❦
Středa 25. června 1873
Mercredi 25 juin 1873
V devět jsme šly vyprovodit paní de Mouzay, ale když jsme k ní přišly, zastihly jsme ji v županu a dceru v posteli. Byla nemocná a odjede až v sobotu. Doma jsem měla čas jen na čaj. Přichází Manotte. Hrála jsem Paulovi, dobře. Je to dost hodný chlapec, ale bez zásad. Neumí nic než krást a lhát, to je špatné, a o tom druhém pochybuji. Zvláště když ho dědeček a Georges vychovávají. Jaká hrůza. Kážou tak strašné věci, jen aby Paula otrávili. Především ničí úctu k mámě.
A neuf heures nous allâmes reconduire Mme de Mouzay, mais arrivés chez elle nous la trouvâmes en robe de chambre et sa fille au lit. Elle a été malade et ne partira que samedi. A la maison je n’eus le temps que pour prendre du thé. Manotte arrive. J’ai joué devant Paul, bien. C’est un assez bon garçon, mais sans principes. Il ne sait que voler et mentir, c’est mal et ce dernier je doute. Surtout si papa et Georges l’éduquent. Quelle horreur. Ils prêchent des choses si affreuses, juste pour empoisonner Paul. Surtout ils anéantissent le respect pour maman.
na okraji · écriture de sa mère ?
na okraji Jak je to pravda. [Písmo její matky?]
dans la marge Comme c’est vrai. [Ecriture de sa mère ?]
Při večeři ho napomínala, dědeček ji přerušil: „Že to nic není, mýlíš se...“ Opravdu zachází s mámou jako se zvířetem. Ach! Bože, zachraň ho, toho ubohého chlapce! Pár slovy mu to vyčetla a rychle odešla. Bojovala jsem, jak jsem mohla, proti Georgesovi a dědečkovi, ale nic to nepomáhá — zvláště Georges si bere za povinnost Paula zkazit a udělat z něj to, co je sám, vzít mu úctu k matce, to je hlavní.
A dîner elle lui faisait une remarque, papa l’interrompit « que ça n’est rien, tu as tort »... Vraiment il traite maman comme une bête. Oh ! mon Dieu sauvez-le, ce pauvre garçon ! Elle a dit quelques mots de reproche et s’en alla vite. Je luttais comme je pouvais contre Georges et papa mais ça n’aide à rien, surtout Georges va se poser comme un devoir de pervertir Paul et d’en faire ce qu’il est lui-même, de lui ôter le respect pour sa mère, c’est le principal.
Ještě nedospěl tam, kde jsem já. Já jsem očkovaná proti všem příkladům světa, vím, co je mou povinností, co mám dělat. Ale on se ještě může nakazit čímkoli. Musíme ho poslat zpátky do školy — kdybychom žili jen já, on a máma ve třech, bylo by dobře, nikdo by nemohl mámě bránit, ale když je tu deset pánů!
Il n’est pas encore arrivé au point où je suis. Moi je suis vaccinée contre tous les exemples du monde, je sais ce que je dois, ce que j’ai à faire. Mais lui est encore sujet d’attraper tout. Il faut le renvoyer à l’école, si nous vivions moi, lui et maman seulement à trois, on serait bien, personne ne pourrait empêcher maman mais quand il y a dix maîtres !
Modlím se k Pánu Bohu, aby ho vedl! A doufám! I dnes jsem celý den rozmisťovala nábytek, obrazy atd. atd. Po večeři jsme vyšli — teta, Dina, Paul a já; objednala jsem a koupila všelijaké věci pro svůj pokoj a studovnu. Anitchkoffovi jsou s námi skoro celý den.
Je prie le bon Dieu de le guider ! Et j’espère ! Aujourd’hui encore toute la journée j’ai arrangé les meubles, les tableaux, etc. etc. Après dîner nous sortîmes tante, Dina, Paul et moi; j’ai commandé et acheté toutes sortes de choses pour ma chambre et la salle d’étude. Les Anitchkoff sont presque toute la journée avec nous.
Zařizování nábytku mi dalo lekci trpělivosti a ještě jeden důkaz, že se člověk nemá ničeho leknout, ale do všeho se pustit. Ten salon, kde se mi zdálo nemožné udělat pořádek, je teď čistý a uklizený. Při večeři — nemám se leknout žádné obtíže, ale jít přímo, vpřed, přes všechny překážky, abych dosáhla svého cíle. S trpělivostí a především s požehnáním Božím doufám, že toho dosáhnu. Georges kritizoval Hamiltona, říkal, že je červený, rudá kravata, růžová košile, kostkovaná bunda, že nevypadá dobře. Mně se zdá pravý opak, ale nechala jsem ho mluvit. Tak ráda o něm slyším mluvit!
Dans l’arrangement de ces meubles j’ai trouvé une leçon de patience et encore une preuve que l’on ne doit s’effrayer de rien, mais entreprendre tout. Ce salon qui me semblait impossible à débarrasser est propre et en ordre maintenant. A dîner, je ne dois m’effrayer d’aucune difficulté mais marcher droit, en avant, à travers tous les obstacles pour atteindre mon but. Avec de la patience, et la bénédiction de Dieu surtout, j’espère y arriver. Georges a critiqué Hamilton, il disait qu’il est rouge, une cravate rouge, une chemise rose, une jaquette à carreaux, qu’il n’est pas bien. Il me semble le contraire, mais je l’ai laissé dire. J’aime tant entendre parler de lui !