❦
Neděle 4. května 1873
Dimanche 4 mai 1873
Ne do kostela (nové šaty, režné).
Pas à l’église (robe neuve, écrue).
na okraji
George je s námi1
dans la marge George is with us
Howardovy přišly, paní, Hélène a několik dalších. Hélène je okouzlující dívka. Ukázala jsem jí své malby, ateliér, studovnu, kde jsme si povídaly téměř celou dobu. Mluvily jsme o přítelkyních2 – má jen jednu, převelice zvláštní dívku, která nikdy neřekne, co si doopravdy myslí, nýbrž vždy pravý opak.
Les Howard sont venues, Madame, Hélène et plusieurs autres. Hélène est une charmante fille. Je lui ai montré mes peintures, mon atelier, ma salle d’étude, où nous avons parlé presque tout le temps We spoke of friends, she had but one, a every peculiar girl who never told what she really thought, but always the contrary.
Řekla jsem, že žádnou nemám, jen jednu, kterou bych si přála – Berthe Boydovou. Mám ji ráda, ale znaly jsme se jen tři nebo čtyři týdny, pak jsme se rozloučily a bůhví, kdy se zase uvidíme. Pověděla jsem jí o svých zálibách, ona o svých; jsme si trochu podobné3. Mluvily jsme o společnosti slečen Boutovských; říkala, že mají pořád nějaká tajemství – taková ta dívčí tajemství po koutech pokojů, psaníčka, chlapci, každá má takzvaného4 milého. „Takoví směšní lidičkové,“ řekla jsem. Přeji si jet do Florencie, a opravdu si to přeji – tam bych mohla studovat zpěv, klavír, malbu. Ale v Nice je to skoro nemožné, není tu galerií, muzeí, konzervatoří.5
I said I had none, only one whom I should like it is Bertha Boyd. I love her, but we were acquainted only for three or four weeks, and then we parted, and God knows when we shall meet again. I told her my tastes, she hers, we are a little ressemblantes. We spoke of the society of the Boutovsky girls, she said they have always secrets, it is that kind of girls’ secrets in the room’s corners, letters, boys, each has a soi-disant lover, such funny little people I said, I wish to go to Florence, and so I really wish where I can study singing, piano, painting. But in Nice it is almost impossible, for want of galleries, museums, conservatoires.
Pak jsme jely na koncert, velmi větrno a horko. Jsem o dvě stránky pozadu a musím se k nim vrátit. Hélène říkala, že by chtěla, abychom příští zimu zůstaly v Nice. Řekla jsem, že přijedu na dostihy a že uvidí úplnou reformu toalet: místo přepychu naprostá prostota, jak se na mladou dámu sluší – nechtěla tomu věřit. Pak jsme ji dovezly domů a vrátily se na koncert. Potkaly jsme ale hraběnku de Mouzay s dcerou, minuly jsme se v kočárech, a po koncertě chtěly jet k hraběnce Benvenuti, které máma dlužila několik návštěv. Jela jsem také. Je velmi vlídná. Ale ten hloupý bataclan6, všechny ty ženy se svými psy! Je to zvláštní plemeno titulovaných žen, jež nepatří do vysoké společnosti, s těmi bílými psy; říkám jim Hraběnky ze třetího patra na psích návštěvách7, protože vždycky přijdou se dvěma nebo více bílými psíčky. V kočáře jsme mluvily o slečnách Whiteových! „Chodí příliš často do společnosti,“ řekla jsem, „přála bych jim jednu sezónu smutku, aby jim v tom zabránila. Neboť chodíme-li málokam, naší přítomnosti si váží a naší nepřítomnosti si všimnou.“ Ale Whiteovy jsou právě proto8 docela vynášeny. „Přála bych si, aby jejich matka byla přísnější,“ řekla paní de Daillens, „chovají se k matce tak špatně, že je to docela odporné.“ Co zaseješ, to sklidíš.9
Then we went to music, very windy and hot weather. I passed two pages behind and must return. Hélène said she wanted we stay next winter in Nice. I said, I will come for race time, and she will see the complete reform of toilette, instead of riches, complete simplicity as it becomes to a young lady, she would not believe. Then we conveyed her at home, and returned to the music. But met the countess de Mouzay and her daughter, we cross them in carriage and after the music they wanted to go to countess Benvenuti and as mamma was her several visits. I went too. She is very amiable. But that stupid bataclan all these women with their dogs. It is a peculiar race of titled women not of high society with their white dogs, and as I call them Les comtesses du troisième étage aux visites canines for they always come with two or more white little dogs. We spoke in the carriage of the misses White ! They go too much out, said I, I should like them to be one season in mourning to prevent them from doing so. For if we go rarely, our presence is appreciated and our absence noticed. But the White are quite lauded à cause de cela. I should like their mother to be more severe Mme de Daillens said, they much ill treated their mother that it is quite revolting. On récolte ce que l’on sème.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky. ↩
Pozn. překl.: Od tohoto místa v originále anglicky. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „ressemblantes“. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „soi-disant“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky (tento a následující odstavec). ↩
Pozn. překl.: Francouzsky: „krám, cirkus“ — celá ta sebranka kolem. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Les comtesses du troisième étage aux visites canines“ – Mariina vlastní satirická přezdívka. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „à cause de cela“. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „On récolte ce que l’on sème.“ ↩