Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Pondělí, 2. února 1874

Lundi, 2 février 1874

Konečně máma řekla slečně Hitchcockové, že může odejít, protože budeme cestovat.

Enfin maman a dit à Miss Hitchcock qu'elle peut partir, comme nous allons voyager.

Pustila jsem hodinu klavíru a kresbu k ledu, musela jsem opisovat seznamy nebo oznámení nebo já nevím co, co máma posílá všem svým známým a dokonce i těm, které nezná, aby ohlásila sbírku v Notre-Dame. Poslala jsem je své tetě Tutcheffové a svému nadmíru milovanému bratranci knížeti Eristoffovi.

J'ai fiché une heure de piano et le dessin, il fallait inscrire les listes ou avis ou je ne sais quoi, que maman envoie à toutes ses connaissances et même à ceux qu'elle ne connaît pas, pour annoncer une quête à Notre-Dame. J'ai envoyé à ma tante Tutcheff et à mon très cher cousin le prince Eristoff.

Všichni jsou v Monaku, vycházím s Dinou, jsem dnes pozoruhodně bílá a růžová (hnědé šaty, dobře). V okamžiku odjezdu přichází Georges, bereme ho s sebou, nesu tomu proklatému Devauxovi seznam chemie; poté jdeme na promenádu. Silný vítr, šedý den, ale velmi příjemný a podobný podzimu, který mám ráda. Bohužel musíme vzít s sebou otce, a tak začne s Georgesem křičet, smát se tak hlasitě, že koně zařehtali, a říkat hrůzy.

Tout le monde est à Monaco, je sors avec Dina, je suis remarquablement blanche et rose aujourd'hui (robe brune, bien). Au moment de partir Georges arrive, nous le prenons, je porte à ce Devaux de malheur la liste de chimie; après nous allons à la Promenade. Grand vent, journée grise mais fort agréable et [qui] ressemble à l'automne que j'aime. Malheureusement il faut prendre papa, alors il commence avec Georges à crier, à rire si haut que les chevaux en hennissaient et à dire des horreurs.

Vyzvedneme Paula od Washových ve čtyři hodiny, ráda vidím hodně mužů, a přestože to byl můj děd, můj bratr a můj strýc, dělalo to dobrou figuru. Dvě ženy a tři muži (ženy? – muži?). Ale tolik toho dělali a křičeli, že se vracím domů úplně nešťastná.

Nous prenons Paul de chez Wash à quatre heures, j'aime à voir beaucoup d'hommes, et bien que c'était mon grand-père, mon frère et mon oncle, cela faisait bonne figure. Deux femmes et trois hommes, (femmes ? - hommes ?)-. Mais ils ont tant fait et crié que je reviens à la maison toute malheureuse.

Můj Bože, mají tito lidé vůbec nějaký cit lidskosti, rozum, pochopení, instinkt, alespoň?! Být kousky špinavého dřeva, hloupými a bezcitými! Bože můj, nic mě ne-

Mon Dieu ces gens ont-ils quelque sentiment d'humanité, raison, compréhension, instinct, au moins ?! Etre des morceaux de bois sales, bêtes et insensibles ! Mon Dieu rien ne me

pobouří tolik jako tyto přirozenosti zbavené jakéhokoli jemnocitu, jakýchkoli zásad a jakékoli úcty k věku, je mi jen patnáct let!

révolte comme ces natures dépourvues de tout sentiment de délicatesse, de tout principe et de tout respect pour l'âge, je n'ai que quinze ans !

Zvětralé zbytky toho, co nikdy neexistovalo! A k tomu hrubí a drzí v nejvyšší míře? Bože můj, nic mě tak nerozčiluje! Blázním z toho.

*Des restes éventés* de ce qui n'a jamais existé ! Et avec ça grossiers et impertinents au plus haut degré ? Mon Dieu rien ne m'exaspère comme cela ! J'en deviens folle.

Georges celý zmatený přišel potichu prosit o radu, jak by mohl lépe obléknout Annu na ples, který se dnes koná v Monaku. Máma dala své šaty z perlově šedého saténu, to je velkorysé a jsem tím dojatá.

Georges tout confus est venu demander conseil à mi-voix comment il pourrait mieux habiller Anna au bal qu'il y aura aujourd'hui à Monaco. Maman a donné sa robe de satin gris perle, c'est généreux et j'en suis touchée.

Tyto tvory mi připadají politování hodné a mám pocit, že kdybych mluvila s jedním z nich, cítila bych tak svou velikost, že bych z toho plakala. Nejdu pěšky, byla jsem venku asi tři čtvrtě hodiny. Věděla jsem, že tam nikdo nebude.

Ces créatures me font pitié et il me semble si je parlais à une d'elle, je sentirais tant ma grandeur que j'en pleurerais. Je ne vais pas à pied, j'étais sortie environ trois quarts d'heure. Je savais qu'il n'y aurait personne.

Nevím, jaké potěšení nacházím v tom, když řeknu něco zlého nebo slyším něco proti Hubě. Dnes večer Solominka řekla, že na ní nic není, ani postava, ani půvab, není velká, není dobře utvářená, není půvabná, její postava je ošklivá, její nos [Slova škrtnuta, Škrtnuto: papouškovský, její ústa] je příliš dlouhý, špatně chodí. To je to, co řekla Solominka a s čím souhlasím, jediná věc, kterou má, je její jméno a její titul, a to jí dává vtip.

Je ne sais quel plaisir je trouve à dire quelque chose de mauvais ou d'entendre dire contre le Bec. Ce soir Solominka a dit qu'il n'y a rien en elle, ni taille, ni grâce, elle n'est pas grande, elle n'est pas bien faite, elle n'est pas gracieuse, sa taille est vilaine, son nez [Mots cancellés, Rayé: d'un perroquet, sa bouche] est trop long, elle marche mal. Voilà ce que dit Solominka et ce que j'approuve, la seule chose qu'elle a, c'est son nom et son titre et cela lui donne de l'esprit.

Dodávám ještě, že její nos je papouškovský a její ústa Huba (zamilovaná?), která sahá od ucha k uchu.

J'ajoute encore que son nez est d'un perroquet et sa bouche un Bec (amoureux ?) qui d'une oreille à l'autre va.