❦
Neděle 7. května 1882
Včera dost návštěv, z nových pan Rehmann a kníže Guido Pignatelli z Neapole. Vídala jsem ho s otcem každý den na Chiaji1, bez knírů a s jedním abbém. Starší má prý tři sta tisíc franků renty a mladší, Guido, pět set tisíc, protože zdědil po vévodovi z Monteleone. Nesrovnatelná Aurora, planá růže, jarní zjevení atd. atd.! Lidově řečeno2 slečna Troubetskoyová, kterou Étincelle3 oslavuje tak vytrvalou reklamou, si nevzala Pomara; je ošklivá, ale milá, a její máma, výstřední Lise, honí partie pro tuhle nejméně čtyřiadvacetiletou Auroru. Ale nevím, proč vám o tom vlastně vyprávím... Byly tu paní Gaviniová, Odette, Engelhardtová; pánové Engelhardt de la Tour, Pignatelli, Rehmann, Bojidar, Alexis, malý Faure, Filippini... kdo ještě? A dnes večer mě Gaviniovi berou do cirkusu. Nová toaleta z šedého kašmíru, vzadu sklad zachycený sponou z rýnských kamínků4, jak se to dělává u kalhot. Vpředu halena bez švů, ale přiléhající díky druhé sponě, která stahuje sklady dolů k pasu; ta spona je na špendlík a připíná se přímo ke korzetu, takže se všechny ty sklady nehnou z místa a pas je velmi štíhlý, i když bez opasku. To jsou moje vlastní vynálezy, kvůli nimž se mé šaty kopírují, ale ostatní to nosit nedokážou.Pas mal de visites hier, en fait de nouveaux M. Rehmann, le prince Guido Pignatelli de Naples. Je les voyais lui et son père tous les jours à la chiaja, sans moustaches et avec un Abbé. Il paraît que l’aîné a trois cent mille francs de rente et le cadet Guido cinq cent mille car il a hérité du duc de Monteleone. L’incomparable Aurore, églantine, aparition printanière etc. etc ! Vulgo, Mlle Troubetskoy qu’Etincelle glorifie d’une si intense réclame n’a pas épousé Pomar, elle est laide mais gentille et sa maman, l’excentrique Lise court après les partis pour cette Aurore de vingt-quatre ans au moins. Mais je ne sais à quel propos je vous en parle... Il y avait Mme Gavini, Odette, Engelhardt; M.M. Engelhardt de la Tour, Pignatelli, Rehmann, Bojidar, Alexis, le petit Faure, Filippini,... qui encore ? Et ce soir les Gavini m’emmènent au cirque. Nouvelle toilette de cachemire gris, un pli dans le dos, retenu par une boucle en cailloux du Rhin, comme ça se pratique pour les pantalons. Devant, blouse sans coutures mais ajusté par une autre boucle qui tire les plus au bas de la taille, cette boucle est à épingle et se fixe au corset même de sorte que tous ces plis ne se dérangent pas et la taille est très mince quoique sans ceinture. Ce sont des inventions à moi et qui font que mes robes sont copiées mais les autres ne peuvent porter ça.
„Slečna k vám zajde kolem páté hodiny, objednají si u nás tucet takových šatů... Jenže... Vždyť takovou eleganci jako slečna nemá nikdo.“
— Mademoiselle viendra vous voir vers cnq heures, on nous en commandera une douzaine de ces robes... Seulement... Car personne n’a le chic de Mademoiselle.
Jenže já počkám, než k nim zase zajdu: jinak budou mít všechny ty ženy, které utratí padesát nebo šedesát tisíc franků ročně, i kurtizány5 tytéž šaty. Já neutrácím moc, snad osm tisíc franků ročně, u Douceta ne víc.
Seulement j’attendrai : pour les aller voir autrement toutes ces femmes qui dépensent cinquante ou soixante mille francs par an et les cocottes auront la même robe. Moi je ne dépense pas beaucoup, peut-être huit mille francs par an, pas plus chez Doucet.
Ale mluvila jsem o cirkusu — ano, mám i šedý klobouk, rozkošně distinguovaný. Potom jdeme k Imodovi na zmrzlinu, Géry je s námi, pak hraběnka Walewská, žena bývalého ministra, která si vzala malého Alessandra. Jí je šedesát a jemu třicet dva... Když už je řeč o dobře sladěných dvojicích, je tu i paní de Marcilly s Janvierem... Protože Adeline říkala, že vypadá jako stará zřícenina, jmenovala jsem Janviera jejím konzervátorem6. Ostatně s Adelinou se člověk občas zasměje; nesnesitelný je starý Gavini.
Mais je parlais du cirque, oui, j’ai un chapeau gris aussi ravissant de distinction. Après on va chez Imoda prendre des glaces, Géry est avec nous puis la comtesse Walewska, femme de l’ancien ministre qui a épousé le petit Alessandro. Elle a soixante ans et lui trente-deux... A propos de ménage assorti il y a celui de Mme de Marcilly et de Janvier... Comme Adeline disait qu’elle avait l’air d’une vieille ruine j’ai nommé Janvier son conservateur. Du reste avec Adeline on peut rire quelquefois, c’est le père Gavini qui est insupportable.
Ó! včera v cirkuse to ještě nic nebylo, ale teď zase jdeme na výstavu Courbeta a potom do Bois! Na výstavě zůstávám dvě minuty, protože ten hrozný Korsičan mě mučil svými nabubřelými a hloupými poznámkami o obrazech — a pak do Bois! Ne, opravdu jsem k politování — já, bytost citlivá na všechny tyhle trampoty. Ten člověk, který do mě pokaždé strkal loktem, aby pronesl hloupou poznámku o kolemjdoucích — a mámina konverzace! Nejdřív to bylo o tom, že Napoleon III. udělal mnoho pro zkrášlení Paříže, a protože kolem jezdily kočáry, mnoho kočárů s mnoha dětmi, některé z nich shledala hezkými a dodala, že tyhle děti jsou hezké, protože, víte, jsou děti, které hezké nejsou, ale tyhle děti jsou hezké děti. A v uších mi ještě zněl Gavini7, který před Courbety prohlašoval, že to není nijak nešikovné!8
Oh ! hier au cirque ce n’etait encore rien, mais voilà que nous allons voir l’exposition de Courbet puis au Bois ! A l’exposition j’y reste deux minutes car cet affreux Corse me torturait avec ses remarques prétentieuses et sottes sur les peintures et au Bois ! Non je suis vraiment à plaindre et l’être sensible à toutes ces misères. Cet homme qui me poussait le coude chaque fois pour faire des observations bêtes sur les passants et la conversation de maman ! D’abord ça était que Napoléon III a beaucoup fait pour les embellissements de Paris, et comme il passait des voitures, beaucoup de voitures avec beaucoup d’enfants, elle en a trouvé jolis quelques uns en ajoutant que ces enfants sont jolis, c’est que voyez-vous il y a des enfants qui ne sont pas jolis mais ces enfants-là sont de jolis enfants. Et j’avais encore dans les oreilles Gavini qui disait devant les Courbet que ce n’était pas empoté !
Poznámky
Pozn. překl.: Chiaja (Chiaia) — módní nábřežní promenáda v Neapoli. ↩
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Vulgo“. ↩
Pozn. překl.: Étincelle („Jiskra“) — pseudonym Marie Biard de Peyronny, společenské kronikářky listu Le Figaro (viz 19. března 1881). ↩
Pozn. překl.: „Cailloux du Rhin“ — doslova „rýnské kamínky“: broušené skleněné imitace drahokamů (štras), oblíbená dobová bižuterie. ↩
Pozn. překl.: Kurtizány (cocottes) — vydržované ženy pařížského polosvěta. ↩
Pozn. překl.: Slovní hříčka: „conservateur“ znamená kurátora (správce muzejních sbírek) i toho, kdo něco uchovává, konzervuje — Janvier jako správce chátrající památky, jíž je paní de Marcilly. ↩
Pozn. překl.: Gavini — Korsičan Denis Gavini, Adelinin manžel; Marie mu říká „starý Gavini“ (le père Gavini). ↩
Pozn. překl.: „Ce n’était pas empoté“ („není to nešikovné“) — Gaviniho soud o Courbetových obrazech. ↩