Pondělí 15. září 1873

Jsem líná, budík mi zvoní v pět hodin, přestavím ho na šest a spím do sedmi. Když se o půl hodiny opozdím, celý den je zkažený, už nic neudělám. Dnes se to stalo. Ani angličtina, ani italština, ani latina. Zkrátka nic. Ale měla jsem hodinu konverzace s Hitchcockovou, to je užitečnější než všechno ostatní.
Dnes jsem poprvé mluvila italsky. Ubohý Michelezzi málem omdlel nebo vyskočil z okna. Jsem se sebou spokojená, mohu říci, že mluvím rusky, francouzsky, anglicky a italsky. Učím se německy a latinsky. Studuji vážně. Předevčírem jsem měla první hodinu fyziky. Ach! Jak jsem se sebou spokojená. Jaké je to velké štěstí.
Dostala jsem „Le Derby“. Zjišťuji, že vévoda má spoustu koní. V Badenu byly dostihy. Jak bych tam chtěla být. Nic mi nebrání, ale nechci; musím studovat, a se sevřeným srdcem čtu o závodech, o koních atd. atd. Přemáhám se, s velkou námahou se uklidňuji a utěšuji se tím, že si říkám: Nyní studujme, naše řada přijde! Dá-li Pán Bůh.
Čtu ty noviny a oči mi září, prsty mám ledové a když mluvím, hlas se mi chvěje. Není o čem pochybovat. Miluji, miluji, miluji koně. Je to můj život, má duše, moje štěstí. Náhodou jsem švihla bičíkem a ve vzduchu to svistlo stejně jako na dostizích. Vyskočila jsem, nevěděla jsem, kde jsem. Ach! Poslyšte, je lepší o tom nemluvit!
Nasedám na koně, ale sedlo je hrozné, kolenní část se otočila a samo sedlo se posunulo vlevo. Kůň Kozák je okouzlující. Na promenádě vidím hezkou a půvabnou ženu, je to Gioia, poznala jsem ji, až když jsem ji minula. Otáčím se, samozřejmě, jde se Soubisovou, fuj! z konce promenády je třeba se vrátit, ale když míjím Tanerii, která je vedle Gioie, psi se vrhají mému koni pod kopyta a on se zastavuje, ale já ho šlehnu, takže se nestihl zastavit a pokračoval, i když nepravidelně.
„Odvolejte si ty psy, zastavují koně,“ řekla jsem rozzlobeně osláři.
Obě ženy tam byly. Ale zase jsem je uviděla, až když jsem promluvila. Hlas mě nezradil a řekla jsem to dobře.
Muselo mi být opravdu zle, že jsem slezla z koně, protože jsem sotva dojela k Moutonovi, vrátila jsem mu koně s pokáráním a nastoupila jsem do vozu.
Jdu s Bestií do London House na něco, na čokoládu, mluvily jsme anglicky a dost otevřeně, když jsem si všimla, že nám paní u pultu rozumí. Bestie pořád pokračovala ve svém vé....vodovi, tentokrát duke. Mám radši duke než duc. Vyprávěla jsem jí, jak si Carlo přivázal prase k noze a procházel se v Badenu (příběh od Walitského). Poradila mi krávu. „Až se budete procházet se svým švagrem Carlem, vy s krávou a on s prasetem, bude to velmi pěkné. A vévoda, váš manžel, půjde kolem a řekne: ‚Cože, má drahá, co je to za šílenství?‘“ Ten obrázek je ale opravdu pikantní. Řekly jsme dnes večer dost hloupostí, probůh!
Když jsem řekla, že je ženatý, Bestie mi odpověděla:
„Ona zemře, ona zemře!“
Jak může i ona připustit něco takového!!!
Říkám „ženatý“, aby mi někdo tvrdil opak, a dostávám takovéhle odpovědi!!
Řekla jsem, že mám Carla ráda, musí to být okouzlující chlapík. Je to tmavovlasý muž, který mi není odporný. V amazoně mi to sluší. Všichni v Monaku.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „of course“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „scolding“. ↩
Pozn. překl.: Marie se tu zabývá samotným slovem: v originále anglicky duke, francouzsky duc – anglické slovo se jí líbí víc. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „your brother-in-law Carlo, you with a cow and he with a pig it will be very nice. And the duke your husband will pass and say: How, my dear, what is this madness ?“ ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „dear me“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky. ↩
Pozn. překl.: Bestie míní vévodovu manželku. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „fellow“. ↩