❦
Úterý 16. září 1873
Mardi 16 septembre 1873
Jediná volná hodina je u oběda, a tak se obvykle právě tehdy odehrávají všechny události, rozhovory atd. Neuplyne už den bez Hamiltona a červenám se, ale už se toho nebojím, ospravedlňuji se tím, že se červenám kvůli všemu. Máma se mě zastává. „Co ji otravujete tím Hamiltonem, má Gioiu a děti,“ říká máma; na to Bestie:
L’heure du déjeuner est la seule libre, et c’est généralement pendant ce temps que se passent tous les événements, les conversations, etc. Il ne se passe plus un jour sans Hamilton, et je deviens rouge, mais je n’en ai plus peur, je me justifie en disant que je rougis pour tout. Maman me soutient. Qu’est-ce que vous la taquinez avec ce Hamilton, il a Gioia et des enfants, dit maman; alors Bête:
„Ale ty děti nejsou jeho, patří Simonoffovi.“
— Mais ces enfants ne sont pas à lui, à Simonoff.
Ale ne Hamiltonovi, tři děti, milenka a tlustý. Proč říkat hlouposti. U stolu zase začal Walitský: prý přijel Hamiltonův sluha; pak improvizoval vznešené verše o vévodovi.
Mais non à Hamilton, trois enfants, une maîtresse et un gros. Pourquoi dire des bêtises. A table encore, Walitsky a commencé en disant que le domestique de Hamilton est arrivé, puis il improvisa de sublimes vers sur le duc.
Máma je dnes tak milá, nakonec se z nás opravdu stanou přítelkyně. Povídala, smála se, vyprávěla příhody z doby, kdy jí bylo šestnáct, recitovala básně a smála se. Už se nerozčiluje kvůli Hamiltonovi, bere to vesele, s humorem, a jen velmi zřídka sama žertuje. Většinou působí, jako by se smála a říkala: „Podívej se na tu holku, co si zase vymyslela!“
Maman est si gentille aujourd’hui, je finirai vraiment par devenir son amie. Elle causait, riait, racontant des histoires lorsqu’elle avait seize ans, récitait des poésies en riant. Elle ne se fâche plus pour Hamilton, elle regarde cela avec gaieté, en plaisantant, et très rarement plaisante elle-même. Pour la plupart, elle a l’air de dire en riant: Regarde une pareille gamine, qu’est-ce qu’elle a inventé !
Chtěla jsem po dědečkovi peníze jen pro legraci, samozřejmě1.
Je demandais à papa de l’argent pour rire of course.
„Měl byste mi dávat, každý den, vždyť vám dělám čaj.“ Na to Walitský:
— Vous devez m’en donner, tous les jours, je fais votre thé. Alors Walitsky :
„Ty jsi mi dneska ráno dala čaj, nuže, dám ti pět sou. Ostatně není na tom nic divného, v Monaku mi Hamilton připálil a chtěl po mně frank.“
— C’est toi qui m’a donné du thé ce matin, eh ! bien je te donnerai cinq sous. D’ailleurs, il y a rien d’étonnant, à Monaco, Hamilton m’a donné du feu et m’a demandé un franc.
To všechno nejváženějším hlasem na světě a každou chvíli nějaká podobná hloupost, která rozesměje všechny. Často říká sprostoty, a to se mi nelíbí. Žertovat, ale slušně.
Tout cela d’une voix la plus sérieuse du monde, et à chaque minute une bêtise de ce genre qui fait rire tout le monde. Il dit souvent des saletés et alors je n’aime pas. Plaisanter mais proprement.
Máma četla úryvek z „Oněgina“: Oněgin bledne, chřadne a má skoro souchotiny nebo něco v tom smyslu, na to Bestie:
Maman a lu un extrait de « Onéguine »: Onéguine pâlit, dépérit, et devient presque phtisique ou quelque chose dans ce genre, alors Bête:
„Hamilton bledne, chřadne!“
— *Hamilton pâlit, dépérit !
„No, ten tedy nezbledne,“ řekla máma tónem, jako by mu to vyčítala. „Ano, pořád tloustne, ano, tloustne.“
— Eh bien, celui-là ne pâlira pas dit maman d’un ton comme si elle le lui reprochait. Oui il grossit tout le temps, oui il grossit*.
„Právě pro vás,“ dodala jsem.
— Juste pour vous, ajoutais-je.
Mluví se o něm a jsem šťastná. Nic na světě není lepšího než mluvit o něm. Miluji ho, miluji ho! A tisíckrát víc, protože máma to nemá ráda a má to celé za stejnou hloupost jako s Boreelem, tahle poslední věc mě zraňuje. Jak se odvažují srovnávat? Nevědí a tím lépe. Považují ho za originála, za dobrého chlapíka, máma dokonce říká podivín, originál, blázen, podivný typ atd. a to se mi líbí, okouzluje mě. To je to, co miluji, co chci. A nic jiného nesnesu slyšet.
On parle de lui et je suis heureuse. Rien de meilleur au monde que de parler de lui. Je l’aime, je l’aime ! Et mille fois plus parce que maman n’aime pas cela et qu’elle regarde cet accident comme les bêtises de Boreel, cette dernière chose me blesse. Comment ose-t-on comparer ? Ils ne savent pas et tant mieux. Ils le considèrent comme un original, comme un brave garçon, maman dit même un fantasque, un original, un fou, un type bizarre, etc. et cela me plaît, m’enchante. C’est ce que j’aime, ce que je veux. Et je ne puis entendre rien d’autre.
Jsme v zahradě, Khalkionoff také. Já, dědeček a Bestie jdeme na procházku, na promenádu, dědeček se ptá, kde je vila Gioia (pokaždé by chtěl mládě od jejího lišáka). Dáváme si čokoládu v London House, přijde pár hrochů, a nakonec vidím, že někdo vychází — je to Hasford. Zastavuje se a povídá si se mnou několik minut. Způsobný a milý. Naše konverzace byla velmi nová, o klimatu Nice a výjimečných ročních obdobích.
Nous sommes au jardin, Khalkionoff aussi. Moi, papa et Bête allons faire une promenade, à la promenade, papa demande où est villa Gioia (toutes les fois il veut avoir un petit de son renard). Nous prenons du chocolat au London House, il y vient quelques hippopotames enfin je vois sortir quelqu’un, c’est Hasford. Il s’arrête et cause avec moi quelques minutes. Comme il faut et aimable. Notre conversation était très nouvelle, sur le climat de Nice et les saisons exceptionnelles.
Je hodně chladno.
Il fait très frais.
Ach! Můj Bože, kdy už přijde zima!!!! ((((Přijde)))) uvidím... nemohu o něm mluvit, jinak budu psát až do půlnoci.
Ah ! mon Dieu quand donc viendra l’hiver !!!! ((((Il viendra)))) je verrai... je ne puis parler de lui ou j’écrirai jusqu’à minuit.
Je můj život, má duše, jeho jméno má magický účinek, budí mě, vzrušuje mě, okouzluje mě, oživuje mě a rozveseluje. Ach! Kdyby věděl, jak ho miluji, už nejsem dítě, vím, co miluji.
Il est ma vie, mon âme, son nom a un effet magique, il me réveille, m’excite, m’enchante, me rend vive et gaie. Oh ! s’il savait comme je l’aime, je ne suis plus une enfant, je sais ce que j’aime.
Ani za sto let se sama sobě nebudu vysmívat, protože jsem uvažovala a vím, co cítím. Našla jsem to v hloubi své duše!...
Je ne moquerai pas de moi-même dans cent ans, parce que j’ai raisonné et je sais ce que je sens. Je fai trouvé dans mon fond !...
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „of course“. ↩