Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Sobota 9. května 1874

Kolik starostí před odjezdem! Zabalit všechny své věci! To se snadno řekne! Tolik papírů, označených novin, mám tu smutnou zvyklost psát všechno a všude. Také jsem měla dost práce se shromážděním svých rukopisů. Do zvláštní krabice jsem uzavřela své deníky.

Que d'embarras avant de partir ' Emballer toutes mes affaires ! C'est facile à dire ! Tant de papiers, de journaux marqués, j'ai la triste habitude d'écrire tout et partout. Aussi j'eus assez de peine à rassembler mes autographes. Dans une boîte à part j'ai enfermé mes journaux.

Unavená vycházím v šest hodin, není slunce. Nudím se.

Fatiguée je sors à six heures, il n'y a pas de soleil. Je m'ennuie.

Doufám, že zítra v devět konečně odjedeme.

J'espère que demain à neuf heures nous partons.

Modlím se k Bohu, aby cesta nebyla odložena.

Je prie Dieu que le voyage ne soit pas remis.

V okamžiku odjezdu je mi líto, bude se mi stýskat po lekcích, po knihách, po Praterovi — hlavně po Praterovi; díval se na mě dnes tak smutně, chudák, že se mi srdce sevřelo. Hodně se mi bude stýskat po tetě a tátovi, dokonce i po Walitském, všechny a všechno jedním slovem. Proč mám tak ošklivou povahu? Ráda bych se po ničem nestýskala, nic nemilovala.

Au moment de partir, je regrette, je regrette mes leçons, mes livres, Prater, surtout Prater; il me regardait si tristement aujourd'hui, pauvre bête que mon cœur se serra. Je regrette beaucoup ma tante et papa, même, Walitsky, tout le monde et tout en un mot. Pourquoi ai-je un si vilain caractère ? Je voudrais ne rien regretter, ne rien aimer.

„Chci zůstat a chci utéci, jak to všechno dopadne?"

"Je veux rester et je veux fuir, comment cela va-t-il finir ?".