Neděle, 30. srpna 1874

Zase prší a s radostí zmeškám svou mořskou koupel. Kolem čtvrté vycházíme, zůstávám s tetou v Kursaalu, Plobster přichází k nám. Ten člověk měl tak špinavou košili, že jsem pohoršena. Basilévitchová prochází a upřeně zírá, když vidí Moelenara. Máma Paulovi nedá chvilku pokoje, všude ji následuje. Večer jsme všichni v Kursaalu, hráli Egyptský pochod, který mám tak ráda kvůli Badenu. Dívala jsem se na nesmírné nebe a černý oceán a myslela na toho hezkého Angličana. Zahlédla jsem ho na molu, vévodu z Hamiltonu v mladší a menší verzi, chlapce dvaadvacetiletého. Pak mi v davu jedna tvář připomněla vévodu a zůstala jsem naelektrizovaná po zbytek večera.