❦
Pátek 5. května 1882
Měla jsem obědvat u Cartwrightové s Bastienem, ale máme soutěž o místa1, a tak mi zbývá jen potěšení z procházky s výše řečenou Cartwrightovou. A že jsem byla v rozpacích!... Říká se o ní ledacos hloupého, ale je to Američanka, zná všechny slavné umělce a mluví s nimi o mně; seznámila jsem se s Julesem Bretonem, ostatně máma byla u toho.Je devais déjeuner chez la Cartwright avec Bastien mais nous faisons un concours de places et je n’ai que le plaisir de me promener avec la susdite Cartwright. Et j’étais gênée !... On en dit des bêtises mais c’est une Américaine, elle connaît tous les artistes célèbres et leur parle de moi; j’ai fait la connaissance de Jules Breton, du reste maman était là.
Ten Cassagnacův portrét je odporný — a víte, že je mu už třicet osm let?
Ce portrait de Cassagnac est ignoble, savez-vous qu’il a trente-huit ans déjà.
Ach! je to smutné. Ošlehaná pleť, oči skoro opuchlé, zvadlé rty, břicho... A po večeři takový člověk ztěžkne, zplihne; když si dal o skleničku vína víc, zavírají se mu oči; rozplácne se v křesle, kouří doutník a přemítá o zítřejším článku nebo o svých finančních a domácích záležitostech; a to má být muž mých snů, ten, který mě má jednoho dne milovat se vší poezií mládí?...
Ah ! c’est attristant. La peau tannée, les yeux presque pochés, les lèvres flétries, du ventre... Et après dîner un homme comme cela s’allourdit, s’avachit; s’il a pris un verre de vin de trop ses yeux se ferment; il s’aplatit dans un fauteuil en fumant son cigare et en songeant à l’article de demain ou à ses affaires financières et domestiques; et c’est là l’homme de mes rêves, celui qui doit m’aimer un jour avec toutes les poésies de la jeunesse ?...
Ve dvaatřiceti, když jsem ho poznala, byl ještě k mání; tehdy to byl bonapartistický hrdina v plném květu; čerstvě zvolený, sukničkář a duelant, vždy připravený ke všem dobrodružstvím, a... teď?
Il était à prendre à trente-deux ans lorsque je l’ai connu; alors c’était le héros bonapartiste dans sa fleur; nouvellement élu, l’homme à femmes et aux duels, toujours prêt à toutes les aventures, et... à présent ?
A ještě později?? Byla by to tedy ztracená iluze? Sen, který je třeba pohřbít? Začínám tomu věřit. Ráda bych si ho prohlédla zblízka. Jestli je pravda, že se stal dost... na to, aby ho popsal Zola. Ó! ten Zolův Pot-Bouille2, jaká špína! Ať dělám, co dělám, stejně mu není míň než třicet osm a půl a bude mu čtyřicet, až budu mít talent... A Pařížan, novinář, světák z bulvárů, manžel slečny Acardové... Ve čtyřiceti?.. Ostatně kterýkoli muž ve čtyřiceti... chybí tomu svěžest a myslím, že lásku by neměly kalit... hmotné nepříjemnosti teď je třeba odpovědět omezeným lidem, kteří si budou myslet, že uznávám jen... čerstvé maso... Milovat jen to samotné nelze, to je jasné, ale také musí být hrozně těžké milovat někoho, komu poezii ducha kazí ošklivost nebo tělesné chátrání. To všechno musí držet pohromadě natolik, aby se o tom nemuselo mluvit ani v dobrém, ani ve zlém.
Et encore plus tard ?? Alors ce serait une illusion perdue ? Un rêve à enterrer ? Je commence à le croire. Je serais curieuse de le voir de près. Si c’est vrai qu’il est devenu assez... pour être décrit par Zola. Oh ! le Pot-bouille de Zola, quelle immondice ! J’aurai beau faire il n’en a pas moins de trente-huit ans et demi et il en aura quarante quand j’aurai du talent... Et un parisien, un journaliste, un boulevardier, le mari de Mlle Acard... A quarante ans ?.. Du reste n’importe quel homme à quarante ans... ça manque de fraîcheur et je pense que l’amour ne devrait pas être troublé par des ... inconvénients matériels Il faut maintenant répondre aux gens bornés qui croiront que je n’admets que la... chair fraîche... On ne peut l’aimer toute seule, c’est évident mais aussi il doit être bien dur d’aimer quelqu’un dont les poésies intellectuelles sont gâtées par des laideurs ou avaries charnelles. Tout cela doit se tenir assez pour qu’on n’ait pas à en parler ni en bien ni en mal.
Teď dodám, že ať je jakkoli povadlý, pořád mám raději bytost jako Zesnulý3 než pětadvacetiletého módního pána nebo velkého, suchého a ctnostného diplomata, jako je ten velmi korektní, velmi elegantní a velmi ctnostný Gabriel, jehož tatínka jsme dnes viděli.
Maintenant j’ajouterai que quelques défraîchi qu’il soit j’aime encore mieux un être comme le Défunt qu’un monsieur de vingt-cinq et à la mode ou un grand sec et vertueux diplomate comme le très correct, très élégant et très vertueux Gabriel dont nous avons vu le papa aujourd’hui.
Poznámky
Pozn. překl.: „Concours de places“ — pravidelná soutěž v ateliéru Julian: podle pořadí prací si žačky vybíraly místa u stojanů a nejlepší dostávaly medaile (srov. 3. června: „Soutěž je rozhodnuta... Žádná medaile“). ↩
Pozn. překl.: Pot-Bouille (1882; Marie píše „Pot-bouille“; doslova „domácí hrnec“, tj. všední domácí kuchyně) — Zolův román odhalující sexuální pokrytectví pařížské buržoazie. ↩
Pozn. překl.: Zesnulý (le Défunt) — Mariino jméno pro Cassagnaca po jeho sňatku (27. června 1878). ↩