Pátek, 20. února 1874

Nebe je šedé, vzduch klidný, promenáda dosti živá.
Novomanželé Potemkinovi se procházejí.
Objednala jsem si korzet. Dnes je v Monaku holubí střelba, ostatně každý pátek.
Večeře je tak špatná, že teta, Dina a já jdeme do London House (hnědé šaty, červený kabátek, modrý klobouk, ujde to).
Viděly jsme, jak Le Bec a spol. ve slavnostních toaletách stoupají do salonů v prvním patře. Myslím, že se k večeři v London House neoblékají slavnostně.
Tam i zpátky jdeme pěšky, cestou zpátky se zastavíme u paní Mortierové, která nás zdržuje hodinu. Vyprávěla o dvou maškarních plesech, na kterých byla letos v zimě.
Mluvila s Gioiou a ta ji poznala. „Uvidíme se v Badenu.“ „Ano, naproti Hamiltonovu pavilonu, ale je opuštěný.“ „To je hloupé, ta opuštěnost mi láme srdce.“