❦
Čtvrtek 6. listopadu 1873
Jeudi 6 novembre 1873
Sotva jsem se posadila ke klavíru, přiběhla Nadinka, že přišli Howardovi. Helena a Líza mají plstěné klobouky podobné tomu mému, velmi půvabné, a Helena je opravdu okouzlující. Ona, hubená, ne zrovna dobře stavěná, ale rozkošná tvář, jemná, křehká, výraz tak naivní. Bílá, růžová, rozkošná pleť.
A peine me suis-je mise au piano que Nadinka accourt en disant que les Howard sont venus. Hélène et Lise ont des chapeaux de feutre dans le genre du mien, très gracieux et Hélène est vraiment ravissante. Elle, maigre, pas bien faite, mais une face charmante, fine, délicate, une expression si naïve. Blanche, rose, un teint délicieux.
na okraji
[V příčné poznámce: Ano, byla velmi hezká, bohužel teď hodně zošklivěla!]
en travers Oui, elle était bien jolie, malheureusement maintenant elle est beaucoup enlaidie !
Vypadám vedle ní tak ošklivě, že mám náladu úplně zkaženou. Najednou jsem plachá, rozpačitá, vážná a vypadám ubohě, kdežto ona, sebejistá, je živá, čilá a hovorná.
Je parais si laide à côté d’elle que mon humeur est gâtée. Je deviens timide, confuse, sérieuse et j’ai l’air misérable tandis qu’elle sûre d’elle-même est animée, vive et bavarde.
Blažení jsou ti, kdo jsou spokojeni sami se sebou, a nešťastní ti, kdo uznávají svou méněcennost. Jdeme ke mně do pokoje, ale jsem nemotorná, myslím jen na ten svůj nešťastný obličej. Dám jim dárky. Ukazuji, co jsem koupila. Helena mi říká, že mě má velice ráda. To věřím. Nejsem jí v cestě1, může se se mnou přátelit bez nejmenšího nebezpečí, je mnohem hezčí než já.
Bienheureux sont les satisfaits d’eux-mêmes et malheureux ceux qui reconnaissent leur infériorité. On va dans ma chambre mais je suis gauche, je suis préoccupée de ma face malheureuse. Je leur donne mes cadeaux. Je montre ce que j’ai acheté. Hélène me dit qu’elle m’aime beaucoup. Je crois bien. I am not in her way elle peut être mon amie sans aucun danger, elle est bien plus belle que moi.
na okraji
[V příčné poznámce: Teď jsem hezčí než ona.]
en travers Maintenant, je suis mieux qu’elle.
Ke konci se trochu proberu, obléknu se a vyjedeme, my čtyři, já, Líza, Helena, Dina, Fortuné na kozlíku. Jak jsem ráda, že jsme samy, že tu nejsou guvernantky se sevřenými nebo usměvavými rty. Jedeme na promenádu, Helena je tak hezká, ví to, a to ji dělá desetkrát hezčí. Zajdu si do London House pro bonbóny, které jsem objednala, kandované pomeranče. Bereme to s sebou, Paul jede za námi v drožce. Je čas se vrátit, přijedeme domů, ale paní Howardová už se vrátila a musíme děti odvézt k nim. Jdeme nahoru ke mně a já nabízím bonbóny, ale odmítají, že jim to máma před večeří nedovoluje. Ale v okamžiku zmizely všechny bonbóny i s máminým zákazem. Byla legrace dívat se, jak polykáme celé střapce kandovaných hroznů. Pobízím všechny k odchodu a vyjíždíme znovu.
Vers la fin je me réveille un peu, je m’habille et nous sortons, nous quatre, moi, Lise, Hélène, Dina, Fortuné sur le siège. Comme je suis contente que nous sommes seules, qu’il n’y a pas de gouvernantes aux lèvres serrées ou souriantes. Nous allons à la promenade, Hélène est si jolie, elle le sait, et ça l’embellit dix fois plus. Je vais prendre au London House les bonbons que j’ai commandés, des oranges glacées. Nous prenons cela avec nous, Paul en fiacre, nous suit. Il est temps de rentrer, nous venons à la maison, mais Mme Howard est rentrée et nous devons ramener les enfants chez eux. On monte chez moi et je propose les bonbons mais elles refusent disant que maman ne permet pas avant dîner. Mais en un moment tous les bonbons disparurent avec la défense de maman. C’était amusant de nous voir avalant des grappes entières de raisin glacé. Je presse le monde et nous partons encore.
Strašně mě zlobí, že jsem tak ošklivá. Jsem hrozně závistivá, nesnáším, když vidím někoho hezčího, než jsem já. (A kolik jich je hezčích než já!!!)
Je suis très fâchée d’être aussi laide. Je suis très envieuse, je déteste voir quelqu’un de mieux que moi. (Et combien sont mieux que moi !!!)
Utěšila bych se jen pod jedinou podmínkou, kdybych ostatním připadala hezká, když už sama sobě hezká připadat nemohu.
Je me serais consolée à une seule condition si les autres me trouvaient jolie, si je ne puis me trouver jolie moi-même.
Jakou mám nešťastnou povahu!!! Je to opravdu hloupé. S Helenou jsem v rozpacích, nejraději bych si nasadila masku. Jsem rozzuřená, vzteklá, rozrušená, rozzlobená. Nemám klid. Všechno je ve mně vzhůru nohama.
Quel malheureux caractère j’ai !!! C’est vraiment stupide. Je suis confuse quand je suis avec Hélène, je voudrais me masquer. Je suis furieuse, enragée, excitée, fâchée. Je ne suis plus tranquille. Tout est sens dessus dessous dans moi.
Jak je závist velké trápení!
Que l’envie est un grand tourment !
Jen tohle mi chybělo k úplnému štěstí. A přesto mám tu holku ráda.
Il ne manquait plus que cela pour me rendre heureuse tout à fait. Et cependant je l’aime cette fille.
Paul je zamilovaný do Heleny a Líza do Paula. Ach, ty děti! Helena je víc žena a koketka, Paul je jen miminko. Byla to rozkošná podívaná, jak Paul připíná Heleně šaty špendlíkem, nosí pláště a klobouky, prochází se rozpačitý a rozzářený.
Paul est amoureux d’Hélène et Lise de Paul. Oh ! les enfants ! Hélène est plus femme et coquette, Paul n’est qu’un bébé. C’était charmant de voir Paul attachant la robe d’Hélène avec une épingle, portant les manteaux et les chapeaux, se promenant d’un air confus et rayonnant.
Ach, ty děti, ty děti!
Oh ! les enfants, les enfants !
Helena začne chodit do společnosti, budou ji obdivovat. A jejich postavení v Nice k tomu nesmírně přispěje.
Hélène ira dans le monde, on l’admirera. Et leur position à Nice y contribuera énormément.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „I am not in her way“. ↩