Úterý 19. února 1884

Maršálová přivádí pana Popelina. Popelin je velmi bohatý — s talentem dělá cloisonné emaily, ač amatér. Jeho syn získal Římskou cenu. Otec (ten, který přišel) je oficiálním milencem nebo morganatickým manželem princezny Matyldy.
Clairin obraz je zarámovaný — Popelin ho shledává velmi dobrým, kromě trsu kopretin... Jediná věc, kterou ta malá udělala sama.
To je mrzuté, ne? Ale vztekem a rozčilením nemohu ani psát: po nesčetných pokusech a tápání jsem konečně dospěla k vysněné póze pro Dinin portrét. Bude se to krásně malovat a zbývá už jen malovat. Ale ta stará a hrozná Villevieille se ze svého obrazu nedokáže vymotat — a jediným způsobem, jak pracovat v klidu, je udělat tu věc za ni?
I zítřek bude ztracený — a zbývá jen třiadvacet dní. Umělci pochopí mé zoufalství.

Poznámky

Pozn. překl.: Prix de Rome — prestižní stipendium pro studium na Francouzské akademii v Římě, udělované vítězům uměleckých soutěží. ↩