Deník Marie Bashkirtseff

Dnes se obejdeme bez jáhna. Máma, která celý den zvlášť nehryzala, se večer odškodňuje a brání mi.

Nous nous passons du diacre aujourd'hui. Maman qui n'a pas particulièrement rongé toute la journée se dédommage le soir et m'empêche.

Viděli jsme nábytek u Smithe. Bude pro můj pokoj hledat „v doméně fantazie". Večer jdeme do Porte Saint-Martin na „Les deux Orphelines",1 drama velmi pohnutlivé, krvavé, drtivé, strhující.

Nous avons vu des meubles chez Smith. Il cherchera pour ma chambre, "dans le domaine de la fantaisie". Le soir nous allons à la Porte Saint-Martin voir "Les deux Orphelines" drame fort remuant, sanglant, déchirant, saisissant.

Při návratu jsme viděli Paula v kavárně, zavolali ho, přišel (podnapilý, obávám se), ale nechtěl se s námi vrátit. Ztracená duše!

En retournant nous vîmes Paul dans un café, on l'appela, il vint (gris j'en ai peur) mais ne voulant pas rentrer avec nous. Ame perdue !

Dnešní noc jsem měla podivný sen, byla jsem v Nice; najednou potkávám Wittgensteina, zápasím s ním, srazím ho k zemi, byl oblečený jako Arabové, v bílém. Jdu dál a najdu paní Léon nahoře na schodišti, stoupám k ní; i ona je v bílém, ale nemá už svou tvář, měla jinou tvář. Myslím, že jsem s ní zápasila, pak se vracím, znovu potkávám knížete, on se bojí, aby ho neviděla, já taky. Sen byl mnohem delší a složitější, ale už jsem ho vyprávěla ve snu tetě; po probuzení jsem na něj skoro zapomněla.

Cette nuit j'ai fait un rêve étrange, j'étais à Nice; voilà que je rencontre Wittgenstein, je lutte avec lui, je le mets par terre, il était vêtu comme les Arabes, en blanc. Je vais plus loin et je trouve Mme Léon au haut d'un escalier, je monte vers elle; elle aussi est en blanc, mais elle n'a plus sa figure, elle avait une autre figure. Je crois que j'ai lutté avec elle, puis je retourne, je rencontre encore le prince, lui a peur qu'elle ne le voie, moi aussi. Le rêve était beaucoup plus long, et plus compliqué, mais je l'ai déjà raconté en rêvant à ma tante; au réveil je l'ai presque oublié.

Odehrávalo se to v zahradě, na vyvýšenině, která se táhla od naší vily až ke schodišti. Dále se mi zdálo o palácích, o rozlehlých zahradách, o obrovských terasách. Myslím, že jsem znovu viděla ten palác s terasami, balustrádami, balkony, obklopený zahradou s kopci, alejemi, květinami, a vedle malá zahrada, o níž by se řeklo, že je veřejná.

Il se passait dans un jardin, sur une élévation qui s'étendait depuis notre villa jusqu'à l'escalier. J'ai de plus rêvé, de palais, de vastes jardins, de terrasses immenses. Je crois que j'ai encore revu ce palais à terrasses, balustrades, balcons, entouré d'un jardin avec des collines, des avenues, des fleurs, et à côté un petit jardin qu'on dirait public.

Tentýž palác jsem viděla ve snu mnohokrát a vždy jsem umístěna na stejném místě, zkrátka sen se vždy opakuje stejně, takže začínám věřit, že jsem ten palác skutečně viděla, tak dobře ho znám.

Ce même palais, je l'ai vu beaucoup de fois en rêve, et je suis toujours placée au même endroit, bref le rêve se répète toujours le même, de sorte que je commence à croire que j'ai réellement vu ce palais, tant je le connais.

Poznámky

Pozn. překl.: „Les deux Orphelines" (1874), nesmírně populární melodrama Adolpha d'Enneryho o dvou sestrách oddělených v revoluční Paříži. Premiéra v únoru 1874, Marie ho vidí o pár měsíců později.