Středa 29. listopadu 1882

Včera zde večeřeli princezna, Bojidar a Tchernisky. Říkají, že jsem přibrala. Sainte-Agathe a Adeline přijdou před večeří.
Julian říká, že vypadám velmi klidně, že se usazuji tak, jako zpěváci usazují hlas. Bojidarovi řekl, že nic nedělám, jen dělám, že pracuji. Večer mi Rosalie při svlékání řekla, že se jí zdá, že tento týden nepracuji vážně.
Roztrhla jsem šaty vpůli.
To pochází od služky nebo od Juliana — protože místo toho, abych malovala hlavu modelu, která je hloupá a bez výrazu, maluji hlavu živou a zajímavou.
Amélie — ta je na správné cestě: deset let chodí do ateliéru a každých šest měsíců kreslí podle sádry, aby se dala dohromady. Žádná žákyně není zajímavá, kromě Filippini, a i to je relativní. To je horda beznadějných nul jako žádná jiná.

Poznámky

Princezna: kněžna Karageorgevičová, Bojidarova matka. ↩
Filippini: spolužačka z Académie Julian. ↩