❦
Úterý 3. června 1873
Mardi 3 juin 1873
Dokud nebudu mít vychovatelku a učitele, rozhodla jsem se pokračovat ve studiích — nic nového se neučit, ale opakovat naučené, po pořádku, podle studijního plánu.
Jusqu’à ce que j’aurai une institutrice et des professeurs, j’ai résolu de poursuivre mes études, ne rien prendre de nouveau, mais de repasser ce que j’ai appris, en ordre, suivant un plan d’études.
Není to rozumné rozhodnutí, Hamiltone? Odpustíš mi, že ti říkám ty. Ale dovolí-li Bůh, abys jednou četl tento deník, budu ti moci tykat, neboť číst ho bude jen můj manžel.
N’est-ce pas une sage résolution, Hamilton ? Tu me pardonnes que je te dis toi. Mais si Dieu permet qu’un jour tu lises ce journal je pourrai te tutoyer car mon mari seul le lira.
Jak bych chtěla o něm snít! Od té doby, co ho miluji, se mi o něm zdálo jen třikrát nebo čtyřikrát — to je opravdu příliš málo. Dnes v noci se mi zdálo, že jak se dívám z fenêtre okna na ulici de France, vidím procházet Boreela v loupežnickém klobouku z karnevalu a vejít do uličky mezi Acqua Vivu a Lyons. Divila jsem se, proč přijel v létě. Poznal mě a vypadal rovněž překvapeně a spokojeně.
Comme je voudrais rêver de lui ! Depuis que je l’aime j’en ai rêvé seulement trois ou quatre fois, c’est vraiment trop peu. Cette nuit, j’ai rêvé que, regardant par la fenêtre window de la rue de France, je vois passer Boreel et son chapeau bandit du carnaval et entrer dans la ruelle entre l’Acqua Viva et Lyons. Je m’étonnais pourquoi il est venu en été. Il m’a reconnue et avait aussi l’air étonné et content.
Nebylo by lepší snít o Hamiltonovi? Na toho druhého jsem vůbec nemyslela od chvíle, co jsem slíbila, že o něm nebudu mluvit ani myslet — už o něm vůbec nemluvím ani nemyslím. A sním o něm!
Voilà ne serait-ce pas mieux de rêver de Hamilton ? A l’autre je n’ai pas du tout pensé depuis que j’ai promis de ne pas en parler ni penser, je n’en parle ni ne pense plus du tout. Et j’en rêve !
Mohlo by se zdát, že se mi stále líbí, ale ne, ne, ne! Vzdát se ho mě sice stálo úsilí, neboť se mi dost líbil, ale to líbení není nic proti lásce, kterou chovám kterou miluji Hamiltona — to jest ten druhý se mi jen líbil, a tohoto miluji. Teprve teď věřím panu Barnolovi, který říká, že se nám nikdy nezdá o tom, o kom chceme snít. A čím více někoho milujeme, tím méně si dokážeme vzpomenout na jeho tvář. Přesto to poslední není pravda. Několikrát se mi zjevil před očima, ale tak živě! Zvlášť v ruském kostele na Velký pátek se mi zdálo, že tam opravdu je. Měl dokonce ten uctivý výraz, jaký má člověk, když se blíží k plašťanici1. Vystupoval po schodech a s rukou připravenou pokřižovat se čekal, až paní, která líbala plašťanici, skončí. Jakou hloupou fantazii mám!
On pourrait croire qu’il me plaît encore, mais non, non, non ! Cela m’a coûté sans doute de l’abandonner car il me plaisait assez, mais ce plaisait n’est rien à côté de l’amour que je porte dont j’aime Hamilton, c’est-à-dire que l’autre me plaisait seulement et celui-ci j’aime. Maintenant seulement je crois M. Barnola qui dit qu’on ne rêve jamais de qui on veut beaucoup rêver. Et plus on aime quelqu’un moins on peut se rappeler sa figure. Cependant cette dernière chose n’est pas vraie. Plusieurs fois il se présente à mes yeux, mais si vivant ! Surtout à l’église russe le Vendredi saint, il m’a semblé vraiment qu’il était là. Il avait même cet air respectueux qu’on a en s’approchant de la plachtchanitsa. Il montait les marches et il attendait jusqu’à ce que la dame qui baisait la plachtchanitsa ait fini, avec la main prête à faire le signe de croix. Quelle imagination stupide j’ai !
Opět jsme se šly dívat na byty. A stále nic. A přitom bychom se už měly rozhodnout.
Encore nous allâmes voir des appartements. Et rien encore. Il faudrait se décider pourtant.
Večer jsme seděly spolu v salonu a nedělaly nic. A hovor se samozřejmě stočil na společnost. Dožadovala jsem se společenských večerů, máma je odmítala. Nemá ráda společnost, a já ano. Mělo by se myslet i na mě. Je pravda, že je jiných starostí dost, když člověk vede proces a má všemožné nepříjemnosti, ale to přece nemůže překážet do takové míry.
Le soir nous sommes restés sans rien faire au salon ensemble. Et la conversation a sans doute roulé sur le monde. Je demandais des réceptions, maman les déclinait. Elle n’aime pas le monde et moi j’aime. Il faudrait penser à moi. Il est vrai qu’on a bien autre chose à faire quand on a un procès et toutes sortes d’ennuis, mais tout cela ne peut pas empêcher à un tel point.
Ta Markevitchová mě otravuje — když začnu mluvit o společnosti, o večírcích atd., přiběhne a zvolá:
Cette Markevitch m’ennuie, quand je commence à parler du monde, des soirées etc. elle vient et s’écrie:
„Ale neboj se ničeho, večírky nepotřebuješ, já ti najdu vévodu – půjdu všude a najdu ti ho za každou cenu!“
— Mais n’aie peur de rien, tu n’as pas besoin de soirées, je te trouverai un duc, j’irai partout et je t’en trouverai un absolument !
Neví, kterého chci. Asi před měsícem jsem se modlila k Bohu, ona seděla u mého zrcadla a bavila se tím, že mě vyrušovala z modlitby a ptala se, za co se modlím. Pak řekla:
Elle ne sait pas lequel je veux. Il y un mois à peu près, je priais Dieu, elle restait assise près de mon miroir et s’amusait à me distraire de ma prière, à me demander pour quoi je prie. Puis elle dit:
„Ach! Já vím, prosíš o vévodu, ach! já vím, je to vévoda.“ – Není to nějaký vévoda, ale ten vévoda, za kterého se modlím.
— Ah ! je sais, tu demandes un duc, oh ! je sais c’est un duc. Ça n’est pas un duc, mais le duc pour lequel je prie.
Jistě, titul mám ráda, ale ještě radši mám toho, koho miluji. Kdyby byl Lambertye vévoda a Hamilton pouhý pán, neváhala bych. Není to moje vina, že miluji muže titulovaného a bohatého. Je to pro mě velké štěstí, že je tím, čím je, neboť ať by byl kýmkoli, milovala bych ho stejně.
Sans doute j’aime un titre, mais j’aime mieux celui que j’aime. Si Lambertye était duc et Hamilton tout simplement monsieur je n’aurais pas hésité. Ça n’est pas ma faute que j’aime un homme titré et riche. C’est très heureux pour moi qu’il est ce qu’il est, car n’importe qui il serait, je l’aimerais tout de même.
Kéž by mi Bůh chtěl pomoci.
Pourvu que Dieu veuille m’aider.
Markevitchová nenechá uběhnout hodinu, aniž by řekla vévoda nebo vévodkyně — dnes dokonce teta řekla „malá vévodkyně“.
Markevitch ne laisse pas passer une heure sans me dire duc ou duchesse, aujourd’hui ma tante même a dit petite duchesse.
Poznámky
Pozn. překl.: Plašťanice (rusky plaščanica, u Marie plachtchanitsa) – vyšívané plátno s obrazem mrtvého Krista, které se v pravoslavných chrámech vystavuje na Velký pátek; věřící k němu přistupují a líbají je. ↩