Pátek 13. června 1873

Sotva jsem dosnídala, když přibíhá pan Patton s naléhavou zprávou, že vila vedle něj je na prodej — vlastník je soudně stíhán a chce prodat za každou cenu. Je třeba to uzavřít dnes, protože nemá-li deset tisíc franků hned, je odsouzen. Prosím, ať mu tu vilu koupí — uděláme tím dobrý skutek. Máma, Dina a Solominka běží tu vilu prohlédnout a připadá jim okouzlující. Pak jedeme my — já a teta s mámou a Walitským.
Vlastník a jeho žena vypadají nešťastně, snaží se nám vychválit všechno, co tam je. Odhadci oceňují nábytek, a zatímco jsou lidé v neštěstí, žádají víno a dobré doutníky. Netvoři! Nemají srdce, jsou jako pohřebáci.
na okrajiécriture de sa mère ?
na okraji To přirovnání je hezké. [Matčin rukopis?]
Dům je dost hezký, ne příliš velký, ale když se přistaví velký salon a nahoře tři pokoje, může být překrásný. Cena: šedesát pět tisíc franků — deset tisíc hned, deset tisíc za měsíc, třicet tisíc na deset let a patnáct tisíc od Crédit Foncier na padesát let; skoro jsme domluveni.
Ale chceme se poradit s Pattonem; abychom to urychlily, bereme fiakr. Pattonovi večeří, mluvíme o obchodě (říkám „mluvíme“, protože mluvili všichni — je to malá republika, každý má hlas. Je vzácné najít rodinu, kde není žádné „já“, vždy je „my“). Bereme konzula s sebou. Jedeme k notáři zjistit, zda má právo prodávat — má. Jedeme do Pattonovy zahrady, jeho dům je v přestavbě, upravuje se, obnovuje! Posílají Biasiniho (jakýsi dozorce zedníků, jeho bratr je módní architekt) — mluví o ceně. Nechtějí nic slevit. Šedesát tisíc franků je příliš drahé, říkají všichni, a pak — kupovat tak rychle jsme chtěly proto, že se říkalo, že je to dobrá příležitost. Po nekonečných jednáních jsme odjely. Sacchi, vlastník, má k nám přijít dnes nebo zítra. Patton říká, že se nemá spěchat. My se na to nespoléháme, už nás několikrát oklamali.
na okraji
Jeho Milost vévoda z Hamiltonu
Při večeři mi přinesou modré šaty, hezké.
Nedokázala bych popsat vše, co se řeklo, vše, co se udělalo, všude, kam se jelo kvůli tomuto nákupu. Zítra se omezím na výsledek.
V osm jsme všichni vyšli na procházku; ostatní odtud šli do Folies niçoises, kde je čekala společnost. Já jsem šla nejprve ke hraběnce de Mouzay vrátit jí ubrousek, který si pan Anitchkoff odnesl místo svého kapesníku.
Marně jsem zvonila deset minut — nikdo. Pak na Quai Saint-Jean podívat se na šedý živůtek. Je špatně ušitý, potřebuji šaty, tyhle se nepovedly.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „instead of his handkerchief“. ↩