❦
Pátek 21. listopadu 1873
Vendredi 21 novembre 1873
na okraji · note de Marie sur la page de titre du Livre 13
V předvečer jeho svatby je tahle ubohá1 kniha dopsaná! Po jeho svatbě začíná pro mě nová éra.
La veille de son mariage est terminé ce wretched livre ! Après son mariage une ère nouvelle commence pour moi.
Včera, když jsem dopsala, běžím k mámě zjistit, jestli tu vilu opravdu koupili, ale uklidňují mě — naštěstí máma nic nekoupila. Zůstáváme spolu do půlnoci, já, Georges, Walitsky a Dina a teta mluvit, a dál mluvím o našem životě.
Hier ayant fini d’écrire je vais chez maman pour savoir au juste si on a acheté cette villa, mais on me rassure, heureusement maman n’a rien acheté, pour mon bonheur. Nous restons jusqu’à minuit ensemble, moi, Georges, Walitsky et Dina et ma tante à parler et je parle encore de notre vie.
Už ve dvě hodiny přichází strejda — tak nazýváme hraběte de Toulouse-Lautrec —, volají mě, už nasedají do kočáru, rychle běžím (hnědé šaty, černý klobouk, ujde to). Teta, dědeček, strejda a já jdeme prohlédnout hotely pro strejdu. Na byty je vybíravý jako já. Ve tři hodiny jedou všichni do Monaka — strejda, máma, teta, Walitsky a malý Merano. Chvilku za nimi scházím na nádraží, máma mi dává klíč od skříně a dvacet franků.
A deux heures déjà diadia comme nous appelons le comte de Toulouse-Lautrec, diadia donc à deux heures vient, et on m’appelle, il sont prêts à monter en voiture, je cours vite (robe brune, chapeau noir, pas mal). Nous, ma tante, papa, diadia et moi, allons visiter des hôtels pour diadia. Il est difficile comme moi pour les appartements. A trois heures ils vont tous à Monaco, diadia, maman, ma tante, Walitsky et le petit Merano. Je descends pour un moment à la gare, maman me donne la clef de l’armoire et vingt francs.
Vycházíme s Bête a Hitchcockovou, Dina odešla se Solominkou pěšky. (K obědu přinesli šaty z Worthu, rozkošné, božské!) Přemýšlím, jestli si objednat šaty pro vlastní osobu2. Opravdu nemám co na sebe na obyčejnou večeři jako včera nebo do divadla. Mám ty dva promenádní šaty a bílé šaty z loňského roku, a to je vše. A opovažují se říkat, že mám šatů hodně! Kde jsi, Pravdo?!
Nous sortons avec Bête et Hitchcock, Dina est allée avec Solominka à pied. (A déjeuner on a apporté les robes de Worth, adorables, divines !). Je pense à commander une robe pour ma propria persona. En vérité je n’ai rien à mettre pour un simple dîner comme hier ou pour aller au théâtre. J’ai ces deux robes de promenade et la robe blanche de l’année dernière, et voilà tout. Et on ose dire que j’ai beaucoup de robes ! La vérité où-ce que tu es ?!
Je mi čtrnáct let a hle, k jakým závěrům jsem dospěla. – Všichni jsou slušní, dokud zůstáváme přáteli bez intimity, – přátelství, jak je chápu, neexistuje. – Pravda také ne. – Peníze jsou všechno. – Žít je milovat, milovat je žít.
J’ai quatorze ans, et voilà à quelles conclusions je suis arrivée. - Tout le monde est bon tant qu’on est ami sans être intime, - l’amitié comme je l’entends n’existe pas. - La vérité non plus. - L’argent c’est tout. - Vivre c’est aimer, aimer c’est vivre.
Nefilosofuj, dcero má! Vycházíš a pak... a pak jdu do přístavu pro své sedlo3, které tu je už od včerejška4. Jdu na celnici, muži mě provedou několika místnostmi, konečně vidím své milované sedlo, beru si ho s sebou, nakládají ho i s bednou na kozlík. Uděláme kolečko po promenádě a vracím se ve čtyři, ale hrát na klavír začínám až v půl páté — půl hodiny jsem promarnila tím, že jsem obdivovala sedlo.
Ne divaguons pas ma fille ! Tu sors et puis... et puis je vais au port chercher ma saddle qui is come since yesterday. Je vais à la douane, des hommes me font passer dans plusieurs chambres, enfin je vois ma chérie selle, je la prends avec moi, on la met avec la caisse sur le siège. Nous faisons un tour à la promenade et je rentre à quatre heures mais je ne commence le piano qu’à quatre heures et demie, j’ai perdu une demi-heure à admirer ma selle.
na okraji
S znamená Solominka nebo paní Markevitchová
dans la marge S veut dire Solominka ou Mme Markevitch
S. a Termosiris přicházejí, zůstávají pět minut a odcházejí. K večeři se vracejí máma a strejda. Máma vyhrála sedm set franků. Zmeškali vlak, vzali kočár a hnali jako blázni až do Monaka, kde vlak zrovna zastavoval. Kočár, který je vezl tryskem, se s nimi málem převrhl. Začínám si zvykat na strejdu.
S. et Terme viennent, restent cinq minutes et s’en vont. Pour le dîner maman et diadia reviennent. Maman a gagné sept cents francs. Ils ont manqué le train alors ils prennent une voiture et courent comme des fous jusqu’à Monaco où le train venait justement de s’arrêter. Ils ont presque renversé la voiture qui les conduisait ventre à terre. Je commence à m’habituer à diadia.
Takřka jsem zapomněla na toho, kvůli kterému jsem zamazala tolik papíru. Ale miluji příliš, abych na to zvíře mohla zapomenout. Byl první a natropil mi tolik zlého (na melodii Fortunia).
J’ai pour ainsi dire oublié celui qui m’a fait tant salir du papier. Mais j’aime trop pour oublier cet animal. Il était mon premier et m’a fait tant de mal (sur la chanson de Fortunio).
Přinesou mi dva šálky čaje a já je u sebe v pokoji vypiju.
On m’apporte deux tasses de thé que je vide dans ma chambre.
Walitsky složil jakési Paulovy paměti a Paul je opsal do svého sešitu, který úmyslně nechal u Solominky — v těch pamětech si přiznává, jak je do ní zamilovaný, že Petit už nic není atd. Nu a ta hlupačka Solominka to vzala vážně a dívá se na Paula s něžnou shovívavostí. Takhle hloupou být!
Walitsky a composé des mémoires quasi-de Paul et Paul les a copiés dans son carnet qu’il a laissé exprès chez Solominka, dans ses mémoires il se dit à soi-même comme il est amoureux d’elle, que Petit n’est plus rien etc. Eh bien cette bête de Solominka a pris cela au sérieux et regarde Paul avec une tendre indulgence. Faut-il être bête !
(Mramorové dívky). Nevím, co do mě vjelo. Ani proč, nevím, tolik nádherných snů mě pronásleduje večer i ráno. Chci myslet na něco jiného. A on se tam přijde postavit (Fortunio) Ale vůbec ne.
(Filles de marbre). Je ne sais quelle mouche me pique. Ni pourquoi je n’en sais rien, tant de rêves magnifiques me poursuivent soir et matin. Je veux penser à autre chose. Et il vient là se poster (Fortunio) Mais pas du tout.
Jakmile se mi zavřou víčka
Dès que mes paupières sont closes
Vidím ho všude.
Je le vois partout.
Myslím, že je to šílenství, neboť jinak.
Je pense que c’est de la folie car autrement.
Myslím, že to přejde, neboť jinak bude celá má existence jen jedno dlouhé trápení.
Je pense que ça se passera car autrement Toute mon existence ne sera qu’un long tourment.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „wretched“. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „propria persona“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „saddle“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „is come since yesterday“. Chybná forma „is come“ místo „has come“ je v originále. ↩