❦

Neděle 29. června 1873

Dimanche 29 juin 1873

V kostele (šedé šaty, dobře). Nebyl tam nikdo, jen my a Pattonovi; pozvaly jsme je, aby přišli k nám příští neděli. Bébé se zarděla, když viděla Paula. Odvezly jsme je kočárem ke staré paní Pattonové. Napsala jsem dopis Heleně a všem dětem. Ve tři k moři — nebyl tam nikdo. Skočila jsem z můstku a pak jsem si sedla do malého člunu, a když jsem byla dost daleko, skočila jsem do vody. Jaké pohnutí, Bože! Skoro dva roky jsem to neudělala — a skočit z člunu, to bylo poprvé v životě.

A l'eglise (robe grise, bien). Il n'y avait personne, seulement nous et les Patton, nous les invitames a venir chez nous dimanche prochain. Bebe a rougi en voyant Paul. Nous les avons conduits en voiture jusqu'a la vieille Mme Patton. J'ai ecrit une lettre a Helene et a tous les enfants. A trois heures, a la mer, il n'y avait personne. Je me suis jetee du pont et puis je me mis en un petit bateau et quand je fus assez eloignee, je me jetai dans l'eau. Quelle emotion, mon Dieu ! Depuis presque deux ans, je fis cela pour la premiere fois, me jeter du bateau etait la premiere fois de ma vie.

Doma přišla kněžna Galicynová, pak paní Teplakoffová, pak hraběnka de Mouzay — odjíždí zítra; paní Galicynová u nás večeřela, je docela milá, ale praštěná. Šly jsme všechny na hudbu: máma, Galicynová, Dina a já. Durandovi nás minuli. Audiffret byl v kočáře, a hlupačka, co jsem! — zčervenala jsem! Máma to viděla. Nechaly jsme kněžnu u ní a jely pro paní Teplakoffovou — máma jí slíbila jet dnes večer do Monaka. Cestou Walitský říká, že ho vrátná nazývá baronem; na to máma:

A la maison vint la princesse Galitzine puis Mme Teplakoff, puis la comtesse de Mouzay, elle part demain, Mme Galitzine a dine chez nous, elle est assez gentille mais toquee. Nous allames tous a la musique: maman, Galitzine, Dina et moi. Les Durand nous passerent. Audiffret etait dans la voiture et, bete que je suis ! j'ai rougi ! Maman l'a vu. Nous avons laisse la princesse chez elle et nous allames chercher Mme Teplakoff, maman lui a promis d'aller a Monaco ce soir. En route Walitsky dit que la concierge l'appelle baron, alors maman:

— Marie, a kdyby Walitský byl baron a bohatý, vzala by sis ho?

- Marie, et si Walitsky etait baron et riche, l'aurais-tu epouse ?

— Ne, nikdy.

- Non, jamais.

— Nelíbí se ti?

- Il ne te plait pas ?

— Je to velmi hodný člověk, ale ne, nelíbí se mi!

- Il est un tres bon homme mais il ne me plait pas, non !

— Počkej, kdo tedy? Třeba Chalchionoff?

- Attends, qui alors, si, Khalkionoff ?

— Ach! Mami, taháš to nejhorší!

- Oh ! maman tu tires tout ce qu'il y a de plus affreux !

— Nu tak! A Audiffret? Chtěla bys...

- Eh bien ! si Audiffret ? tu voudrais...

— Ach! Ne, ne, nelíbí se mi.

- Oh ! non, non, il ne me plait pas.

— Ale ne! Audiffret se ti trochu líbí.

- Oh ! non Audiffret te plait un peu.

— Ne, vůbec ne.

- Non, du tout.

— Ale ano, trochu.

- Si, un peu.

— Ne, vůbec ne, ujišťuji tě. Vím, proč si to myslíš — protože jsem zčervenala, když projížděl.

- Non, pas du tout, je t'assure. Je sais pourquoi tu crois; c'est parce que j'ai rougi quand il passait.

— Ne, to není kvůli tomu, člověk někdy zčervená bezdůvodně.

- Non ca n'est pas pour cela, on rougit sans rien quelquefois.

— Ostatně *ty nevíš, kdo se mi líbí.

- D'ailleurs *tu ne sais pas qui me plait.

— Kdo tedy?

- Qui donc ?

— Ale ty ho neznáš, vy neznáte nikoho.*

- Mais tu ne le connais pas, vous ne connaissez personne.*

Tu Dina vykřikne:

Alors Dina s'ecrie:

— *Já vím kdo, čestné slovo.

- *Je sais qui, parole d'honneur.

— Tak jestli víš, řekni to — uhádneš-li, řeknu ti pravdu.

- Alors si tu sais, dis-le, dis si tu devines, alors je te dirai la verite.

— Ano, vím to.

- Oui je le sais.

— Tak řekni.*

- Eh bien, dis-le*.

— Hamilton se ti líbí.

- Hamilton *te plait.*

Věděla jsem, že to řekne. Pět minut předtím.

Je savais qu'elle dira. Cinq minutes avant.

— *Nuže, to jsem si vymyslela: zase ten strašák, to monstrum, ten tlouštík.

- *Eh bien j'ai invente: voila encore l'epouvantail, le monstre, le gros.

— Nu ano, je to tak, vím to.

- Eh bien oui, c'est comme ca, je le sais.

— Který Hamilton? zeptala se máma. Ten zrzavý?

- Quel Hamilton ?* demanda maman, *Le roux ?

— Ano!* řekla Dina.

- Oui !* dit Dina.

— Samozřejmě, řekla jsem.

- *Bien entendu*, dis-je.

Dina:

— *Vidíš, já to vím. Je to tvůj typ — a Boreel se ti taky líbí.

- *Eh bien, tu vois, je sais. C'est ton genre, et Boreel te plait aussi.

— Nu a co je on zač, oba jsou hezcí, a Hamilton je hezčí než mnozí, je tu nejhezčí.*

- Eh bien, et qu'est-ce que c'est lui, les deux sont beaux, et Hamilton est plus beau que beaucoup, il est le plus beau ici.*

Máma se na mě dívala něžně a s úsměvem. Přes mou vůli Dina ví. Když jsme byly samy, začala jsem pod vlivem našeho rozhovoru žvanit. Řekla jsem, jak jsem nešťastná, že pořád a všude rudnu. Řekla jsem jí, že rudnu, když vidím kohokoli. Vyprávěla jsem jí o všech svých červenáních, nic neskrývajíc. Pak jsem řekla:

Maman me regardait tendrement et souriante. Malgre moi, Dina sait. Quand nous fumes seules, j'ai commence a bavarder sous l'influence de notre conversation. J'ai dit comment je suis malheureuse de rougir toujours et partout. Je lui ai dit que je rougis en voyant n'importe qui. Je lui ai raconte toutes mes rougeurs sans rien cacher. Puis j'ai dit:

— Chováš se špatně, Dino.

- Tu te conduis mal, Dina.

— Jak špatně?

- Comment mal ?

— To jest — to jsem nechtěla říct, chtěla jsem... zkrátka!

- C'est-a-dire que, ce n'est pas ca que je voulais dire, je voulais... enfin !

— Tak co? Dokonči.

- Eh bien quoi ? Finis.

— Nuže, je to tak: víš, jak snadno rudnu, a ty mi ještě přidáváš toho Hamiltona k mým trápením — teď budu rudnout, když ho uvidím, toho nešťastného Hamiltona.

- Eh bien voila, c'est que tu sais comme je suis susceptible de rougir, et tu ajoutes encore ce Hamilton a mes peines, maintenant je rougirai en le voyant, ce malheureux Hamilton.

— Ach! Ty jsi rudla i bez toho, když se ti líbí!

- Oh ! tu rougissais sans cela, *s'il te plait !*.

(Safra! Ona si všímá všeho.) Uklidňovala jsem ji, ale čím víc jsem chtěla být věrohodná, tím víc jsem jí proti své vůli říkala opak. Faktem je, že jsem taková hlupačka! Taková pitomice! Na kterou nejsou dost špatná slova. Jak to, že nemohu na nic myslet, aniž by to všichni věděli? Jsem s Dinou velmi upřímná. Slyšela mě mluvit o Hamiltonovi v noci, když jsem spala. Celou promenádu jsme prošly a mluvily o tom. Ptala se mě, co si přeji; řekla jsem jí všechna svá přání, kromě několika. Ale je to zbytečné — ona ví.

(Sapristi! elle remarque tout). Je la rassurais, mais plus je voulais etre *crue*, plus je lui disais malgre moi le contraire. Le fait est que je suis une si grande bete ! Une stupide ! A laquelle il n'y a pas d'assez mauvais mots a appliquer. Comment ne puis-je rien penser sans que tous le sachent. Je suis tres franche avec Dina. Elle m'a entendu parler de Hamilton la nuit pendant que je dormais. Nous avons fait toute la promenade en parlant de cela. Elle m'a demande ce que je desire, je lui dis tous mes desirs excepte quelques-uns. Mais c'est inutile, elle sait.

Škádlí mě Hamiltonem otevřeně. „Hamilton!" vykřikla velmi hlasitě a přerušila ticho — vyděsila mě, než jsem pochopila, co říká.

Elle me taquine avec Hamilton ouvertement. "Hamilton" cria-t-elle tres fort en rompant le silence, elle m'a effrayee avant que je compris ce qu'elle disait.

Jsem zarmoucená z toho, co se stalo — budou si jeho jméno brát do úst.

Je suis chagrinee de ce qui arrive, on profanera son nom.

Zítra jsem si jistá, že první Walitského slovo bude Hamilton, malý vévoda, a posměšky všeho druhu. A pak to není příběh jako s Boreelem — miluji ho vážně. Nemám ráda, když se to ví. Mám ráda, když se o něm mluví, ale aniž by se mě to dotýkalo. Jsem opravdu naštvaná z toho, co se stalo. Máma to ví také. Ale konečně, je tu ruské přísloví: „Vše, co se děje, děje se k lepšímu." Všechno ostatní se ještě neví, možná to ještě zemře. Přála bych si to.

Demain je suis sure que le premier mot de Walitsky sera Hamilton, *le petit duc* et des moqueries de toutes sortes. Et puis ca n'est pas l'histoire de Boreel, je l'aime serieusement. Je n'aime pas que l'on sache. J'aime qu'on en parle mais sans me toucher. Je suis vraiment fachee de ce qui arrive. Maman sait aussi. Mais enfin, il y a le proverbe russe: "Tout ce qui ce fait, se fait pour le mieux". Tout le reste ne [se] sait pas encore, peut-etre cela mourra encore. Je le voudrais.

Dina hraje na klavír, dráždí mě! Kněžna Galicynová mluvila u stolu o svém muži — miluje ho, je do něj zamilovaná, a on, ta potvora, řekl:

Dina joue du piano, elle m'agace ! La princesse Galitzine parlait de son mari a table, elle l'aime, elle en est amoureuse et lui, la canaille a dit :

— Madame, milujte si, koho chcete, já vám nebráním. Chci být volný, nudíte mě.

- Madame, aimez qui vous voulez, je ne vous empeche pas. Je veux etre libre, vous m'ennuyez.

Budu nešťastná, neboť budu svého muže milovat vždy — a jestli on řekne, že ho nudím, zemřu, budu nešťastná, bezpochyby, neboť miluji a budu milovat celý život. Není manžela, který by miloval navždy — dva roky a pak chladné přátelství, ani to ne. Je to strašné!

Je serai malheureuse car j'aimerai mon mari toujours et si lui dit que je l'ennuie, je mourrai, je serai malheureuse, sans doute car j'aime et j'aimerai toute ma vie. Il n'y a pas de mari, qui aimera toujours, deux ans et puis une froide amitie, pas meme. C'est affreux !

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam