❦
Neděle 20. dubna 1873
Dimanche 20 avril 1873
Krásně, slunce a déšť zároveň, pak zataženo a zas pěkně.
Beau, pluie à travers le soleil, puis gris et beau.
Velikonoce. Svatý Svátek.
Pâques. Sainte Fête.
Vstala jsem v jedenáct. Lise Howardová mi přišla přát, byla jsem v košili, zůstala se mnou v ložnici. Pak přišly návštěvy.
Je me suis levée à onze heures. Lise Howard est venue me féliciter, j’étais en chemise, elle est restée avec moi dans la chambre à coucher. Puis il est venu des visites.
Přinesli mi klobouk, stejný jako má slečna de Galve, ale z italské slámy, velmi hezký, jsem s ním velmi spokojená.
On a apporté mon chapeau, comme celui de Mlle de Galve mais en paille d’Italie, très joli, j’en suis très satisfaite.
Na terase (černé šaty, Dinina režná tunika, nový klobouk moc sluší, unavený obličej).
A la terrasse (robe noire, tunique écrue de Dina, chapeau neuf très bien, la figure fatiguée).
Pak na koncert, samí hezcí Nicejci. Jak bych chtěla odjet! Tak strašně se nudím! Nevím, jestli mi ta nuda připadá tak velká kvůli únavě, včera jsem si lehla pozdě, nebo jestli se opravdu nudím. Nikdo tu není.
Puis à la musique, le monde entièrement des beaux Niçois . Comme je voudrais partir ! Je m’ennuie tellement ! Je ne sais si cet ennui me paraît si grand à cause de mes fatigues, hier je me suis couchée tard, ou bien je m’ennuie vraiment. Il n’y a personne.
Nice je nesnesitelná. Ach! jak bych chtěla odjet!
Nice est insupportable. Oh ! que je voudrais m’en aller !
[Vložená stránka: 1874, 29. července, Spa.
[Page intercalée: 1874, 29 juillet, Spa.
Tak velká byla naděje, tolik jsem se modlila, že když to čtu, zdá se mi, že to, oč jsem prosila, se jednoho dne stane. Vzpomínám, kolik žáru a nadšení jsem vkládala do svých modliteb, které jsem říkávala večer a zapisovala. Zdá se mi nemožné, aby to dopadlo jinak. Byla jsem si tak jistá.
Tant l’espoir était grand, tant je priais qu’en lisant cela, il me semble que ce que je demandais va arriver un jour. Je me souviens combien de chaleur et d’enthousiasme je mettais dans mes prières que je disais le soir et que j’écrivais. Il me semble qu’il est impossible qu’il en arrive autrement. J’étais si certaine.
Navzdory tomu, co je, strhává mě to k víře, že to, oč jsem se modlila prosila, se splní. Je to dnešní bláznovství, zítra se možná budu divit, jak jsem mohla dnes věřit v bláznovství z dřívějška.]
Malgré ce qui existe, je suis entraînée à croire que ce que je priais demandais sera. C’est une folie d’aujourd’hui, demain peut-être je m’étonnerai comment j’ai pu croire aujourd’hui à des folies d’autrefois.]
Dnes jsem tak nešťastná. Ostatně o svátcích se vždycky nudím. Pak domů.
Je suis si malheureuse aujourd’hui. D’ailleurs je m’ennuie toujours pendant toutes les fêtes possibles. Puis à la maison.
Večer se jde do divadla, já jsem chtěla jít do Italské opery, představení paní Gallettiové „Favoritka“.1 Ostatně nevím, jestli tam chci jít, nevím, co dnes chci.
Le soir on va au théâtre, moi je voulais aller aux Italiens, une représentation de Mme Galletti « La Favorite ». Je ne sais pas d’ailleurs si je veux y aller, je ne sais pas ce que je veux aujourd’hui.
Pustila jsem se do čtení Mrs Haliburton’s Troubles2 od Mrs Henry Woodové. A přečetla jsem následující řádky:
Je me suis mise à lire « Mrs Haliburton’s troubles » by Mrs Henry Wood. Et j’a lu les lignes suivantes :
Ať je tvým životním cílem cokoli, pracuj pro něj. Ať jsi dědicem vévodství, nebo je tvým dědictvím jen každodenní lopota, cíl mít musíš; člověk, který žádný nemá, je nejubožejší tvor na zemském povrchu. Statečně kupředu – a získej cenu.3
Whatever may be your object in life, work on for it. Be you the heir of a Dukedom or be your heritage but that of daily toil, an object you must have, a man who has none is the most miserable being on the face of the globe. Bear manfully onward and get the prize.
Dále:
Puis:
Jen buď odhodlaný; jen s důvěrou hleď k cíli a pracuj pro něj, a jistě přijde. Z dálky se může zdát tak vzdálený, že sama naděje na jeho dosažení vypadá jen jako chiméra. Nevadí, vytrvej v naději a jdi dál, a vzdálenost se bude s každým krokem znatelně zkracovat. Žádného skutečného dobra nebylo na tomto světě nikdy dosaženo bez práce.4
Only be resolute; only regard trustingly the end, and labour for it and it will surely come. It may look at the distance so far off that the very hope of attaining it seems but a chimera . Never mind bear hopefully on, and the distance will lessen palpably with every step. No real good was ever attained to in this world, without working for it.
Žádné skutečné dobro, jak upřímně věřím, nebylo nikdy získáno, pokud úsilí o ně neprovázelo Boží požehnání.
No real good, as I honestly believe, was ever gained, unless. God’s blessing was with the endeavours for it.
Učiň si z Boha přítele.
Make a friend of God.
To na mě zapůsobilo. Ale co mám dělat, abych dosáhla toho, po čem toužím. Zoufám si, protože nemám ani nejmenší naději. Odtud pramení mé špatné nálady. Co bych neudělala, Bože! Můj cíl. Jeden mám. Ach! ano! Ale jak ho dosáhnout? Co dělat?
Cela m’a impressionnée. Mais que faut-il faire pour obtenir ce que je désire. Je me désespère parce que je n’ai pas le moindre espoir. Mes mauvaises humeurs viennent de là. Que ne ferais-je mon Dieu ! Mon objet. J’en ai un. Oh ! oui ! Mais comment l’obtenir ? Quoi faire ?
Zoufám si, a proto jsem nešťastná. Nesmím zoufat, nesmím. Musím důvěřovat Bohu. Bez Něj nemáme na tomto světě nic.
Je me désespère et cela me rend malheureuse. Je ne dois pas me désespérer, je ne dois pas. Je dois avoir confiance en Dieu. Sans Lui on n’a rien dans ce monde.
Věřím v Něj, důvěřuji Mu.
Je crois en Lui, j’ai confiance en Lui.
Vždy mě chrání. Dosud mi dává vše, oč prosím, i ty drobnosti. Jaké mám právo nedoufat?
Il me protège toujours. Jusqu’à présent, Il me donne tout ce que je demande même ces petites choses. Quel droit ai-je de ne pas espérer ?
Možná mi sesílá tuto dobu, kdy nemám nic, co by mi dávalo naději. Chce vidět, zda se Mu dokážu svěřit bez viditelného znamení, že se blížím k cíli. Zda se dokážu zdržet reptání. Nereptám, Pane! Ne, Bože.
Il m’envoie peut-être ce temps où je n’ai rien qui me fait espérer. Il veut voir si je puis me confier à Lui, sans marque apparente de l’approche de mon but. Si je puis me retenir de ne pas murmurer. Je ne murmure pas, Seigneur ! Non, mon Dieu.
Jak se mohu opovážit chtít, aby se mi všechno stalo za jediný den? Jsem příliš domýšlivá. S Boží pomocí budu mít možná vše v pravý čas, ve svém čase. Doufám, a zatím se odevzdávám tomu, co mám. Ale Bože! pomoz mi, neopouštěj mě.
Comment puis-je oser vouloir que tout m’arrive en un jour ? Je suis trop présomptueuse. Avec l’aide de Dieu, j’aurai peut-être tout avec le temps, en son temps. J’espère, et en attendant je me résigne à ce que j’ai. Mais mon Dieu ! aide-moi, ne m’abandonne pas.
[Vložená stránka: Tato pasáž mě naplňuje úžasem. Při čtení svého deníku se zapomínám a myslím jako tehdy.
[Page intercalée: Ce passage me remplit d’étonnement. En relisant mon journal, je m’oublie et pense comme alors.
Je nemožné, aby člověk takovou věc zastával bezdůvodně. Ta anglická pasáž mě udivuje, mate mi myšlenky a nutí mě myslet jako tehdy. Bylo by příliš troufalé takto zastávat hloupost, to, co říká, musí být na něčem založeno.
Il est impossible qu’on appuie une pareille chose sans raison. Ce passage anglais m’étonne, m’embrouille les idées et me fait penser comme alors. Ce serait trop audacieux d’ainsi appuyer une bêtise, ce qu’il dit là doit être fondé sur quelque chose.
A kdo ví, možná mi sesílá tuto dobu naprostého převratu, úplné změny všeho, aby mě ještě jednou vyzkoušel! Kdo ví, možná způsobil to, co se stalo, aby mě vyzkoušel, a já jsem nedokázala tu zkoušku ustát!
Et qui sait peut-être II m’envoie ce temps d’entière révolution, de changement complet de tout pour m’éprouver encore ! Qui sait, peut-être Il a fait ce qui est arrivé pour m’éprouver, et je n’ai pas su soutenir l’épreuve !
Velmi často, skoro vždycky jsem zanedbávala modlitby, říkala jsem je rychle bez přemýšlení. Už jsem se nemodlila.
Bien souvent, presque toujours j’ai négligé mes prières, je les disais vite sans y penser. Je ne priais plus.
Byla jsem tak zklamaná, že jsem už o nic neprosila tak, jak se sluší.
J’étais si désappointée que je ne demandais plus rien comme il faut.
Jenže nemohu, nesmím už rozumně prosit o to, oč jsem tehdy prosila.
C’est que je ne puis, je ne dois plus raisonnablement prier pour ce que je priais alors.
Ale v tuto chvíli se modlím, a jako bych měla víru, přesvědčení a ctnost jen v této naději, bez které by se všechno rozplynulo. Je to pravda, od té doby už nejsem taková, jaká jsem bývala.]
Mais en ce moment je prie et comme si je n’avais de religion, de croyance et de vertu que dans cet espoir sans lequel tout s’en allait. C’est vrai, depuis je ne suis plus comme j’étais.]
Poznámky
Pozn. překl.: Donizettiho opera. ↩
Pozn. překl.: Anglický titul románu bez zavedeného českého názvu; česky „Trampoty paní Haliburtonové“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky (tento a dva následující odstavce). ↩