Úterý 2. června 1874

Tyto dva dny shrnu několika slovy. Včera jsme měly v hotelu nepříjemnost.
Byly stížnosti, že jdeme spát příliš pozdě, že zpívám pozdě a konečně, ó hrůzo! Že nás večer vídají v nedbalkách. Rozhořčení a hněv všech jsou k nepopsání.
[Na příč stránky: V těch příšerných vedrech jsme nechávaly okna do dvora pootevřená, myslely jsme si, že jsme v Nice.]