❦

Neděle 9. listopadu 1873

# Dimanche 9 novembre 1873

Vstávám brzy a jdu k mámě, přinášejí noviny, podle svého zvyku si beru Galignani's, čtu: Post říká, že svatba vévody z Hamiltonu s Lady Mary Montagu, nejstarší dcerou vévody z Manchesteru, se uskuteční v únoru, den ještě není stanoven.¹

Je me lève de bonne heure et je vais chez maman, on apporte les journaux, selon mon habitude je prends le Galignani's, je lis: The Post says the marriage of the Duke of Hamilton to Lady Mary Montagu eldest daughter of the Duke of Manchester will take place in February, the day is not yet fixed.

Všechna krev mi vyjede do hlavy a jsem ráda, že mohu odejít ve spěchu¹, když dědeček grimásoval a říkal, že ho otravuji. Jakmile jsem u sebe, běžím k zrcadlu; dělám to pokaždé, když prožívám silnou emoci, je to opravdu velmi zvláštní studovat různé výrazy a barvy. Když jsem se dívala na sebe, byla jsem červená, ale za vteřinu jsem zbledla, zežloutla. Bylo mi horko a zima. Navzdory mé jistotě pokaždé, když o tom čtu zprávy, jsem překvapená a zarmoucená jako poprvé. Ale musím se obléknout; jdeme do kostela, já, Dina, Paul (hnědé šaty, černý klobouk, ujde to, dobře). Howardovi jsou tam také. Viděly jsme je, paní Howardová pro nás přijde ve tři hodiny a večeříme u nich.

Tout le sang se porte à ma tête et je suis heureuse de sortir in fretta lorsque papa grimaçait et disait que je l'ennuie. Une fois chez moi je cours au miroir; je fais cela toutes les fois que j'éprouve une forte émotion, c'est très curieux en vérité d'étudier les diverses expressions et couleurs. En me regardant j'étais rouge mais en une seconde je devins très pâle, jaune. J'eus chaud et froid. Malgré ma certitude toutes les fois que j'en lis des nouvelles je suis surprise et chagrinée comme la première fois. Mais il faut m'habiller; nous allons à l'église, moi, Dina, Paul (robe brune, chapeau noir, pas mal, bien). Les Howard y sont aussi. Nous les vîmes, Mme Howard viendra nous chercher à trois heures et nous dînons chez eux.

Od dvou do tří hodin jdu na procházku s Bětou. Je mi hrozně¹, nudím se a jsem otravná sama sobě. Nenávidím Nice, jak bych chtěla odjet. O tom jsme mluvily celou dobu po obědě. Říkala jsem, že Angličané nejezdí do Nice, a pak máma:

De deux à trois heures je vais faire une promenade avec Bête. Je suis awfully dismal, ennuyée et ennuyeuse. Je déteste Nice, que je voudrais m'en aller. Sur cela nous avons parlé tout le temps après déjeuner. Je disais que les Anglais ne viennent pas à Nice, alors maman :

- A Hamilton? To je výjimka, opilec, špína.

- Et Hamilton ? C'est une exception, un ivrogne, une ordure.

- Přesně, špína, říká má teta. Ale ano, bezpochyby. Zčervenala jsem, máma udělala grimasu a moje teta, cítila jsem, jak se usměje v druhém pokoji. Ještě jsme pokračovaly o Nice, její společnosti (?), že je tu jen Vigierová, Gros, Saëtone, Prodgers atd. atd. Že musíme odjet, máma a má teta souhlasí, ale máma mi říká, že nemůžeme opustit Rusko před koncem procesu. A kdo nás z Ruska vyžene, nepotřebujeme je opouštět. Je život, který vedeme v cizině, krásný? Jaké radosti? Jaká potěšení?!! Pro nás jsou radosti knihy.

- Exactement, une ordure, dit ma tante. Mais, oui, sans doute. J'ai rougi, maman fit une grimace et ma tante, je l'ai senti sourire dans l'autre chambre. Nous avons encore continué sur Nice, son monde (?) qu'il n'y a que Vigier, Gros, Saëtone, Prodgers, etc. etc. Qu'il faut s'en aller, maman et ma tante consentent mais maman me dit que nous ne pourrons pas quitter la Russie avant la fin du procès. Et qui nous chassera de Russie, nous n'avons pas besoin de la quitter. La vie que nous menons à l'étranger est-elle belle ? Quels plaisirs ? Quelles joies ?!! Pour nous les plaisirs sont les livres.

- Ano, to je velmi pěkné, říkáte to, ale dobře víte, co říkám; chápete, že říkám pravdu.

- Oui c'est très bien, vous dites cela, mais vous savez bien ce que je dis; vous comprenez que je dis la vérité.

A tak dále; pak Řím, Florencie, Paříž. Paní Howardová, Líza a Aggie pro nás přicházejí. Paní Howardová, Aggie a Dina nasedají do našeho landaueru a já, Líza a Paul do jejich. Když přijíždíme, vidím Helenu na zahradě s beránkem, který ji následoval: obraz!

Et ainsi de suite; puis Rome, Florence, Paris. Mme Howard, Lise et Aggie viennent nous chercher. Mme Howard, Aggie et Dina montent en notre landau et moi, Lise et Paul dans le leur. En arrivant je vois Hélène au jardin avec un agneau qui la suivait: tableau !

Jsem v lepší náladě a my povídáme docela dobře. Já a Helena se stahujeme do koupelny a ona mi vypráví o slečně Jasparové. Nemá ji ráda, protože, říká, Jasparová nemá charakter, a má mě ráda, protože já ho mám. Shodly jsme se obecně, že rasa guvernantek je ošklivý druh. Večeříme. Večeře je příliš lehká, nedivím se, že ty děti jsou tak bledé, a je neděle. Mluvilo se o mámině nemoci a Paul začal líčit, ale já jsem tu otázku usekla:

Je suis de meilleure humeur et nous chatter pretty well. Moi et Hélène nous nous retirons dans la salle de bains et elle me raconte Mlle Jaspar. Elle ne l'aime pas parce que, dit-elle, Jaspar n'a pas [de] caractère et elle m'aime parce que j'en ai. Nous sommes convenues en général que la race des institutrices est une vilaine espèce. Nous dînons. Le dîner est trop léger, je ne m'étonne pas que ces enfants soient si pâles, et c'est dimanche. On parla de la maladie de maman et Paul commença à détailler mais je tranchais la question:

- Paule, chceš hrát na city, mlč.

- Paul, tu veux faire du sentiment, tais-toi.

Ty děti si představují, že všechno, co dělám, musí být správné a zvláštní, chtějí, zejména Helena, brát si mě za vzor. Je otravné, že nejsem hezká. Prosí mě, abych zpívala, jdeme nahoru. Po tisíci odmítnutích souhlasím: „Ale v temném pokoji", jsem jako slavíci, zpívám jen ve tmě. Šli jsme do temného pokoje a zpívala jsem „Je ne suis qu'une herbagère". Jsou nadšení, uchvácení, okouzleni. Čaj je podáván ve vstupním salonu a my se seskupujeme kolem prostředního stolku.

Ces enfants s'imaginent que tout ce que je fais doit être bien et particulier, elles veulent, Hélène surtout, me prendre comme modèle. C'est ennuyeux que je ne sois pas jolie. On me supplie de chanter, on monte. Après mille refus je consens : "Mais dans une chambre sombre", je suis comme les rossignols je ne chante que dans l'obscurité. On alla dans une chambre sombre et j'ai chanté "Je ne suis qu'une herbagère". On est delighted, extasié, charmé. On sert le thé au salon d'entrée et nous mettons autour de la table du milieu.

Jsou tam okouzlující knihy: „Les femmes célèbres" od Sainte-Beauva, je tam žena, zapomínám jméno... Récamierová? Chci se jednoho dne učesat jako ona a... obléknout se – tedy vlastně svléknout se jako ona. Jak je krásná.

Il y a des livres charmants: "Les femmes célèbres" par Sainte-Beuve, il y a une femme, j'oublie le nom... Récamier ? Je veux un jour me coiffer comme elle, et... m'habiller, c'est-à-dire me déshabiller comme elle. Qu'elle est belle.

Helena je opravdu velmi krásná. Nikdy jsem neviděla krásnější tvář. Naivní, svěží, mladá, krásná, sympatická a rozkošné rysy, dokonalá pleť. Neumím rozebírat krásu jiných lidí¹. Řekla jsem všechno, co jsem mohla. Helenina tvář je obraz, báseň, kouzlo, božstvo.

Hélène est vraiment très belle. Jamais je n'ai vu une plus jolie figure. Naïve, fraîche, jeune, belle, sympathique et des traits adorables, un teint parfait. Je ne sais pas to enlarge on other people's beauty. J'ai dit tout ce que j'ai pu. La figure d'Hélène est un tableau, un poème, un charme, une divinité.

K čertu s Gioiou! Ale Gioia je něco jiného, je módní a konečně to je něco jiného: je zajímavá, obdivuhodná a excentrická ve svém stylu. Helena je láska, krása. Její tvář, myslím.¹ A je desetkrát lepší, protože ví, že je krásná. Má tvář zářivou, skvělou, rozrušenou.

Au diable les Gioia ! Mais Gioia est autre chose, elle est à la mode et enfin c'est autre chose: elle est intéressante, admirable et excentrique dans son genre. Hélène est un amour, une beauté. Her face, I mean. Et elle est dix fois mieux parce qu'elle sait qu'elle est belle. Elle a une face radieuse, brillante, excitée.

Dost, když ji obdivuji, ponižuji se.

Assez, en l'admirant je m'humilie.

Proč nejsem krásná?

Pourquoi ne suis-je pas belle ?

Mám v tento okamžik takové přesvědčení, že bych se nemohla nikomu líbit, opravdu. Odcházíme ve čtvrt na devět. Zůstávám povídat si s mámou, Dinou, Walitským a mou tetou až skoro do jedenácti hodin. Vstanu v sedm hodin místo pěti¹.

J'ai une telle conviction en ce moment que je ne pourrais plaire à personne, vraiment. Nous quittons à huit heures un quart. Je reste à causer avec maman, Dina, Walitsky et ma tante jusqu'à presque onze heures. Je me lèverai à sept heures *instead* of cinq.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „The Post says the marriage of the Duke of Hamilton to Lady Mary Montagu eldest daughter of the Duke of Manchester will take place in February, the day is not yet fixed." ↩

V originále italsky: "in fretta" ↩

Pozn. překl.: V originále anglicky: „awfully dismal" ↩

Pozn. překl.: V originále anglicky: „to enlarge on other people's beauty" ↩

Pozn. překl.: V originále anglicky: „Her face, I mean." ↩

Pozn. překl.: V originále anglicky: „instead of cinq" ↩

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam