❦
Pátek, 6. února 1874
Vendredi, 6 février 1874
Jak bych se chtěla zbavit té hloupé Angličanky, odporné, otravné a nehodné ani pohrdání. Je to náš první pátek. Bylo tam pár lidí.
Que je voudrais me débarrasser de cette sotte Anglaise, dégoûtante, fastidieuse et indigne de mépris. C’est notre premier vendredi. Il y avait quelque monde.
První byl Tormosoff, kterého jsme vzali s sebou, když jsme vyjížděli s dědečkem (hnědé šaty, sluší). Je tam mnoho lidí a první, koho vidím, je Woerman – tentokrát ho zdravím.
Le premier était Tormosoff que nous prîmes en sortant avec papa (robe brune bien). Il y a beaucoup de monde, la première personne que je vois c’est Woerman que je salue cette fois.
Necháváme dědečka a Tormosoffa na Promenádě. Jdu k tomu mizernému Bouchonovi, najdu tam ještě mizernější botky, beru jednu...
Nous laissons papa et Tormosoff à la Promenade. Je vais chez ce misérable Bouchon, j’y trouve des bottines plus misérables encore, j’en prends une...
Pak beru Hitchcockovou a honem ji vysadím u Pont Neuf, jde na poštu. Stavíme se u Allarda a u Mortiera, objednávám si tyrolský klobouk, Dina kupuje černý. Děláme dojem, byly tam dámy, které se hned ptaly, kdo jsme. Viděla jsem to už z kočáru, to se pozná.
Puis je prends Hitchcock que je m’empresse de déposer au Pont Neuf, elle va à la poste. Nous passons chez Allard et chez Mortier, je commande un chapeau tyrolien, Dina achète un noir. Nous produisons de l’effet, il y avait des dames qui demandèrent tout de suite qui nous étions. Je l’ai vu étant déjà en voiture, comme cela se voit.
Allard nás přichází učesat na ten ples paní Emnausové. Ta stará Američanka nemůže pochopit, že nechodím do společnosti, dává za příklad ty dva chlapce, kteří skáčou všude. Ani kdyby ji zabili, nepochopí, že nesmím chodit, a tak musím jít aspoň na hodinu. Ale Allard mi udělal účes slečinky, který nenávidím, řekla jsem mu, že je ošklivý, byl rozpačitý; bylo mi ho líto a dovolila jsem mu, aby mě upravil. Ale účes se mi nelíbil, a bylo to. Řekla jsem mu, že je dobrý, ale po jeho odchodu jsem se rozčesala a pustila jsem se do oblékání našich lidí.
Allard vient nous coiffer pour ce bal de Mme Emnaus. Cette vieille Américaine ne peut pas comprendre que je ne vais pas dans le monde, elle pose en exemple ces deux garçons qui sautent partout. Si on la tue elle ne pourra pas comprendre que je ne dois pas aller ainsi je dois aller pour une heure au moins. Mais Allard m’a fait une coiffure de demoiselle que je déteste, je lui dis que c’est laid, il était confus; j’eus pitié de lui et je permis de m’arranger. Mais la coiffure m’avait déplu et c’est fini. Je lui dis que c’est bien, mais après son départ je me suis décoiffée et je me mets à habiller notre monde.
Přichází diadia a všichni se shromáždili u tety, která nejde, protože má velmi oteklé oko.
Diadia vient et tout le monde est assemblé chez ma tante qui ne va pas à cause de son œil qui est très enflé.
Upravuji matčinu tuniku, připevňuji květiny, špendlím, tahám a všechno jde dobře. Nechávám mámu projít dvakrát pokojem tam a zpátky, abych to dobře viděla. Ale Dina mě volá. Klekám si, upravuji jí sukně a tak dobře (jak obdivuješ, co děláš, domýšlivé dítě!), že šaty změní vzhled a jsou takové, jak to mám ráda. Vláčím se po kolenou a zvolám1:
J’ajuste la tunique de ma mère, j’attache les fleurs, j’épingle, je tire et tout va bien. Je fais passer maman deux fois d’un bout de la chambre à l’autre pour bien voir. Mais Dina m’appelle. Je m’agenouille, je lui arrange ses jupes et si bien (comme tu admires ce que tu fais, présomptueuse enfant !) que sa robe change d’aspect et devient comme j’aime. Me traînant à genoux j’exclame [sic]:
„Jak nešťastní jsou milenci, kteří se dvoří na kolenou!“
- Que les amoureux qui font la cour à genoux sont malheureux !
„Oho! Oho!“ ozval se Paul z druhé strany pokoje (jsme u mě).
- Oh ! Oh ! fit Paul de l’autre côté de la chambre (nous sommes chez moi).
„Verše?“ říká Dina.
- Des vers ? dit Dina.
„Že by?“
- En sont-ce ?
Konečně jsem s prací hotová.
Enfin j’ai terminé ma besogne.
Kdo oblékne mě!!! Nebude nikdo dost důstojný a dost zběhlý. Moje děti se chystají jít v jednu hodinu na ples Grand Hôtelu, řízený a pod záštitou slečen z Nice.
Qui m’habillera moi !!! Il n’y aura personne d’assez digne et d’assez savant. Mes enfants se proposent d’aller à une heure au bal du Grand Hôtel, dirigé et sous le patronage des demoiselles de Nice.
Ráda zůstanu doma. Le Bec byla v úžině2. Kde je vlastně Lambertye? Není ho nikde vidět; odjel snad?
Je reste avec bonheur. Le Bec était au détroit. Où donc est Lambertye ? On ne le voit nulle part; serait-il parti ?
Koupila jsem si starý vějíř, zbožňuji ho, je velmi starý, ošoupaný a hezký.
J’ai acheté un éventail ancien, je l’adore, il est très vieux, usé et joli.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: j’exclame [sic] – Marie užívá exclamer místo zvratného s’exclamer. ↩
Pozn. překl.: „Au détroit“ – v Détroit des Mouches („Mušcí úžině“), jak Marie nazývá rušný úsek nicejské promenády, kde se společnost procházela a dávala se vidět. ↩