❦
Pátek 23. ledna 1874
Vendredi, 23 janvier 1874
Zbývá jen minuta a my utíkáme nastoupit do vagonu. V Monaku všichni vystupují a člověk vidí, jak se všichni ti živočichové vrhají na kočáry. Otevírají rulety a my přihlížíme tomu obřadu. Skoro první, koho uvidím, je slečna Hirschler, ta hezká Vídeňanka, přítelkyně Sophie Warrodel. Vezmu ji s sebou na oběd, s Paulem a se mnou. V sále všichni ti živočichové jedí a sotva jsme našli stůl. Je horko jako na dostizích (modré šaty, ujde to). Chtěla jsem vzít Herminii Hirschler na Tir, ale její matka nechtěla utratit dvacet franků, říkala, že to trvá příliš dlouho. Prasata! Jdeme tedy my tři – já, Dina a Paul. Je tam jen málo lidí, začala jsem se nudit, když [Poznámka: Nechci říct, že jsem se nudila a že se Lambertye (jmenuje se Edouard) bavil, když jsem psala „začala jsem se nudit, když“, chtěla jsem napsat přicházejí Galveovi atd. atd., ale když jsem si vzpomněla na Lambertyeho, který přišel pózovat blízko nás, a protože přišel před jejich příjezdem, chtěla jsem věci uvést podle pořadí, a napsala jsem to nevhodně1] – Lambertye přijde k nám na stranu, projde dost blízko nás a zůstane tam dlouho Ale naštěstí. V půl třetí přicházejí Galveovi, Souvoroff, Centifolia atd. atd. Pookřeji. Kněžna Souvoroffová se mě zeptala rusky:
Il ne reste qu’une minute et nous courons pour nous mettre en voiture. A Monaco tout le monde descend et on voit tous ces animaux happer les voitures. On ouvre les roulettes et nous assistons à cette cérémonie. Presque la première personne que je vois, c’est Mlle Hirschler, cette jolie Viennoise, l’amie de Sophie Warrodel. Je l’emmène déjeuner avec Paul et moi. Dans la salle tous ces animaux mangent et à peine nous pûmes trouver une table. Il fait chaud, comme aux courses (robe bleue, pas mal). Je voulais prendre Herminie Hirschler au Tir mais sa mère n’a pas voulu dépenser vingt francs disant que ça dure trop longtemps. Cochons ! Nous allons donc, nous trois, moi, Dina et Paul. Il n’y a que peu de monde, je commençais à m’ennuyer lorsque [Annotation: Je ne veux pas dire que je m’ennuyais et que Lambertye (il se nomme Edouard) s’est amusé, comme j’écrivais « je commençais à m’ennuyer lorsque » j’allais mettre arrivent les Galve etc. etc. mais m’étant souvenu de Lambertye qui était venu poser près de nous, et comme il était venu avant leur arrivée je voulus mettre les choses par ordre et j’ai écrit in sproposito] Lambertye vient de notre côté et passe assez près de nous; il y reste pendant longtemps Mais par bonheur. A deux heures et demie arrivent les Galve, Souvoroff, Centifolia etc. etc. Je suis rafraîchie, la princesse Souvoroff me demanda en russe:
„Je to křeslo obsazené?2“
— La chaise est-elle occupée ?
„Ne, není obsazené3,“ odpovídám jí. Řekla mi, že vlak měl zpoždění, že byla v kostele, zpívali Te Deum při příležitosti svatby naší velkokněžny Marie. Seděla vedle mě docela blízko bariéry. Zavolala sestru, ale ta řekla, že se bojí, že sem často doletí broky4. Na to říkám paní Souvoroffové, že je zakázáno střílet do strany, což ona opakuje nahlas paní Galve.
— Non, elle n’est pas occupée, je lui réponds. Alors elle m’a dit que le train était en retard, qu’elle était à l’église, on a chanté un Te Deum à l’occasion du mariage de notre grande-duchesse Marie. Elle était assise à côté de moi tout près de la barrière. Elle a appelé sa sœur, mais celle-ci dit qu’elle avait peur, que souvent des plombs arrivaient jusque là. Sur cela je dis à Mme Souvoroff qu’il était défendu de tirer de côté, ce qu’elle redit tout haut à la Galve.
„Teď už je po všem5,“ říkám jí.
— C’est fini maintenant, je lui dis.
„Prý ještě něco bude6.“
— On dit qu’il y aura encore quelque chose.
Velmi se mi líbí, jak mluví, zvláště když přišla sednout si k bariéře a řekla: „Já se ničeho nebojím!“ Mluvila pořád rusky, ještě jsme si vyměnily pár slov. Mělo začít útěšné kolo a všichni vstávají, chodí a povídají si, než se postaví na místo. Pořád jsem měla ocelové podpatky, na které se lidé hodně dívali. Kolem čtvrté vcházím do salonů, je tam tolik lidí, že jsem překvapená a pobavená. Zatímco máma hrála u stolu a já byla vedle ní, paní Korsikoffová hrála vedle mě. Dlouho na mě hleděla tak laskavýma očima, že jsem k ní otočila hlavu, a ona tak mile řekla, tak laskavým hlasem: „Jste tak milá, tak krásná7.“ Byla jsem v rozpacích a myslím, že jsem řekla: „Je to možné?8“ Mám ji ráda, protože se jí líbím a vypadá laskavě. Kníže z Fürstenbergu se na mě na Tiru dlouho díval, ten malý darebák!
Sa manière de parler me plaît fort, surtout lorsqu’elle est venue s’asseoir près de la barrière et dit: « Je n’ai peur de rien, moi ! » Elle parlait tout le temps russe, nous avons encore échangé quelques paroles, la poule de consolation allait commencer et tout le monde se lève, marche et cause avant de se mettre en place. J’avais encore mes talons d’acier qu’on a beaucoup regardés. Vers quatre heures je rentre dans les salons, il y a tant de monde que je suis surprise et amusée. Pendant que maman jouait près d’une table et j’étais à côté d’elle, Mme Korsikoff jouait à côté de moi; longtemps elle m’a regardée avec de si bons yeux je tournai alors la tête vers elle et elle dit si gentillement, d’une si bonne voix: Vous êtes si gentille, si belle, j’étais confuse et je crois que je dis: Est-ce possible ?. Je l’aime, parce que je lui plais et qu’elle a l’air bonne. Le prince de Furstenberg m’a longtemps regardée au Tir, ce petit vaurien !
Co to se mnou je, že se na mě všichni dívají?!! Stůl jsme si zamluvili předem, k večeři nás je šest – já, máma, teta, Dina, Paul, Walitský a Stiopa.
Qu’est-ce que j’ai donc, que tout le monde me regarde ? !! Nous avons retenu la table d’avance, nous sommes six à dîner, moi, maman, ma tante, Dina, Paul, Walitsky et Stiopa.
Lambertye vešel s dalšími dvěma, ale nezůstává. Pan Blanc pořádá večeři pro všechny střelce dole, přímo na Tiru. Jak jsou tam šťastní! Lambertye se rozplýval blahem, napůl vleže na pohovce v prvním sále, mezi hezkou ženou, která je s Galveovými (odešly ve čtyři), a kněžnou Souvoroffovou. To je blažená ošklivka.
Lambertye est entré avec deux autres, mais il ne reste pas. M. Blanc donne un dîner à tous les tireurs, en bas au Tir aux pigeons même. Qu’ils sont heureux là ! Lambertye s’épanouissait, demi-couché sur un divan dans la première salle, entre une jolie femme qui est avec les Galve (elles sont parties à quatre heures) et la princesse Souvoroff. Voilà un laideron bienheureux.
Večer jdeme s jdu s Dinou a Walitským podívat se na ohňostroj a na Tir osvětlený barevnými lampiony9, na trávníku obrovskými písmeny: 1874 – Sir W Call.
Le soir nous allons avec je vais avec Dina et Walitsky regarder le feu d’artifice et l’illumination du Tir avec des lampions de couleur et sur le gazon en énormes lettres: 1874 - Sir W Call.
Pomyslela jsem si, že to mohl být vévoda z Hamiltonu... Jsem spokojená i s dneškem. Za tři roky se vrátím do Nice, abych sama uspořádala tu večeři pro střelce a předsedala jí. Časem ukážu, co ve mně je. Ale strašné, smutné a příšerné, ano příšerné, je to, že je všechno u konce! Ještě tomu nemohu uvěřit. A přesto je to pravda! Letos už nic. Sbohem, dostihy, Tiry, Monte Carlo, sbohem! Jak vás miluji, i pro vás samotné, a kvůli všemu, co se s vámi pojí10!
J’ai pensé que ça pouvait être duc de Hamilton... Je suis contente aussi d’aujourd’hui. Je vais revenir à Nice dans trois ans donner moi-même ce dîner des tireurs et le présider. Je montrerai bien ce que je suis avec le temps. Mais ce qui est terrible, chagrinant et affreux, oui affreux, c’est que tout est fini ! Je ne puis le croire encore. Et cependant c’est vrai ! plus rien cette année. Adieu les courses, les Tirs, Monte-Carlo, adieu ! Que je vous aime, et par vous-même et for the sake of associations !
Teď se musím jako želva zahrabat do suchého listí a spát, dokud zase nevyjde moje slunce.
Maintenant il faut me fourrer dans les feuilles desséchées et dormir jusqu’à ce que mon soleil reparaîtra comme les tortues.
Však já všem těm partám, které miluji, ukážu, co ve mně je. Milé party, jak jste okouzlující! Jste to, co mám nejraději, sbohem, sbohem! Ne, nashledanou!!!
Je leur montrerai bien à tous ces bataclans, que j’aime, ce que je suis. Chers bataclans, que vous êtes charmants ! Vous êtes ce que j’aime le mieux, adieu adieu ! Non, au revoir !!!
Před odjezdem pětihodinového vlaku tam bylo pár známých. Ostatně byla jsem trochu taková, jak mám ráda, jen trochu.
Il y avait quelques connaissances avant le départ du train de cinq heures. D’ailleurs j’étais un peu comme j’aime, un peu seulement.
Kněžna Souvoroffová je velmi krásná, loni jsem si ji pořádně neprohlédla. Centifolia je rozkošná, ale dnes trochu mizerná.
La princesse Souvoroff est très belle, l’année dernière je ne l’avais pas assez vue. Centifolia est adorable mais aujourd’hui un peu misérable.
Tak ráda bych viděla ty holubí katy. Sestoupili jsme až na předposlední terasu, kde stálo: Vstup veřejnosti zakázán.
J’aurais tant aimé voir les bourreaux des pigeons, nous descendîmes jusqu’à l’avant-dernière terrasse où il y avait L’entrée au public est interdite.
Jednoho dne, jednoho dne přijde, kdy se po celé zemi mé jméno bude ozývat jako hrom, party třesoucí se pod mými zákony, mé salony se stanou ctižádostí králů.
Un jour, un jour viendra où, par toute la terre, mon nom s’entendra à l’égal du tonnerre, les bataclans tremblants dessous mes lois, mes salons deviendront l’ambition des rois.
Ale všichni muži se na mě dívají. Mám ráda modré šaty, mám v nich tak štíhlý pas.
Mais tous les hommes me regardent. J’aime la robe bleue, j’ai une taille si mince avec elle.
škrtnutoZase jeden šťastný den. Dva šťastné dny. Děkuji Ti, můj Bože.
Vracíme se osmihodinovým vlakem jako většina. Jdeme do London House, jím uzeného lososa a rozkošnou hrušku a vracím se domů, zatímco máma, teta, Paul, Walitský a slečna Kolokolzoff zůstávají na večeři.
Nous retournons par le train de huit heures comme la plupart. Nous allons au London House, je mange du saumon fumé et une adorable poire et je rentre laissant maman, ma tante, Paul, Walitsky, Mlle Kolokolzoff à souper.
na okraji
Ať se mi nikdo nevysmívá, že nazývám štěstím to, co jím není. Teď je to pro mě štěstí. Pod štěstím si představuji něco úplně jiného než ostatní. Detaily tvoří obraz.
dans la marge Qu’on ne se moque pas que je nomme bonheur ce qui ne l’est pas. Maintenant, pour moi, c’est du bonheur. J’entends bonheur tout autrement que les autres. Les détails font le tableau.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále italsky: „in sproposito“. Marie komentuje své vlastní psaní. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „for the sake of associations“. ↩