❦

Neděle, 17. května 1874

Do kostela, pak k jáhnovi, kde mě překvapil jeden pán. Pan Arsenieff. Při obědě u téhož jáhna mi řekl, že musím mít manžela mírného jako beránek, který by padl pokaždé, když kýchnu. Pak mě tituloval milady,¹ pak řekl, že se vdám za Angličana, [Škrtnuto: že budu mít] že se budu líbit Angličanům, [nečitelné] když se líbím Rusům — co teprve Angličanům — a poprosil mě, abych ho pozvala na svůj zámek v horách Skotska. Je to starý original a velmi duchaplný, jeho žena taky není špatná.

A l'église, puis chez le diacre où un monsieur m'a surprise. M. Arsenieff. A déjeuner chez ce même diacre, il m'a dit que je dois avoir un mari doux comme une brebis, qui tomberait toutes les fois que j'éternuerais. Puis il me nomma milady, puis il dit que je me marierai avec un Anglais, [Rayé: que j'aurais] que je plairai aux Anglais, [illisible] puisque je plais aux Russes, que ce sera-ce donc aux Anglais, et il me pria de l'inviter dans mon château dans les montagnes d'Ecosse. C'est un vieux original et plein d'esprit, sa femme aussi n'est pas mal.

Jdeme do hotelu, měním si klobouk, ještě mi tady žádný neudělali a jsem zoufalá se svou hlavou.

Nous allons à l'hôtel, je change de chapeau, on ne m'en a pas encore fait un ici et je suis au désespoir avec ma tête.

Jsem oblečená v New Scotlandu, Manby a Massa!¹ Je to odporné! Jsem dost zmatená a ubohá; nemám svůj švih. Ve dvě hodiny třicet odjíždíme na dostihy, poslední den jarního meetingu. Dostihům v Paříži nerozumím, nikoho neznám, nejsem oblečená a nudím se. Chvíle, kdy koně startují a dorazí do cíle, jsou bezpochyby strašné — povznášejí mě na duchu, rozjařují, nadchnou mě.

Je suis habillée dans New Scotland, Manby et Massa ! C'est abominable ! Aussi suis-je assez confuse et misérable; je n'ai pas mon élan. A deux heures et demie nous partons pour les courses, le dernier jour de la réunion du printemps. Je ne comprends rien aux courses de Paris, je ne connais personne, je ne suis pas habillée et je m'ennuie. Les moments où les chevaux commencent et finissent sont sans doute terribles et me soulèvent l'âme, m'exaltent, m'enthousiasment.

[Marie vytrhla a odstranila spodek stránky, pak pokračovala v deníku na rubu.]

[Marie a déchiré et enlevé le bas de la page, puis continué son journal au verso.]

Poblíž Madeleine vidím Wittgensteina ve fiakru a máma mi říká právě ve chvíli, kdy zrudnu: „Je to on."

Près de la Madeleine je vois Wittgenstein en fiacre, et maman me dit juste au moment où je devins écarlate: Le voilà.

— A já červenám, jaké neštěstí, atd. atd. „Můj zeť prochází. Škoda, že stačí slyšet jediné slovo, abych zrudla."

— Et je rougis, quel malheur, etc. etc. Mon gendre passe. Dommage qu'il suffise d'entendre ce seul mot pour que je rougisse

Tentokrát to nezačínám já, ale máma. Když mi řekne nějakou hloupost, beru si to k srdci a osoba, o níž žertuje, se mi stává... blízkou a příjemnou. Bezpochyby když je ta osoba taková, jak mám ráda — ostatně máma to tak říká jen o slušných lidech, jen o dvou. O prvním neřekla nic, co by mě dojalo, ale i tak to řekla hezky.

Cette fois ce n'est pas moi qui commence, mais c'est ma mère. Lorsqu'elle me dit une bêtise, je la prends au cœur et la personne sur laquelle elle plaisante me devient... proche et agréable. Sans doute lorsque la personne est comme j'aime, d'ailleurs maman ne dit cela d'une certaine façon que pour des gens bien, pour deux seulement. Pour le premier elle n'a rien dit qui me touche, mais elle a bien dit.

To mě přivádí k myšlence, že nikdy neviděla vévodu z Hamiltonu bez mimořádného překvapení [Na okraji: Sledovala jsem to překvapení s obrovským nadšením. Vidět, jak máma oceňuje, co jsem milovala, bylo štěstí. Obecně jsem zbožňovala mluvit o něm co nejhorší a slyšet co nejlepší], stačí se podívat do mého tehdejšího deníku — a ten byl tehdy teprve velmi málo rozvinutý.

Cela me fait penser que jamais elle ne voyait le duc de Hamilton sans une surprise extraordinaire [Dans la marge: Je voyais cette surprise avec un enthousiasme immense. Voir ma mère apprécier ce que j'aimais était un bonheur. En général, j'adorais à en dire le plus grand mal et à en entendre le plus grand bien ], il n'y a pour cela qu'à voir mon journal d'autrefois et il était bien peu développé alors.

A já, ani já jsem ho neviděla klidně — naopak, všechno se ve mně převracelo a pokaždé dopadal jako meteorit.¹ Pokaždé se mi zdálo, že ho vidím poprvé, a pokaždé bylo překvapení větší a pocit vždy nový. Co tady říkám, není přehnané — je to možná méně, ale nikdy víc.

Et moi, je ne le voyais pas calmement non plus, au contraire tout se bouleversait en moi et toutes les fois il faisait l'effet d'un aérolithe. Toutes les fois il me semblait le voir pour la première fois et chaque fois la surprise était plus grande et le sentiment toujours nouveau. Ce que je dis là n'est pas exagéré, c'est peut-être moins mais jamais plus.

Včerejší hrůza pominula a mně, běda, se zdálo (neodvažuji se to říct najisto) při návratu z dostihů, že nikdy nebudu milovat muže tak, jak miluji vévodu. Že nelze milovat jiného než jeho. To není to, co jsem chtěla říct, to není ani to, co jsem cítila. Co tady říkám, je banální, všední...

L'effroi d'hier est passé et à moi, malheur, il m'a semblé (je n'ose pas le dire pour sûr) au retour des courses, que jamais je n'aimerai un homme, comme j'aime le duc. Qu'on ne peut pas aimer un autre que lui. Ce n'est pas cela que je voulais dire, ce n'est pas cela non plus que je sentais. Ce que je dis là est banal, commun...

Proč tedy pláču?

Pourquoi-donc, je pleure ?

V návaznosti na ty žerty jsem myslela na knížete z Wittgensteinu, ptala jsem se, zda se může líbit. No ano, může se líbit, je dokonce hezký. Když si představuji, že s ním mluvím, je to vždy to samé — zdá se mi, že bych mu řekla s pláčem:

J'ai pensé à la suite de ces plaisanteries, j'ai pensé au prince de Wittgenstein, je me suis demandée s'il peut plaire. Eh bien oui, il peut plaire, il est même beau. Lorsque je me représente que je lui parle c'est toujours la même chose, il me semble que je lui dirais en pleurant:

Ach, kdybyste věděl, jak miluji vévodu z Hamiltonu.

Ah si vous saviez comme j'aime le duc de Hamilton.

Slíbila jsem, že nic nebudu skrývat, abych to nemusela později vysvětlovat. Ale k čemu by bylo tohle čmárání, kdybych skrývala. Trochu se stydím přiznat svou hloupost, že poslední dny hodně u Bosdliových.¹ A nechávám svou fantazii jít všemi směry. Vždy potřebuji někoho, na koho myslet, protože Hamilton je nad myšlenky. Vskutku se nikdy nemohu přinutit myslet na něj [Škrtnuto: nějakou dobu] několik minut za sebou, uvést ho do svých snů. Proběhne jako blesk; převrátí mě, dojme a zmizí — a zanechá mě úplně poraženou.

J'avais promis de ne rien dissimuler, pour ne pas expliquer plus tard. Mais à quoi servirait ce gribouillage si je dissimulais. Je suis un peu honteuse d'avouer ma bêtise, que depuis quelque jours beaucoup au Bosdlia's. Et je laisse aller ma fantaisie en tout sens. Il me faut toujours quelqu'un pour penser, puisque Hamilton est au-dessus des pensées. En vérité je ne puis jamais me forcer à y penser [Rayé: quelque temps] plusieurs minutes de suite, à le faire entrer dans mes rêves. Il passe comme un éclair; me bouleverse, m'émeut et disparaît, me laissant toute défaite.

Myslela jsem, že bych si klidně vzala Wittgensteina, kdyby o mě stál, ale vévoda tam byl přesto.

Je pensais que j'épouserais bien Wittgenstein s'il voulait de moi, mais le duc était là tout de même.

Večer ve Variétés „La Périchole"¹ se Schneider. Je rozkošná.

Le soir aux Variétés "La Périchole" avec Schneider. Elle est adorable.

Naproti byl mladík úplně jako Rémy. Máma, Dina a já, dívaly jsme se na něj celou dobu, abychom se ujistily. Máma chtěla poslat Triphemdose, ale to zvíře nešlo. Pokud to byl on, nechtěl mě poznat. To je špatné a uráží mě to. Zvlášť když máma řekla:

Vis-à-vis était un jeune garçon tout à fait comme Rémy. Maman, Dina et moi, nous le regardions tout le temps, pour nous assurer. Maman voulait envoyer Triphemdos, mais cet animal n'est pas allé. Si c'était lui, il n'a pas voulu me reconnaître. C'est mal, et cela me blesse. Surtout quand maman a dit:

— Ach opravdu, s Boydem román pokračuje.

— Ah vraiment, avec Boyd le roman continue.

Máma a Paul říkají, že to není on, Dina a já říkáme, že to on je. V každém případě je to malé rozptýlení.

Maman et Paul disent que ce n'est pas lui, Dina et moi, disons que c'est lui. En tout cas c'est une petite distraction.

Milovala jsem Hamiltona; od té doby, co o něm máma mluvila tak hezky, stal se mi posvátným — a od té doby, co ho už nevidím, zbožňuji ho jako šílená. Dokonce se za to stydím.

J'aimais Hamilton; depuis que maman a bien parlé de lui, il m'est devenu sacré et depuis que je ne le vois plus je l'adore comme une folle. J'en suis humiliée, même.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „milady" — anglický titul. Arsenieffova předpověď anglického manželství. ↩

Pozn. překl.: Dodavatelé látek a oděvů z Nice — nosí staré niké šatstvo v Paříži. ↩

Pozn. překl.: „Aérolithe" (meteorit) — Mariin pozoruhodná metafora pro Hamiltonův dopad. Každé spatření ho zasáhne jako padající hvězda, vždy nové, vždy překvapivé. ↩

Pozn. překl.: „Bosdlia's" — nejasný odkaz, možná jméno osoby, místa nebo zkomolenina. ↩

Pozn. překl.: „La Périchole" (1868), opereta Jacquesa Offenbacha. Hortense Schneider (1833–1920) byla nejslavnější operetní sopranistka éry, vytvořila tuto roli v roce 1868. Vidět ji vystupovat byla významná kulturní událost. ↩

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam