❦
Úterý, 17. března 1874
Mardi, 17 mars 1874
Vycházím pěšky s dědečkem (modré šaty, sluší), začíná být teplo a já jsem nešťastná; není pro mě nic nepříjemnějšího než horko, nemohu si ničeho užívat a začínám být ošklivá. Připojujeme se ke všem na vile 55, dělicí zeď je z poloviny hotová.
Je sors à pied avec papa (robe bleue, bien) il commence à faire chaud, et je deviens malheureuse; il n’y a rien de plus désagréable pour moi que la chaleur, je ne puis jouir de rien et je deviens laide. Nous rejoignons tout le monde à 55, le mur de séparation est à moitié fait.
Jedu kočárem do města s Mášenkou. Staří Fürstenbergovi mě předjíždějí, ti staří blázni.
Je vais en voiture en ville avec Machenka. Les vieux Furstenberg me dépassent, les vieux fous.
Nudím se a Nice je čím dál nudnější — je cítit léto. Slunce pálí. Mým nejvroucnějším přáním je odjet, odjet co nejdřív! Nice je únosná od listopadu do poloviny března. Jen si pomyslím, že jsem odsouzena žít v Nice, a pláču. Ale pláč je pro mě zcela přirozený; sotva uplyne den, abych neplakala.
Je m’ennuie et Nice devient ennuyeux, ça sent l’été. Le soleil brûle. Mon plus cher désir est de m’en aller, m’en aller au plus vite ! Nice est possible depuis novembre jusqu’à la moitié de mars. Quand je pense que je suis condamnée à vivre à Nice, je pleure. Mais pleurer est très naturel, pour moi; à peine se passe-t-il un jour sans que je pleure.
Večer hraji a vyhrávám zase osmnáct franků. Vždycky jsem [ráda], když vyhrávám, tomu se říká mít štěstí.
Le soir je joue et je gagne encore dix-huit francs. Je suis toujours [contente] de gagner, voilà qui se nomme avoir de la chance.
Vážně si myslím, že krásnou Obeliskovou vydají za toho malého ošklivce1. K tomu je třeba předpokládat, že je velmi bohatý — jinak by tak krásnou dívku za ošklivce, jako je on, nedali. Teta dnes viděla vévodkyni de Mouchy v kočáře, celou v růžovém, s ošklivcem; jen tak pro nic za nic by ho pořád nevozila s sebou a s Obeliskovou.
Je crois sérieusement qu’on va donner la belle Obélisque au parvus Fedus. Pour cela il faut croire qu’il est très riche, sans cela on ne donnerait pas une aussi belle fille à un Fedus comme lui. Aujourd’hui ma tante a vu la duchesse de Mouchy en voiture, toute en rose, avec Fedus, elle ne le prendrait pas pour rien toujours avec elle et l’Obélisque.
Když jsem odcházela od mámy a zavírala dveře, uhodila jsem se do ucha — tak silně, že jsem se rozplakala; máma se polekala a já k ní přišla. Pak jsme mluvily o tom, jak a kde budeme žít. Ze všech sil se totiž snažím změnit naši situaci, která je odporná. Pláču předem při pouhé myšlence, že zůstaneme v Nice — nic mě tak nepřivádí k zoufalství jako tato představa!
En m’en allant de chez maman et en fermant la porte je me donnai un coup à l’oreille, un coup tellement fort qu’il me fit pleurer, maman s’en alarma, je vins chez elle. Alors nous parlons de comment et où nous vivrons. Car je tâche de toutes mes forces de changer notre position qui est hideuse. Je pleure d’avance de rester à Nice, rien ne me désespère comme cette pensée !
Ucho mě bolelo a já plakala.
Mon oreille me faisait mal et je pleurais.
„Dej na to něco, bude tam modřina, ucho bude celé modré, nedá se s tím nic dělat!“ říkala máma.
— Mets quelque chose dessus, il y aura un bleu, l’oreille sera toute bleue, on ne peut rien y faire ! disait maman.
„Modřina bude dobrá pro Nice a pro Nice není třeba nic příliš dobrého!“ odpověděla jsem jí v pláči.
— Le bleu sera bien pour Nice et il ne faut rien de trop bien pour Nice ! lui répondis-je pleurant.
„Nezůstaneme v Nice!“
— *Nous resterons pas à Nice !
„Zůstaneme, to vidím, bude to jako loni!“
— Nous resterons, je vois cela, ce sera comme l’an dernier !*
Je to opravdu hrozné žít v Nice pořád, pořád, pořád! Tři měsíce v Nice se dají vydržet, ale pořád — to je nad moje síly! Oplakávám svou smutnou existenci každý den, každý večer, celý svůj život!
C’est vraiment affreux de vivre à Nice toujours, toujours, toujours ! Trois mois à Nice sont possibles, mais toujours, c’est au-dessus de mes forces ! Je pleure ma triste existence tous les jours, tous les soirs, toute ma vie !
Zestárnu, jestli budu příliš plakat, ale nemohu za to — trpím, a kdybych neplakala, bylo by to ještě horší.
Je vieillirai si je pleure trop, mais ce n’est pas ma faute, je souffre, si je ne pleurais pas ce serait pire.
Ale dost slz, utrpení a bolestí — řeknu si pár hloupostí, abych se rozptýlila.
Mais assez de larmes, de souffrances et de douleurs, que je dise quelques bêtises pour me distraire.
Máma se kvůli ošklivci zlobí, opravdu si myslí, že se mi ten muž líbí — karikuje ho a posmívá se mu. Jsou ti lidé podivní, myslí si, že se mi ošklivec líbí, jen proto, že se na mě dívá!
Maman est fâchée pour Fedus, elle croit vraiment que cet homme me plaît, et elle le caricaturise et se moque de lui. Ils sont étranges ces gens-là, ils croient que Fedus me plaît parce qu’il me regarde !
Ostatně se chystá oženit — to ty žerty nepříjemně ukončí. Proč se vždy stane, že jakmile mě někdo škádlí s nějakým mužem, ten muž se ožení? Co je mi po tom?
D’ailleurs il va se marier, ça mettra désagréablement fin aux plaisanteries. Pourquoi dès qu’on me taquine avec un homme, cet homme se marie ? Qu’est-ce que ça me fait ?
Tak zase jeden sešit popsaný, a je jen o to prázdnější.
Voilà encore un cahier de rempli et il n’en est que plus vide.
Jsem už nějakou dobu nešťastná; kdy konečně budu žít tak, jak si přeji!
Je suis malheureuse depuis quelque temps; quand vivrai-je comme j’aime !
Vložený list
[Pasáž patrně napsaná dříve:]
[Passage écrit sans doute antérieurement:]
– 1 – slepice snášející vejce vyrobená ze zmrzliny s želatinou uvnitř.
— 1 - une poule pondant des œufs faits avec des glaces avec de la gelée dedans.
– 2 – plesové šaty z tmavě modrého sukna a bílého tylu.
— 2 - une robe de bal en drap bleu foncé et tulle blanc.
Poznámka editorů
[Stránky přidané do sešitu]
[Pages ajoutées au cahier]
Ještě nepřijel. Při lekci jsem vyslovila jeho jméno a zčervenala a tak se rozrušila, že jsem se schovala za knihu, jako bych četla. To jméno na mě silně působí. Ale nikdy v životě nebudu [nikoho] milovat tak jako jeho. Jeho, jen jeho! Nesrovnatelný Hamilton.
Il n’est pas encore arrivé. A la leçon j’ai dit son nom et j’ai rougi et je me suis tellement troublée que je me suis cachée derrière mon livre comme si je lisais. Ce nom agit fortement sur moi. Mais jamais dans ma vie ni autant je n’aimerai [quelqu’un] comme lui. Lui, seulement lui !. L’incomparable Hamilton.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále latinsky: „parvus Fedus“ – malý ošklivec; Fedus je Mariina přezdívka pro Lambertyeho. ↩