❦
Středa 9. dubna 1873
Mercredi 9 avril 1873
Zataženo, pak déšť. V jedenáct jsem chtěla jít do koupele, ale jak je jejich laskavým zvykem, začali klást překážky a představovat si hrůzy z prostého důvodu, že jsem se chtěla namočit, jak to dělá spousta lidí. Nejdřív řekli, že je zima, což je trochu pravda, pak si vymýšleli všemožná neštěstí, a dokonce prý mou pověst mohlo ohrozit to, že se ponořím do moře. Po dlouhé a nepříjemné scéně jsem nakonec odešla se slečnou Collignon (vikuňový kabátek, při vycházení nesluší, ale za pár minut chůze moc sluší). Připadalo mi, že je zima, a poslala jsem Marii zpátky, která nesla můj koupací úbor. Udělala jsem to sama od sebe a nechápu, proč si myslí, že mám zájem na tom, abych mrzla, utopila se atd. atd., a že jsem tak bláznivá, že ani nevím, co je to pud sebezáchovy1.
Temps gris, puis pluie. A onze heures je voulais aller au bain mais selon leur gracieuse habitude on a commencé à y mettre des obstacles et à se figurer des horreurs pour la simple raison que je voulais me mouiller comme fait beaucoup de monde. On commença par dire qu’il fait froid, ce qui est un peu vrai, puis on s’est présenté toutes sortes de malheurs, et même ma réputation pouvait être compromise par l’action de se plonger dans la mer. Après une scène longue et désagréable j’ai fini par partir avec Mlle Collignon (vêtement vigogne, en sortant, mal, mais quelques minutes après avoir marché, très bien). J’ai trouvé qu’il faisait froid et j’ai renvoyé Marie qui portait mon costume. Je l’ai fait de moi-même, et je ne vois pas pourquoi on croit que j’ai de l’intérêt à avoir froid, à me noyer etc. etc. et que je suis si folle que je ne sais même pas ce que c’est que l’instinct de self-preservation.
Místo aby mi něco vysvětlili, dokázali mi, že to tak opravdu je, úplně v klidu — začnou se scénami a nářkem, a právě odtud pramení všechny nepříjemnosti. Ale vidím v tom i dobrou stránku a považuji to za seslané Bohem, aby ukázal, jak je špatné takto jednat, a aby mě naučil, jak bych měla jednat se svým mužem a svými dětmi.
Au lieu de me persuader une chose, de me prouver qu’elle est vraiment ainsi, tout tranquillement, on commence des scènes et des lamentations et c’est de là que proviennent tous les désagréments. Mais j’y vois un bon côté et je considère cela comme envoyé par Dieu pour démontrer comme c’est mal d’agir ainsi, et pour m’enseigner comment je devrais agir envers mon mari et mes enfants.
Co jsem řekla o dnešní scéně, je jistě přehnané, ale podstata je čistá pravda.
Ce que j’ai dit de la scène d’aujourd’hui est sans doute chargé, mais le fond est la pure vérité.
Od jedenácti do dvanácti jsem chodila, došly jsme až k paní Mortierové, a pak zpět; nebylo tam skoro nikoho, jen cestou domů jsem viděla Audiffreta — obvykle se nikdy nedívá a prochází kolem s pohledem afektovaně upřeným před sebe. Ale já to posuzuji takto: když se na vás někdo při míjení podívá, znamená to, že jste pro něj jako všichni ostatní, ale když vás mine, vůbec se na vás nedívá a dívá se dopředu afektovaně, jak jsem právě řekla (to se netýká tohoto pána, ale mluvím obecně), znamená to, že pro něj něco znamenáte, že vás hledal, a když vás zdaleka zahlédl, chce ukázat, že se na vás nedívá, že si vás nevšímá. Soudím trochu podle sebe. Dělá to člověk proto, aby zaujal.
De onze heures à douze heures, j’ai marché, nous allâmes jusqu’à Mme Mortier, et puis nous sommes retournées, il n’y avait presque personne excepté en rentrant j’ai vu Audiffret, généralement il ne regarde jamais et passe les yeux fixés devant lui d’une façon affectée. Mais moi je juge cela comme cela; si la personne en passant vous regarde, ça veut dire que vous êtes pour elle comme tout le monde mais quand on vous passe sans du tout vous regarder, regardant en avant d’un air affecté, comme je viens de dire (ça ne concerne pas ce monsieur, mais je parle en général), cela veut dire que vous êtes quelque chose pour elle et qu’elle vous cherchait et, vous ayant aperçu de loin, veut montrer qu’elle ne vous regarde pas, qu’elle ne fait pas attention à vous. Je juge un peu d’après moi. On fait cela pour intéresser.
na okraji
Anebo člověk cítí potěšení nebo nelibost, když tu osobu vidí.
dans la marge Ou bien on éprouve du plaisir ou du déplaisir en voyant la personne.
Odpoledne prší a vůbec mě nemrzí, že jsem vyšla ráno; vyjely jsme jen na hodinu v kočáře (stejné šaty, tetiččin šedý banditský klobouk, docela sluší), málo lidí. U Delbecchiho jsem koupila tři sešity na pokračování tohoto deníku.
Dans l’après-midi il pleut, et je ne suis pas du tout fâchée d’être sortie le matin; nous ne sortîmes que pour une heure en voiture (même robe, chapeau bandit gris de ma tante, assez bien), peu de monde. J’ai acheté chez Delbecchi trois petits livres pour continuer ce journal.
Dnes ráno jsem ukázala slečně Collignon uhlíře, myslím, a řekla jí: „Podívejte, jak ten muž připomíná vévodu z Hamiltonu“ (je to trochu pravda, zdaleka), ona mi s úsměvem řekla: „To je hloupost atd.“ Nesmírně ráda vyslovuji jeho jméno, ale vidím, že když o tom, koho milujeme, s nikým nemluvíme, láska je silnější, zatímco mluvíme-li o ní neustále (to není můj případ), láska slábne; je to jako lahvička vonné esence — je-li uzavřená, vůně je silná, otevřená — síla se vypaří; právě proto je moje láska stále silnější, protože o ní nikdy neslyším mluvit ani o ní sama nikdy nemluvím, uchovávám si ji celou pro sebe.
Ce matin j’ai montré à Mlle Collignon un charbonnier, je crois, en lui disant: Regardez comme cet homme ressemble au duc de Hamilton (c’est un peu vrai, de loin) elle m’a dit en souriant: « Quelle bêtise etc. » Cela me fait un plaisir immense de prononcer son nom mais je vois que quand on ne parle à personne de celui qu’on aime, cet amour est plus fort, tandis que si l’on en parle constamment (ça n’est pas là mon cas) l’amour devient moins fort, c’est comme un flacon d’esprit, s’il est bouché l’odeur est forte, tandis qu’étant ouvert, la force s’évapore; c’est justement cela qui rend mon amour plus et plus fort, car je n’en entends jamais parler ni je n’en parle jamais moi-même, je le garde tout entier pour moi.
Dnes jsem měla hodinu zeměpisu o Americe a když jsem hledala ostrov, udeřilo mě do očí to kouzelné jméno Hamilton, „Hamiltonův ostrov“ v Severním ledovém oceánu. Byla jsem jako zasažená bleskem, necítila jsem pod sebou zem, zdálo se mi, že jsem nevím kde, nevím jak, srdce mi bušilo, byla jsem doslova celá rozrušená. A mohu ještě pochybovat, že ho miluji? (Hodina s Hamiltonem ještě nepřišla, čekám na ni s rozechvěním.)
Aujourd’hui j’avais une leçon de géographie sur l’Amérique en cherchant une île mes yeux ont été frappés de ce nom magique Hamilton, « Ile Hamilton » dans l’océan Arctique. J’étais comme frappée de foudre, je ne sentais pas la terre sous moi, je semblais être je ne sais où, je ne sais comment, mon cœur battait, j’étais toute littéralement bouleversée. Et encore puis-je douter que je l’aime (la leçon avec Hamilton n’est pas encore arrivée, je l’attends avec des frissons).
Mohu váhat? Ach! ne, ne, miluji ho, zbožňuji ho, on je ten první, koho miluji, neboť když jsem milovala Boreela, nic tak silného jsem necítila; možná se mi to tak jen zdá, protože to druhé je pryč; mohla bych si to ověřit, kdybych tehdy psala, co cítím, ale psala jsem jen značkami, které nic nedokazují.
Puis-je balancer ? Oh ! non, non, je l’aime, je l’adore, c’est lui le premier que j’aime, car je ne sentais pas des émotions aussi fortes quand j’aimais Boreel; peut-être cela me semble ainsi parce que l’autre est passé, j’aurais pu vérifier si j’écrivais alors ce que je sens, mais je n’écrivais que par signes qui ne prouvent rien.
Celý den sním o tom, jak by přijel k nám do Ruska na venkov (to je zvláštní fantazie), ranní procházky do lesa, nejrůznější výlety.
Je rêve toute la journée comment s’il était venu chez nous en Russie à la campagne (voilà une drôle [de] fantaisie), des promenades le matin au bois, toutes sortes d’excursions.
Bože, Bože, jak ho miluji — kdyby to věděl! Ale s Boží pomocí se to jednou dozví. Důvěřuji Bohu, modlím se k Němu a On mi dá; dal mi všechno, co jsem dosud mohla mít, proč bych nemohla doufat, že mi dá i zbytek později?
Mon Dieu, mon Dieu, que je l’aime, s’il le savait ! Mais avec l’aide de Dieu il le saura un jour. J’ai confiance en Dieu, je le prie et Il me donnera, Il m’a donné tout ce que j’ai pu avoir à présent, pourquoi ne pourrais-je pas espérer qu’il me donnera le reste plus tard ?
napříč stránkou
Přece jen je to k neuvěření — rozohnit se natolik, že člověk prožívá opravdové city kvůli ničemu.
en travers C’est tout de même fort de se surexciter au point d’éprouver de réelles émotions pour rien.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „self-preservation“. ↩