi tak, jak bych já mluvila o Palajce v atlase a diamantech, mi říkají:
Je mange de grand appétit, après nous allons ramer sur une petite rivière toute petite; les enfants sont les mêmes à peu près, seulement elles pensaient qu’elles sont en tout supérieures et en même temps m’ennuie pour mes robes, mes bottines, tout. Mon genre de toilette ne leur plaît pas mais elles sentent que malgré sa simplicité il est supérieur au leur, en sont jalouses et inventent à dire, à crier de tous côtés que je fais ce que je veux, à parler toujours de mes robes. De la même façon que je dirai, en voyant Palajka en satin et diamants elles me disent:
„Ach Marie, ty šaty, to je ale hezké, opravdu se mi to líbí.“
- Ah Marie, cette robe, mais c’est joli, vraiment ça me plaît.
To mě otravuje. A ještě k tomu blahosklonně a udiveně. I kdybych se oblékala velkolepě, co je na tom špatného, co hanebného?
Ça m’ennuie. Et cela d’un air protecteur et étonné. Même si je faisais de grandes toilettes, où est le mal, la honte ?
Dělají si a mají, co chtějí, hlavně Hélène, ta druhá jen opakuje po ní, ale protože se nikdy nenaučí oblékat jako já, přes veškeré snahy mě předčit, zůstanou navždy podřadné a obyčejné a budou mi závidět a otravovat mě. Jednou Hélène uviděla u mě zlatou čelenku a poprosila matku, aby jí objednala takovou taky, ale protože chtěla být lepší než já, nechala ji udělat mnohem širší, takže byla ošklivá a ztratila všechnu cenu i půvab. Mají hedvábné šaty od špatných švadlen a myslí si, že jsou lépe oblečené než já ve vlněných šatech od Wortha a Laferrièrové, a přesto mi závidí, nebo se tak aspoň tváří.
Elles font et ont ce qu’elles veulent, Hélène surtout, l’autre ne fait que répéter, mais comme elles ne sauront jamais s’habiller comme moi, malgré tous ces efforts pour me surpasser, elles resteront toujours inférieures et communes et m’envieront, m’ennuieront. Un jour Hélène vit chez moi mon bandeau d’or, elle pria sa mère de lui en commander un, mais voulant être mieux que moi elle le fit faire beaucoup plus large, par cela il est devenu laid et perdit toute valeur et grâce. Elles ont des robes de soie de mauvaises couturières et pensent être mieux que moi avec mes robes de drap de Worth et Laferrière, et malgré cela m’envient ou semblent m’envier.
Mluví dobře italsky, protože si na léto vzaly Italku, a často mě chtěly zahanbit, ale umím ten jazyk dost dobře na to, abych se zahanbit nenechala, jediné, co mi chybí, je plynně mluvit1.
Elles parlent bien l’italien ayant pris pour l’été une Italienne, et voulaient souvent me rendre confuse, mais je sais bien assez cette langue pour ne pas le devenir, une seule chose me manque, c’est to speak fluently.
Pondělí uplynulo jako neděle, ukázali nám svou továrnu, Hélène, Jean a já jsme jeli na koních (šedý jezdecký kostým a klobouk), cesta byla dobrá, kůň také, a jela jsem obdivuhodně dobře, ačkoli se o mě celá rodina bála. Večer se šije pro dobročinný bazar a v deset jdeme spát. Konečně v úterý ve čtyři hodiny odjíždíme. Všichni přijdou na nádraží a pan Howard a Hélène nás doprovázejí až do Doveru.
Lundi se passa, comme dimanche, ils nous firent voir leur fabrique, Hélène, Jean et moi à cheval (amazone grise et chapeau) le chemin était bon, le cheval aussi et j’ai admirablement bien monté, malgré les craintes exprimées par toute la famille. Le soir on travaille pour un bazar et à dix heures on se couche. Enfin mardi, à quatre heures nous partons. Tout le monde vient à la gare, et M. Howard et Hélène viennent jusqu’à Douvres.
Celkem vzato jsem strávila dva velmi příjemné dny, byli velice milí a pozorní. Anglický venkov je příjemná věc, mají hezkou zahradu, všemožné hry, a pak jsem jezdila na koni. Jenže u nich mi otékaly oči a bolela mě hlava. Opravdu nevím, co se se mnou stane, jsem v tak bídném stavu. Mají krásný a pohodlný dům, nechybí nic v obsluze ani v jídle. Vypadali tak potěšeni, že nás vidí.
En somme, j’ai passé deux jours bien agréables, ils ont été très bien et aimables. La campagne anglaise est une bonne chose, ils ont un gentil jardin, toutes sortes de jeux, puis j’ai monté à cheval. Seulement j’avais chez eux les yeux enflés et des maux de tête. Je ne sais vraiment ce que je vais devenir, je suis dans un si vilain état. Ils ont une belle maison commode, rien ne manque au service ni au manger. Ils paraissaient si contents de nous voir.
V Doveru přenocujeme a nazítří
A Douvres nous couchons et le lendemain
Ve středu 16. září 1874 se nalodíme, je mi špatně od rána. Máme kajutu nahoře a brzy je mi tak zle, že si lehnu. Místo abych byla odporně nemocná, mám křeče a brečím z toho. Jediné, co pomáhá, je ležet v klidu. Bohužel jsem nemohla pozorovat všechny ty lidi, co jedou na kontinent, tolik turistek typu Hitchcock, ty drahé2 Angličanky přijíždějí samy, ale na lodi najdou sobě podobné, skamarádí se a chodí ve stádech.
Mercredi 16 septembre 1874 nous nous embarquons, je suis malade depuis le matin. Nous avons une cabine en haut et bientôt je me trouve si mal que je me couche. Au lieu d’être salement malade j’éprouve des tiraillement et j’en pleure. Le seul moyen c’est rester tranquille. Malheureusement je n’ai pas pu examiner tous ces gens qui vont sur le continent, tant de Hitchcock, ces deares [sic] Anglaises arrivent seules mais trouvent de leurs semblables sur le bateau, fraternisent et vont par troupeau.
Kapitána máme nesmírně laskavého. Dal mi na rozptýlení malého psa a sám několikrát přišel s čichacími solemi atd. atd.
Nous avons un capitaine d’une amabilité extrême. Il m’a donné pour me distraire un petit chien, et est venu lui-même plusieurs fois apportant des sels etc. etc.
Než jsem si lehla, seděla jsem u dveří kajuty a pozorovala. Jeden pán se mi zdál příliš přestrojený za Angličana, než aby byl Angličan, a řekla jsem dost nahlas Dině: „Dino, podívej se na tu dámu.“ Otočil se, usmál se a odešel.
Avant que de me coucher je me tenais assise à la porte de la cabine et regardais. Un monsieur me parut trop déguisé en Anglais pour être anglais et je dis assez haut à Dina : Dina, regarde cette dame. Il se retourna, sourit et s’en alla.
Ráda lidi překvapuji. Kapitán nám zamluvil kupé a v šest hodin jsme v Paříži.
J’aime à surprendre les gens. Le capitaine nous retient un coupé et à six heures nous sommes à Paris.
Abych se nemusela dívat na Francii, tak ošklivou po Anglii, čtu Odysseu a najdu v ní místo, které mě rozesměje: jak Vulkán chytil do sítě Marta a Venuši a všichni bohové se sběhli a smáli se.
Pour ne pas regarder la France si laide après l’Angleterre je lis l’Odyssée et y trouve un passage qui me fait rire, lorsque Vulcain a pris dans un filet Mars et Vénus et que tous les dieux accourent et rient.
Přijíždím do Paříže a stále víc mi schází můj drahý a krásný Albion. V hotelu des Iles Britanniques nás přijímají jako staré známé. Sním polévku a píšu.
J’entre à Paris et je regrette de plus en plus ma chère et belle Albion. A l’hôtel des Iles Britanniques nous sommes reçues en vieilles connaissances. Je mange une soupe et écris.
Máma zanechala dopis, v němž se dozvídá, že Emile zemřel. Myslím, že budu nosit smutek šest týdnů. Máma je ve smutku, teta také, a já bych byla jediná v barvách jako nějaká hloupá husa. To nejde.
Maman a laissé une lettre dans laquelle elle sait qu’Emile est mort. Je crois que je prendrai le deuil pour six semaines. Maman est en deuil, ma tante aussi et je serais seule en couleur comme une bête. Cela ne se peut pas.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „to speak fluently“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „deares [sic]“ (tak v textu; správně „dears“). ↩