Deník Marie Bashkirtseff

Jeudi 7 aout 1873

V sedm na nohou. Do devíti jsem četla „Gulliverovy cesty." Pak jsme vyšly (šedé šaty, pěkné), nejprve k Francině, mé šaty nejsou hotové, docela hezké, ne příliš, to je jedno. Pak v hotelu jsme obědvaly, vedle seděl nějaký pán, Rus, myslím, který se na nás hodně díval. Celou dobu jsem vtipkovala a smály jsme se.

J'etais sur pied a sept heures. Jusqu'a neuf heures j'ai lu "Gulliver's travels". Puis nous sortimes (robe grise, bien) d'abord chez Francine, ma robe n'est pas finie, assez jolie, pas trop, c'est egal. Puis a l'hotel nous avons dejeune, a cote etait un monsieur, russe, je crois qui nous regardait beaucoup. Tout le temps je disais des choses droles et nous riions. Lui en avait envie, mais se contenait. C'etait tres amusant. A l'Exposition il fait tres chaud. J'ai achete deux pelotes a epingles en forme de toque de jockey et un flacon pour Helene. Ces pauvres marchands n'ont personne et sont tres heureux quand on leur achete quelques bagatelles. Nous avons dejeune au restaurant russe, le poulet est assez bon ce soir.

V Schönbrunnu je velká slavnostní večeře, kterou pořádá Fritz pro Chata [sic], a poté nádherný ohňostroj. Teta si místo toho, aby opatřila vstupenky, dělá ty své obvyklé drahoty

Il y a un grand diner a Schonbrunn donne par Fritz au Chat [sic] et apres, un superbe feu d'artifice. Ma tante, au lieu de se procurer une carte, fait son chic habituel.

Vracíme se ze Schönbrunnu. Po příjezdu jsme chtěly vstupenky, ale je příliš pozdě. Je tu celá Vídeň. Myslela jsem, že je tu málo lidí, je to naopak, ale málo cizinců. Krásné šaty. Protože jsme nemohly dostat vstup, musíme se vrátit. Jsem rozzuřená! (Píšu před zrcadlem, mám slzy v očích a nakrčené rty1, jsem velmi směšná a milá, vlasy úplně zlaté při svíčce a to vybělené zrcadlo.)

Nous revenons de Schonbrunn. Arrives la, nous voulions prendre des cartes, mais c'est trop tard. Il y a tout Vienne. Je croyais qu'il y a peu de monde, c'est le contraire, mais peu d'etrangers. Des jolies toilettes. Comme on ne pouvait avoir des entrees, nous sommes obliges de rentrer. Je suis tres furieuse ! (J'ecris devant la glace, j'ai des larmes aux yeux, et des curled lips, je suis tres drole et gentille, les cheveux tout a fait dores a la bougie et cette glace blanchie).

Cestou zpět jsme viděly projíždět všechny, dámy pozvané na večeři a lidi od dvora.

En retournant, nous vimes passer tout le monde, les dames invitees a diner et les gens de la Cour.

Jsem dvojnásobně rozzuřená, za prvé, že nejsem na ohňostroji; za druhé, že cítím, že toto není mé místo, kde jsem, já musím být u dvora. Musím zářit a milovat svět, to je můj osud, jinak žít nemohu. Jak je otravné, že se mi ten Hamilton tolik líbí! Chtěla bych být ze dřeva, abych si vzala muže velmi bohatého, velmi titulovaného, velmi vysoko postaveného a padlého mi k nohám. Čas od času zapichuju špendlíky do své šikózní tety, které ji bodají. Je naštvaná, že jsem připravena o potěšení, ale nechce to dát najevo. Baví mě nic neocenit, protože jsem hrozně otrávená. Předstírám, že nic nevidím, a pokračuji ve svých útocích. Netrápí mě, že nevidím ohňostroj, nenašla bych v tom ani potěšení, kdybych tam šla, jak jsme měly. Chtěla bych být tam, v paláci, na večeři. Jsem celkově podrážděná. Chtěla bych plakat, chtěla bych někoho zbít! Ach! Bože, kdy budu tím, čím si tak vroucně přeji být? Kdy už nebudu mučena! Odpusť mi! Ale buď shovívavý, jsem jen žena! Nemám odevzdanost! Nemám povahu a vznešené vzněty, jsem jen lidský tvor ctižádostivý a lehkomyslný! Ctižádostivá, velmi ctižádostivá!

Je suis doublement enragee, primo, de n'etre pas au feu d'artifice; secundo, que je sens que ca n'est pas ma place ou je suis, je dois etre a la Cour. Je dois briller et aimer le monde, c'est ma destinee, je ne puis vivre autrement. Comme c'est ennuyeux que ce Hamilton me plaise tant ! Je voudrais etre de bois, pour epouser un homme tres riche, tres titre, tres haut place et tres a mes pieds. Je lance des epingles, de temps en temps, a ma tante chic qui la piquent. Elle est fachee que je suis privee d'un plaisir, ne veut pas le montrer. Je me plais a ne rien apprecier parce que je suis tres ennuyee. Je feins de ne rien voir et je continue mes attaques. Je ne suis pas chagrinee de ne pas voir un feu d'artifice, je n'y prendrais meme pas aucun plaisir en allant comme nous devions. Je voudrais etre la, au palais, a diner. Je suis en general enervee. Je voudrais pleurer, je voudrais battre quelqu'un ! Oh ! mon Dieu quand serai-je ce que je desire si ardemment etre ? Quand donc ne serai-je plus torturee ! Pardonne-moi ! Mais sois indulgent, je ne suis qu'une femme ! Je n'ai pas de resignation ! Je n'ai pas un caractere et des elans sublimes, je ne suis qu'une creature humaine ambitieuse et frivole ! Ambitieuse, tres ambitieuse !

Bože, smiluj se nad mou bídou, odpusť a ochraňuj mě!!!

Mon Dieu, aie pitie de ma misere, pardonne et protege moi !!!

Vím, že musím svou zlost vybít na někom. Ach! Ne, musím dodržet svůj slib, ovládám se, ale stojí mě to síly.

Je sais que je dois decharger ma mechancete sur quelqu'un. Ah ! non, je dois tenir ma promesse, je me contiens, mais cela me coute.

Napíšu mámě.

Je vais ecrire a maman.

[Pozn. 1875: V tom dopise mámě se vůbec neovládám.]

[Annotation: 1875. Dans cette lettre a maman, je ne me contiens point.]

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „curled lips."