Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Neděle 24. prosince 1882

Saint-Amand a Géry přicházejí, aby mi zabránili pracovat.
Portrét je hotov, a tak mu ráno posílám čtyři tisíce franků v obálce a košík květin od Vaillanta, nesrovnatelného mistra v aranžování. Ale košík obrovský, rozkošný.
Byl doslova uchvácen, jak říká Rosalie; vsadím se, že ten umělec, přišlý starý do tohoto „moderního" věku — ten umělec roku 1835 — nedostal nikdy nic podobného. Ani pět franků nedal Rosalii. Ačkoli je jeho portrét buržoazní, orléanistický atd. atd., zacházela jsem s ním laskavě — dělá se to pro sebe a pak to ušetří nudný dopis, který by musel doprovázet bankovky.
Ach! To by nedělal Bastien takový portrét. Já jsem si myslela, že mi Tony udělá portrét zahalený, řecký, jemný, čistý s dobře nakreslenými tvary. A místo toho mě ukazuje jako slečnu v křesle, s vějířem v ruce.

Poznámky

Vaillant: nejproslulejší pařížský květinář své doby, známý velkolepými aranžemi. Posílat květiny od Vaillanta bylo gestem prvního řádu. ↩
Orléanistický: ve francouzském politickém a estetickém slovníku znamenal orléaniste příslušnost ke stylu a vkusu měšťansko-monarchistického establishmentu za Ludvíka Filipa (1830–48) — počestný, konvenční, nezáživný. Nejhorší, co mohla Marie o obraze říct. ↩