Úterý 19. prosince 1882

Ale jelikož je tu i pozvánka od Gavinových, kteří mají přední lóži Rothschildů ve Francouzském divadle, je třeba stihnout obojí. Obléknu se doma a zbývá mi jen dlouhý přiléhající plášť a klobouk ke svléknutí při příchodu kolem desáté do divadla [slova začerněna] — přirozeně Gavinovi, Randouin, Plater, Montgomery, Géry. Co se Výstavy týče, jdeme tam v rodině, já na tatínkově paži — to vypadá dobře... Ach, ty krásné věci! Ach, ti talentovaní lidé! Ach, ti šťastní smrtelníci! Hovoříme s Edelfeltem (představeným Cartwrightovou — to je nepříjemné), Carolusem, Bastiénem, Saint-Marceauxem. Koktala jsem strachem, když jsem mluvila s tímto posledním — byla jsem právě doslova uchvácena jeho bustami a musela jsem mu připadat hloupá. Vypadá přísně, ač je milý, a smrtelně se bojím ho nudit. Bastien je anděl. Rvali se o něj.
Div jsem neplakala, když jsem musela odejít do divadla. Nelze si představit kouzelnější dojem než ten ze sálu, kde není než pozoruhodná díla. Na Salonu je vše utopeno v hrůzách — zde každý krok přináší něco výjimečného.
Při návratu si vyměňujeme dojmy a teta říká, že jsem oblečena jako žebračka — což mě zpětně velmi mate, ale dá se to vysvětlit: neměla jsem kožich, a bály se, že onemocním v tom sále, kde se dusilo... Nechám vás posoudit, je-li to příjemný život. A jak to je chytré. Bouchat na mou marnivost, aby mě ochránily před průvanem. Ach, ti idioti.

Poznámky

Přední lóže Rothschildů (avant-scène des Rothschild): rodina Rothschildů měla trvale předplacenu nejprestižnější přední lóži v Comédie-Française. Být do ní pozván znamenalo značnou společenskou poctu.
Edelfelt: Albert Edelfelt (1854–1905), finský malíř a jeden z nejproslulejších severoevropských umělců působících v Paříži v 80. letech 19. století. Jeho naturalistické portréty a historické výjevy slavily na Salonu značný úspěch.
Carolus: Carolus-Duran (1837–1917), proslulý francouzský portrétista a učitel (jeho nejslavnějším žákem byl John Singer Sargent). Představoval vrchol pařížského módního portrétního malířství.