❦
Čtvrtek 13. března 1884
Nedovedete si představit to šílenství — namlouvám si, že portrét Claire bude hotov v sobotu ve čtyři hodiny. Maluji ho v zahradě, v životní velikosti po kolena. Je to velmi milé, ale...Jeudi 13 mars 1884 Vous ne vous imaginez pas cette folie, je me figure que le portait de Claire sera prêt samedi à quatre heures. Je le fais au jardin, grandeur nature jusqu’aux genoux. C’est très gentil mais...
Bastien-Lepage je na tom lépe — dokonce vyšel ven. Teta tvrdí, že ho viděla nastupovat do kočáru, podepřeného dámou a Emilem. Říká „podepřeného“, aby mě neurazilo, že sem nepřijde.
Bastien-Lepage va mieux, il est même sorti, ma tante assure l’avoir vu monter en voiture soutenu par une dame et Emile. Elle dit soutenu pour que je ne sois pas vexée de ce qu’il ne vienne pas ici.
Ale jsem dotčená...
Mais je suis vexée...
Inu, co se dá dělat — tak to je. Má jiné starosti, trampoty atd. Je to zcela přirozené. Starám se snad já sama o X, Y, Z., kteří mi mohou být někdy i milí — a přesto bych za nimi nešla, kdybych byla nemocná nebo rozmrzelá.
Enfin que voulez-vous c’est comme ça, il a d’autre préoccupations, soucis, etc. C’est tout naturel. Est-ce que je m’occupe moi de X, Y, Z., que je puis trouver même aimables à l’occasion mais que je n’irais pas voir étant souffrante ou ennuyée.
Je to jedno. Proč? Proč, proč?
C’est égal. Pourquoi ? Pourquoi, pourquoi ?
Na tři hodiny jsem z toho nešťastná. Le Gaulois o něm píše a o studiích, jež přivezl z Damvillers1... a oznamuje jeho brzký odjezd do Alžírska, kde se chystá dokončit rekonvalescenci... Ten starý nemocný, ten tichý malý venkovan zamilovaný do frivolní ženštiny — a ještě jaké — té někdejší, důvěrné přítelkyně paní Cartwrightové!
Ça me rend malheureuse pendant trois heures. « Le Gaulois » parle de lui et des études qu’il a rapportées de Damvillers... et annonce son départ prochain pour l’Algérie où il va achever sa convalescence... Ce vieux malade, ce petit paysan tranquille amoureux d’une cascadeuse et de quelle cascadeuse encore, l’ancienne, l’amie intime de Mme Cartwright !
Fuj! A hle, je nemocný, ošklivý a scvrklý. A proč se tím zabývat. Bah. Najdu si jiný námět. Dobrou noc.
Fi ! Et le voilà malade et laid et ratatiné. Et pourqoi m’en occuper. Bah. Je trouverai un autre sujet. Bonsoir.
Copak tedy nemám v životě nic, co by mě zajímalo?! A mám snad říkat jako Flaubert,2 že před sebou nevidím nic než řadu listů papíru k popsání — to jest pláten k zamazání?
Enfin je n’ai donc aucun intérêt dans la vie ?! Et faut-il dire comme Flaubert que je n’entrevois qu’une suite de feuilles de papier à nourrir, c’est-à-dire de toiles à barbouiller ?
Tak je tedy život naplněn jen prací? Ale je-li to někdy potěšení, je to mnohem častěji utrpení. Ale co tedy?
Alors la vie n’est remplie que de travail ? Mais si c’est quelquefois un plaisir c’est plus souvent une souffrance. Mais alors ?
Nic?
Rien ?
Uvidí se — jestli neumřu.
On verra, si je ne meure pas.
Poznámky
Pozn. překl.: Damvillers — rodná ves Bastiena-Lepage v departementu Meuse, kam se pravidelně vracel malovat. Vzniklo tam i několik jeho nejslavnějších děl, mezi nimi Johanka z Arku (1879) a Senoseč (1877). ↩
Pozn. překl.: Gustave Flaubert (1821–1880) byl proslulý naprostou oddaností psaní jakožto poslání, jež pokládal za jediný hodnotný cíl sám o sobě. Marie tu jeho spisovatelské povolání žertovně převádí do malířského protějšku. ↩