Sobota 30. května 1874

Únavný den – poobědvavše narychlo u Bénardů bereme vlak a jedeme do Sèvres.

Fatigante journée, ayant déjeuné à la hâte chez Bénard, nous prenons le train et nous nous rendons à Sèvres.

Jsem nemocná a trefilo se to tak, že cesta nastává hodinu po začátku mého neduhu, v okamžiku, kdy jsem unavená a trpím dvě nebo tři hodiny.

Je suis *malade* et il arrive que le voyage se fait une heure après le commencement de ma maladie, le moment où je suis fatiguée et souffrante pendant deux ou trois heures.

Nevychutnala jsem si náš výlet.¹ Navštívily jsme manufaktury, je to dost zajímavé. Je příšerné vedro.

I did not enjoy our escapade. Nous visitâmes les manufactures, c'est assez intéressant. Il fait une chaleur atroce.

V půl čtvrté opět bereme vlak do Paříže, vracím se s potěšením.

A trois heures et demie nous reprenons le train de Paris, je rentre avec plaisir.

Sotva zbavena šatů slyším: Může se? „Ne, ne, to ne!" křičím. Ale navzdory tomuto zákazu se Bikowsky objevil ve dveřích – udělal to naschvál. Uštědřila jsem mu přísnou a krátkou důtku, ten nemožný idiot si to zapamatuje!

A peine dépouillée de mes vêtements, j'entends : *Peut-on. Il ne faut pas, il ne faut pas !* criai-je. Mais malgré cette défense Bikowsky parut à la porte, il le fit exprès. Je lui fis une réprimande sévère et simple, il s'en souviendra, cet idiot impossible !

V šest hodin jedeme do Boisu (žlutý klobouk, nové plátěné šaty, vlasy nahoru a trochu volně v lokýnkách, které se mi od té doby, co je už na noc nezavazuji, kadeří přirozeně, na šíji, docela hezky). Dnes všichni odjížděli, když jsme přijížděly do Boisu, v půl sedmé. Je tu ten večírek u Rothschildů, který mě trápí od chvíle, kdy vím, že se koná.

A six heures nous allons au Bois (chapeau jaune, robe toile neuve, cheveux relevés, et un peu flottant en boucles, qui se frisent naturellement depuis je ne les noue plus pour la nuit, sur la nuque, assez bien). Aujourd'hui tout le monde sortait lorsque nous entrions au Bois, à six heures et demie. Il y a cette soirée de Rothschild qui me tourmente depuis que je sais qu'elle existe.

Viděly jsme kněžnu Souvoroffovou, která se několikrát obrátila, klaněla se a usmívala, pak lovce pěší, Feduse s jiným pěšákem. Zasmála jsem se, nebyla bych se zasmála, kdyby máma nebyla řekla: A podívejme, drobnými krůčky, na svém místě. Ještě jsem sklopila slunečník. Máma říká, že si toho všímá a triumfuje. Když jsme se vracely, uviděly jsme ho znovu na jeho stanovišti – jakmile mě spatřil, obrátil se ke svému společníkovi a začal mu dychtivě něco vyprávět.

Nous vîmes la princesse Souvoroff qui se tourna plusieurs fois en saluant et souriant, puis les chasseurs à pied, Fedus avec un autre piéton. J'ai ri, je n'aurais pas ri si maman n'avait pas dit*: Et voilà à petits pas, à leur place*. J'ai encore baissé l'ombrelle. Maman dit qu'il le remarque et qu'il triomphe. En retournant nous le revîmes à son poste, m'ayant vue il se tourna vers son compagnon et commença à lui raconter quelque chose avec empressement.

Ráda bych si to vyjasnila s tím prostým hrabětem, tím okouzlujícím Fedusem, tím zvadlým Apollonem.

Je voudrais m'expliquer avec ce comte nu, ce Fedus charmant, cet Apollon fané.

Už se nudím, nemohu žít jako cizinka. V Nice jsem na to zvyklá, trápím se vždycky. Ale v Paříži mě to trápí ještě víc.

Je m'ennuie déjà, je ne peux pas vivre en étrangère; à Nice j'y suis habituée, je me tourmente toujours. Mais à Paris cela me fait encore plus de peine.

Brzy pojedeme do Spa, chtěla bych zůstat na Grand Prix, ale být tam zase samy jako všude – ta představa mě zarmucuje.

Nous allons bientôt à Spa, je voudrais rester pour le Grand Prix, mais encore être seules comme partout, cette idée me rend chagrine.

Miluji Paříž a věřím, navzdory všemu, že mi tu musí být lépe. Musím se modlit k Bohu a on mě udělá šťastnou, pokud si to zasloužím.

J'aime Paris et je crois, malgré moi, que j'y dois être mieux. Il faut prier Dieu et il me fera heureuse, si je suis digne de l'être.

Píšu a představuji si večírek v městském paláci Rothschildů. Jaká nešťastná povaha je ta moje. Miluji, zbožňuji, toužím po tom, co nemám, a co možná nikdy mít nebudu...

J'écris et je m'imagine la soirée à l'hôtel Rothschild. Quelle malheureuse nature que la mienne. J'aime, j'adore, je désire ce que je n'ai pas et ce que je n'aurai peut-être jamais...

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „I did not enjoy our escapade." ↩

Přehled sešitu Další záznam