❦
Neděle 30. března 1873
Dimanche 30 mars 1873
Zdálo se mi o vévodovi. Na zádech měl tři střihy kabátků, co nejextravagantnějších, byl u nás a prohlížel mé obrazy, oceňoval je, mluvila jsem s ním, byla jsem dojatá a sotva to dokázala skrýt. Hovořil se mnou velmi laskavě, vzpomněli jsme si na Berthe, řekl mi:
J’ai rêvé du duc. Il avait sur son dos trois formes de jaquettes, des plus extravagantes, il était chez nous à regarder mes tableaux, il les appréciait, je lui parlais, j’étais émue et je pouvais à peine le dissimuler. Il me parlait très aimablement, nous nous rappelâmes de Berthe, il me dit:
„Ach ano! Berthe, hovořil jsem s ní, usazoval jsem ji a nechával ji vyprávět o vás. Věděla o vás všechno možné.“
— Oh oui ! Berthe, je parlais avec elle, je la faisais asseoir et je la faisais parler de vous. Elle savait toutes sortes de choses de vous.
Ach, Bože! tedy s ní mluvil o mně a mluvil s ní právě kvůli mně! Jak jsem šťastná, konečně je má modlitba vyslyšena. Pak přinesl jakousi stvrzenku nebo co, ptal se na adresu pro šaty, tuším, byl ve velkém salónu a já, protože jsem to nevěděla, jsem vešla a začala s ním hovořit jakoby náhodou, nesměle, polohlasem, a on mě svými upřímnými způsoby povzbuzoval. Pak jsem viděla hory, které byly na obraze, na nějž se díval.
Oh mon Dieu ! alors il parlait à elle de moi et c’était pour moi qu’il lui parlait ! comme je suis heureuse, enfin ma prière est exaucée. Puis il apporta une espèce de billet de reçu ou je ne sais quoi, en demandant une adresse pour des habits, je crois, il était au grand salon et moi comme je ne le savais pas, [je] suis entrée et ai commencé à lui parler comme par hasard, timidement, à demi-voix, il m’encourageait par ses manières franches. Puis je vis des montagnes qui étaient représentées sur le tableau qu’il regardait.
Je to zvláštní, necítila jsem nic mimořádného, nebyla jsem tak rozrušená, jako když bdím, nejen když ho vidím, ale i při pouhém pohledu na jeho napsané či vyslovené jméno.
C’est drôle, je ne sentais rien d’extraordinaire, je n’étais pas aussi excitée que je suis quand je ne dors pas, non seulement en le voyant mais seulement à la vue de son nom écrit ou prononcé.
Zkrátka celou noc jsem snila o něm. Byla jsem šťastná a říkala si: konečně se má touha splnila. Byla jsem klidná, protože jsem byla šťastná a spokojená. Ty záchvaty, které mě přepadají už když jen zahlédnu jeho jméno, přicházejí proto, že si nejsem jistá svým štěstím a vroucně po něm toužím. Ale když je člověk šťastný, když má to, po čem touží a co miluje, je klidný.
Enfin toute la nuit je rêvais de lui. J’étais heureuse et je me disais, voilà enfin mon désir accompli. J’étais calme, car j’étais heureuse et satisfaite. Ces emportements qui me viennent en voyant même son nom, viennent parce que je ne suis pas sûre de mon bonheur et que je le désire ardemment. Mais quand on est heureux, quand on a ce qu’on désire et qu’on aime, on est calme.
Tak jsem ve snu byla klidná, neboť jsem si už neměla co přát. Říkala jsem si, že sním, abych nepřerušila své štěstí, a nechávala se tiše unášet, vychutnávajíc své štěstí.1
Ainsi moi, dans mon rêve j’étais calme, car je n’avais plus rien à désirer. Je me disais rêver pour ne pas interrompre mon bonheur, je me laissais aller doucement, avec calme, enjoying my happiness.
Jaké to bylo překvapení, když jsem se probudila a zjistila, že všechno to štěstí byl jen sen!
Quelle fut ma surprise au réveil de trouver que tout ce bonheur n’était qu’un rêve !
Dívala jsem se na něj bez ustání, mluvila o něm s těmi kolem sebe a posmívala se mu, abych zastřela svou radost a lásku k němu. Mluvil ke mně s něhou (ne přesně tak, ale vím, co chci říct). Ale nebyl docela on, menší a méně hezký. Myslela jsem, že jsem v přístavu, ale při probuzení jsem se ocitla na širém moři, uprostřed bouře. [Zrušeno 5 řádků]
Je le regardais sans cesse, j’en parlais à ceux qui m’entouraient, en me moquant de lui pour dissimuler ma joie et mon amour pour lui. Il me parlait avec tendresse (pas précisément mais je sais ce que je veux dire). Mais il n’était pas tout à fait lui, plus petit et moins beau. Je me croyais au port mais en me réveillant je me suis trouvée en pleine mer, au milieu de la tempête. [Cinq lignes cancellées]
napříč stránkou
Ano, to vím i teď.
en travers Oui, je sais même à présent.
Jako včera a možná ještě dlouho. Dokud nepřijde, aby mě dovedl ke břehu.
Comme hier et comme pour longtemps peut-être. Jusqu’à ce qu’il vienne pour me mener au bord.
Je to banální, stará fráze, ale dobře vyjadřuje, co chci říct, a tak ji používám.
C’est une phrase banale, ancienne, mais elle exprime bien ce que je veux dire et je l’emploie.
Ráno v půl deváté na terase (modrošedé šaty, sluší). V kostele (tytéž šaty), pak hodina klavíru. Abramovitch se přišel rozloučit. Řekli mu, že jsme odešly, dívala jsem se z okna, přesto vyšel nahoru a zůstal několik minut.
Le matin à huit heures et demie à la terrasse (robe bleue et grise, bien). A l’église (la même robe) puis une heure de piano. Abramovitch est venu pour prendre congé. On lui dit qu’on est sorti, je regardais par la fenêtre, il est monté et est resté quelques minutes.
Ve žlutém salónu, záclony stažené, krásné světlo. Pak na promenádě (tytéž šaty, šedý závoj, moc sluší) nesmírně lidí. Gioia v modrém, slečna de Galve v klobouku se širokou krempou, z jedné strany vyhrnutou, ze šedé plsti. Ach! jak bych chtěla takový klobouk. Je tak půvabný. Chtěla bych podobný klobouk, stejný styl šatů, jak je to distinguované, nikdy bych ho nesundala. Nikdy se mi nic tak nelíbilo. Je to nádherné pro mladou dívku. Připomíná to dívky dávných časů, vysoké, štíhlé, urostlé, krásné! Nic se mi tak nelíbí! (Řeknou, že se rozplývám nad šaty jako nad tím, koho miluji.) Dnes se na mě hodně dívali... Dnes jsem podle maličké litografie namalovala na velký ovál, v životní velikosti, krásnou ženu, velmi zdařile.
Dans le salon jaune, les rideaux baissés, la lumière très belle. Puis à la promenade (même robe, voile gris, très bien ) énormément de monde. Gioia en bleu, Mlle de Galve en chapeau à larges bords dont un relevé, en feutre gris. Oh ! que je voudrais un chapeau comme ça. C’est si gracieux. Je voudrais un chapeau semblable, le même style de robe, comme c’est distingué, je ne l’ôterais jamais. Jamais rien ne m’a aussi plu. C’est magnifique pour une jeune fille. Cela rappelle les demoiselles de l’ancien temps, grandes, sveltes, bien faites, belles ! Rien ne me plaît autant ! (On dira que je m’extasie devant une robe comme devant celui que j’aime). J’étais très regardée aujourd’hui... J’ai fait aujourd’hui d’après une lithographie toute petite, sur un grand ovale, grandeur naturelle, une belle femme très bien.
Máma a tetička na obědě u Howardových.
Maman et ma tante à dîner chez les Howard.
Jak bych chtěla být oblečená jako slečna de Galve.
Que je voudrais être habillée comme Mlle de Galve.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „enjoying my happiness“. ↩