❦
Středa 12. března 1873
Mercredi 12 mars 1873
Šedivý den, trochu deště kolem druhé, pak dost pěkně, ale šedo, fouká vítr.
Journée grise, un peu de pluie vers deux heures, puis assez beau, mais gris, il y a du vent.
Mámě je lépe, ale zůstává na lůžku. Další lidé přišli se zeptat na její zdraví — jak jsou laskavi. Na promenádě (černé šaty, šedý kabátek) v kočáře jsme viděly projet Boreela ve fiakru, ne v protisměru, ale v tu chvíli jsem se náhodou otočila a viděla ho — upravoval si klobouk, viděl mě.
Maman va mieux mais garde le lit. Encore du monde est venu s’informer de sa santé, comme on est aimable. A la promenade (robe noire, casaque grise) en voiture nous vîmes passer Boreel en fiacre pas en face, mais en ce moment, je me suis tournée par hasard et je l’ai vu, il arrangeait son chapeau, il m’a vue.
Jel velmi rychle domů. Klobouk měl ledabyle zmačkaný, jako ho nosí vévoda. Markevitchová se zeptala, kdo to je, mluvila mi o něm, aniž se mě to dotklo, nezrudla jsem; pak jsem viděla jeho fiakr čekat u dveří. Pak projel ještě jednou, v protisměru, kolem páté, cestou na nádraží. Chová se naprosto jako Hamilton, obléká se dokonce trochu stejně, kopíruje pózu Monseigneura, vede stejný život, až na Gioiu. Ale nemá na to prostředky. To vše sluší vévodovi — neříkám, že výtečně, ale jemu ne; mohla bych ho trápit — ale jen takového, jaký býval dříve, protože když člověk není neobyčejně bohatý a titulovaný, musí žít jako muž ze společnosti, jak žil předtím.
Il allait très vite chez lui. Son chapeau était chiffonné comme celui du duc. Markevitch demanda qui il est, me parla de lui sans me toucher, je n’ai pas rougi, puis je vis son fiacre l’attendant près de sa porte. Puis il passa encore, mais en face, vers les cinq heures pour aller à la gare. Il se conduit tout à fait comme Hamilton, il s’habille même un peu comme ça même, il copie la pose de Monseigneur, il mène la même vie excepté Gioia. Mais il n’en a pas les moyens. Tout cela va au duc, je ne dis pas même très bien mais à lui, non; je pourrais le faire souffrir, seulement comme il était, parce que quand on n’est pas extraordinairement riche et titré, il faut vivre comme un homme de la société, comme il vivait avant.
na okraji
Jaké rozhořčení — srovnávat tu šeredu s Hamiltonem!!! Je směšné, že o něm mluvím každý den.
dans la marge Quelle indignation, comparer ce magot à Hamilton !!! C’est ridicule que j’en parle tous les jours.
Opravdu mě trápí ten nezdárný chlapec Boreel, je mi ho velmi líto a jeho způsob života musí být pro jeho matku velmi bolestný; je mi ho opravdu velmi, velmi líto1. Nikdy jsem si nemyslela, že budu toužit ho vidět — slzami se neuchovává, co bylo ztraceno, to je pravda; bylo tak obvyklé vídat ho každý den, a teď se ukazuje málo. Na jednu stranu má pravdu, dělá se vzácným.
Il me désole vraiment that naughty boy Boreel I am very sorry for him and his life manner must be very painful to his mother; I am indeed very, very sorry for him. Je ne pensais jamais que j’aurais à désirer de le voir, que l’on ne conserve pas avec des larmes ce que l’on a perdu c’est la vérité, c’était chose si ordinaire de le voir tous les jours et maintenant il se montre peu. D’un côté, il a raison, il se fait désirer.
na okraji
K čertu s Boreelem! Bezpochyby jsem neměla co psát.
dans la marge Au diable Boreel ! Je n’avais sans doute rien à écrire.
Dnes vypadal velmi dobře. Cestou domů jsem byla sama s Dinou a Emilem. Zastavila jsem se u č. 25, kde bydlí ta paní, co se směje; zeptala jsem se domovníka na byty k pronájmu, pak kdo obývá byt v prvním patře napravo. Odpověděli mi: „To jsou Američani, vikomt Pristitieff.“
Il était très bien aujourd’hui. En retournant à la maison, j’étais seule avec Dina et Emile. Je me suis arrêtée près du N° 25, là où demeure la dame qui rit, j’ai demandé au concierge des appartements à louer, puis par qui était occupé l’appartement au premier à droite. On m’a répondu « Ce sont des Américains, vicomte Pristitieff ».
Domovník je jistě hlupák a nic neví. Doma jsem vyprávěla o tomto svém kousku. Večer, nečekaně, do Opery na „Lucii z Lammermooru“2 se slečnou Franchino. Sophie, Dina a já (černé hedvábné šaty, bílý fichu, modré a růžové mašle). Ujde to, vlastně sluší.
Assurément le concierge est un imbécile et ne sait rien. A la maison j’ai raconté cet exploit. Le soir, d’une manière inattendue à l’Opéra « Lucie de Lammermoor » avec Mlle Franchino. Sophie, Dina et moi (robe soie noire fichu blanc, des nœuds bleus et roses). Pas mal, assez bien.
Bylo tam několik lidí ze společnosti. Vedle nás paní Bravurová s dcerou, s nesmírně hlubokým výstřihem. Opera výtečná díky slečně Franchino. Pak jsme nečekaly na balet „Nelly“ a šly do Francouzského divadla za tetou a paní Walkevitchovou: „Ples velkého světa.“
Il y avait quelques personnes du monde. A côté de nous Mme Bravura avec sa fille, décolletée à l’impossible. L’opéra très bien à cause de Mlle Franchino. Puis nous n’attendimes pas le ballet, « Nelly », et allâmes au Français rejoindre ma tante et Mme Walkevitch: « Un bal du grand monde ».
Paní Dumas přednášela scény z „Dcery lakomce“ a ještě něco, co jsme zmeškaly? Málo lidí, ale vybraných. U Lewina značná sešlost. Dost jsme se pobavily. A tak můj druhý sešit končí ve středu 12. března 1873, hodinu po půlnoci.
Mme Dumas a récité des scènes « La fille de l’avare » et encore quelque chose que nous avons passé ? Peu de monde mais bien. Un bataclan considérable chez Lewin. Assez amusés. Voilà mon deuxième livre fini le mercredi 12 mars 1873, à une heure après minuit.
Nice, Promenade des Anglais 51, vila Acqua Viva — Marie de Baschkyrtseff [sic]
Nice Promenade des Anglais, 51 villa Acqua Viva Marie de Baschkyrtseff [sic]
Vložený list · annotation de Marie, 1874
[Poznámka: 1874. Konec tohoto sešitu je hloupý.]
[Annotation: 1874. La fin de ce livre est stupide.]
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „that naughty boy Boreel I am very sorry for him and his life manner must be very painful to his mother; I am indeed very, very sorry for him.“ ↩
Pozn. překl.: Lucie de Lammermoor – francouzská verze (Paříž, 1839) Donizettiho opery Lucia di Lammermoor (1835). ↩