❦
Neděle 16. října 1881
Vede nás tam starý Pollack.Dimanche 16 octobre 1881 C’est Pollack père qui nous y mène.
A ti ubožáci zdají se naprosto lhostejní — propichují hřebíky krásné látky přibité ke zdi, aby na ně zavěsili staré rámy — šlapou po výšivkách rozložených na zemi. A starý nábytek, rámy, sochy, lovecké náčiní, stříbrné předměty, staré zpracované hřebíky. Koupila jsem hedvábný závěs ve staré lososové červeni, celý vyšívaný — chtěli tři sta franků, dali mi ho za sto padesát — a plátěnou sukni vyšívanou bledými květy pěkného tónu, nechali mi ji za pět franků poté, co žádali dvacet.
Et ces misérables semblent absolument incons-ciants, ils trouent avec des clous de belles étoffes accrochées au mur pour suspendre de vieux cadres, ils marchent sur des broderies étalées par terre. Et des vieux meubles, des cadres, des sculptures, des chasses, de l’argenterie, de vieux clous touillés. J’ai acheté un rideau de soie vieux rouge saumon tout brodé dont on me demandait trois cent francs et qu’on m’a donné pour cent cinquante francs et une jupe de toile brodée de fleurs pâles d’un joli ton, qu’on m’a laissée pour cent sous après en avoir demandé vingt francs.
Je smutné nemít sto tisíc franků na utrácení — člověk by si zařídil ateliér... Ale i s pouhými deseti tisíci! Dalo by se nakoupit mnoho.
C’est malheureux de n’avoir pas cent mille francs à dépenser, on se meublerait un atelier... Mais avec dix mille francs seulement ! On achèterait beaucoup.
Escobar pro nás přijede, abychom jeli na býky. Jsme v lóži se slečnou Martinezovou, jejím otcem, dvěma dalšími a Escobarem. Chtěla jsem jít znovu, abych získala druhý dojem.
Escobar vient nous prendre pour aller aux taureaux. Nous sommes dans une loge avec Mlle Martinez, son père, deux autres et Escobar. J’ai voulu retourner pour avoir une seconde impression.
Bylo ohlášeno osm býků a myslím, že je to poslední neděle. Zkrátka — brilantní představení. Král, královna, infantky na svém místě. Hudba, slunce, šílený křik, dupání, pískání, mávání kapesníky, létající klobouky. Je to jedinečná podívaná, strhující svou velkolepostí, nepodobná ničemu, nečitelných.
On avait annoncé huit taureaux et c’est je crois le dernier dimanche. Bref, brillante représentation. Le Roi, la Reine, les Infantes à leur poste. Musique, soleil, clameurs folles, trépignements, sifflets, mouchoirs agités, chapeaux lancés. C’est un spectacle unique, d’une grandeur entraînante et qui ne ressemble à rien, illisibles
Začínám se v tom vyznat a zajímám se o představení nečitelné — šla jsem nerada, se záchvěvem odporu, přesto jsem zachovala dobrou tvář před tou řezničinou s rafinovanými krutostmi.
Je commence à être au courant et me suis intéressée à la représentation illisible J’y suis allée à contre-cœur, avec un frisson de dégoût pourtant j’ai gardé bonne contenance devant cette boucherie à cruautés raffinées.
Nejdříve, jak víte, přijíždějí pikadoři na koních — jsou tři nebo čtyři — a dráždí býka; nechávají ho rozpárat koně — po několika minutách zatrubí trubka: to je znamení, že se přechází k banderillám2; koně, kteří zůstali naživu, se často k býkovi vracejí a poté, co je ubohé zvíře dostatečně prošpikované, když je zkrvavené a odmítá odpovídat na dráždění, přijde matador — první — a když se třikrát pokloní královské lóži a odhodí klobouk, klidně a chladně skolí zvíře: postaví se před ně s jakousi červenou pláštěnkou na holi v levé ruce a v pravé holý meč, jímž má — a to je vrchol elegance — zabít zvíře jedinou ranou. Publikum zasahuje celou dobu: chvíli piskot, protože příliš rychle přešli z jednoho cvičení do druhého; chvíli podněcování a divoký křik. Úspěch sklidil šedý býk ze slavného chovu, který strašlivě rozpáral — a opakovaně — rozryl, vláčel, vykuchal jednoho starého hubeného koně a skoro zranil člověka. Mám snad mluvit i o tom chudákovi býkovi kraví barvy, velmi mírném, jenž chtěl celou dobu odejít, obracel záda útokům mužů a nepřiblížil se k jedinému koni. Ale na to je pamatováno: příliš mírumilovným býkům se zarazí zápalné banderilly, jež se vzněcují a vybuchují jako petardy v kůži zvířete, které pak poskočí s tím dýmem, plamenem a krví na hřbetě.
D’abord comme vous savez sortent les piccadores à cheval, il y en a trois ou quatre et on excita le taureau, on lui fait éventrer des chevaux, au bout de quelques minutes une trompette sonne, c’est le signal de passer à l’exercice des banderillas, les chevaux restés vivants reviennent pour le taureau souvent et lorsqu’on a suffisamment lardé la malheureuse bête, lorsqu’elle est sanglante, lorsqu’elle refuse de répondre aux agaceries arrive le matador, le premier et après avoir trois fois salué la loge royale et jeté son chapeau, calme, froid, il terrasse la bête en se plaçant devant elle une sorte de manteau rouge sur un bâton dans la main gauche, et dans la droite une épée nue avec laquelle et c’est le comble du chic de tuer l’animal d’un coup; le public intervient tout le temps, tantôt c’est des sifflets parce qu’on a passé trop vite d’un exercice à un autre; tantôt des excitations et des clameurs sauvages. Le succès a été pour un taureau gris, d’un haras fameux qui a affreusement éventré, et à plusieurs reprises, fouillé, traîné, vidé un vieux cheval maigre et presque blessé un homme. Faut-il aussi parler d’un pauvre diable de taureau couleur vache, très pacifique qui voulait s’en aller tout le temps, tournait le dos aux attaques des hommes et n’a pas voulu toucher un seul cheval. Mais le cas est prévu, aux taureaux trop bons diables on plante des banderillas à poudre qui s’enflamment et éclatent comme des pétards dans la peau de l’animal qui bondit alors avec cette fumée, cette flamme et ce sang sur le dos.
Zápalné banderilly jsou hanbou býka — ale navzdory této urážce své cti se dotyčné zvíře nechtělo rozzlobit a spokojilo se žalostným bučením, vyhýbáním se ranám a konečně smrtí po tisíci mukách — neboť rána byla vedena špatně, musili mečem v ráně otáčet a zasadit několik dalších ran.
Les banderillas inflammables c’est le déshonneur d’un taureau mais malgré cet outrage à son amour-propre l’animal en question n’a pas voulu se fâcher et s’est contenté de mugir plaintivement, d’éviter les coups et de mourir enfin après avoir subi mille martyrs car le coup était mal porté, il a fallu remuer l’épée dans la plaie et redonner plusieurs coups.
A to není ta nejohavnější podívaná, jakou lze vidět!! Je to velmi krásné — za podmínky, že nic nevidíte... Přesto se nakonec člověk začne zajímat a z pýchy si zachovává statečný výraz před těmito hanbami. Dívala jsem se celou dobu. Odcházíte odtamtud trochu opojeni krví — málem by člověk zapichoval železné hroty každému do týla...
Et ce n’est pas le spectacle le plus hideux qu’on puisse voir !! C’est très beau à condition de ne rien voir... Pourtant on finit par s’intéresser et on garde un air brave devant ces ignominies par orgueil. J’ai regardé tout le temps. On sort de là un peu ivre de sang pour un peu on piquerait des pointes de fer à tout le monde dans la nuque...
Krájela jsem meloun u stolu jako bych zapichovala banderilly — a maso na talíři mi připadalo, jako by se ještě chvělo a právě vyšlo z rozervané býčí kůže. Ach! svírá vás to v nohou a svírá vám hlavu. To je škola vrahů. Ovšem tito muži jsou elegantní, půvabní — jejich pohyby jsou dokonale harmonické a důstojné přes svou krajní hbitost.
J’ai découpé mon melon à table comme si je plantais une banderilla et ma viande me semblait sortir toute pantelante de la peau déchirée du taureau. Oh! ça vous crispe aux jambes et ça vous serre la tête. C’est une école d’assassins. Maintenant sans doute ces hommes sont élégants, gracieux, ils ont des mouvements parfaitement harmonieux et dignes malgré leur extrême souplesse.
Ten souboj člověka s obrovskou bestií lidé pokládají za nádherný — ale je to vůbec souboj, víme-li předem, kdo musí podlehnout?
On trouve magnifique ce duel de l’homme et de cette immense bête, mais est-ce bien un duel lorsqu’on sait toujours qui doit succomber.
Přiznávám, že matador přicházející ve svém skvělém kostýmu zdůrazňujícím jeho tvary, poté, co třikrát provedl svůj tak zvláštní pozdrav, (třikrát stočí paži, vysoko a rovně před sebou) — klidný, chladný, staví se těsně před zvíře, s tím pláštěm a mečem... A to je téměř nejlepší část hry — neteče při ní skoro žádná krev. Ano, říkám, že to má ráz překvapivý a grandiózní. Ale koně — ani sami Španělé nemají rádi tu část s koňmi... Smířila jsem se tedy s tím divokým potěšením? Neříkám to — ale je v tom velmi krásná stránka, téměř velká — ten cirkus, těch čtrnáct nebo patnáct tisíc diváků — je to jako vidění starověku, který tak miluji přesto. A pak ta krvavá, hrozná, hanebná stránka... Kdyby muži byli méně obratní, kdyby dostávali častěji nějakou pořádnou ránu — nekřičela bych — ale tohle lidské zbabělství mě pobuřuje.
J’avoue que le matador arrivant avec son brillant costume dessinant ses formes, après avoir fait ses trois saluts d’un caractère si particulier, (il tord trois fois son bras, haut et droit devant lui calme, froid venant se placer tout près devant l’animal, avec ce manteau et cette épée... Et tenez c’est presque la meilleure partie du jeu, il ne s’y verse presque pas de sang. Oui, je dis cela a un caractère étonnant, et grandiose. Mais les chevaux, les Espagnols eux-mêmes n’aiment pas la partie des chevaux... Alors je suis réconciliée avec ce sauvage plaisir ? Je ne dis pas ça mais il y a là un côté très beau, presque grand, ce cirque, ces quatorze ou quinze mille spectateurs, on a là comme une vision de l’antiquité que j’aime tant pourtant. Et puis alors le côté sanglant, horrible, ignoble... Si les hommes étaient moins adroits, s’ils avaient plus souvent quelque bonne blessure je ne crierais pas, mais c’est cette lâcheté humaine qui me révolte.
Přitom se říká, že je třeba lví odvaha... Ale kdepak! Jsou příliš obratní a příliš bezpečně se vyhýbají hrozným, avšak naivním, předvídaným a vyprovokovaným útokům bestie. Skutečné nebezpečí jsou banderilly — neboť člověk běží vstříc býkovi a ve chvíli, kdy zvíře chce nabrat na rohy, ho předejde a zapíchne mu banderilly mezi lopatky. Vyžaduje to výjimečnou odvahu a obratnost, uvážíme-li zejména, že býk je ještě téměř svěží a dosud jen roztrhal koně...
Pourtant on dit qu’il faut un courage de lion... Eh bien non ! Ils sont trop adroits et évitent trop sûrement les attaques terribles mais naïves, prévues et provoquées de la bête. Le vrai danger ce sont les banderillas car l’homme court à la rencontre du taureau et au moment où celui-ci veut donner des cornes il le prévient en lui plantant ses banderillas entre les deux épaules. Il faut là un courage et une adresse exceptionnels quand on songe surtout que le taureau est presque frais et n’a encore fait qu’éventrer des chevaux...
Šedý byl nádherný — rozryl svou oběť do hloubky — je to hrozné, myslíte si — ale ne: dosáhne-li hrůza jisté míry intenzity, přestane působit. A kdyby člověk celou dobu viděl roztrhat koně nebo lidi, ale to už doopravdy, úplně a s pravou zuřivostí jako šedý býk — pak by divákům nebylo špatně a bylo by to skutečně strhující. Nehraji si na krutou — důkazem je, že drobná bodnutí a zdlouhavá muka mi svírají hlavu — ale přiznávám, že bych hry nekritizovala, kdyby byly vážnější.
Le gris était superbe, il a fouillé sa bête à fond, c’est horrible croyez-vous, eh bien non, arrivé à un certain degré d’intensité l’horreur ne fait plus rien. Et si on voyait tout le temps déchirer chevaux ou hommes mais là complètement et avec une véritable fureur comme le taureau gris, eh bien ça ne ferait pas mal aux spectateurs et serait vraiment empoignant. Je ne pose pas pour la cruauté et la preuve c’est que les petites piqûres et les longs martyrs me serrent la tête, mais j’avoue que je ne critiquerais pas les jeux s’ils étaient plus sérieux.
Kdybyste viděli rohy a téměř hlavu býka mizet v břiše koně s přívalem vzteku — tu sílu zvířete ještě nezraněného, neunaveného — pochopili byste, že dávám přednost té plné zuřivosti před ranami zasazovanými do noh, do krků koní, které nutí jít stále na býka — a kůň couvá a oni ho tlučou holemi a nutí kupředu — to je odporné. Tak jim tedy vytýkám jejich obratnost — to jest jejich virtuozitu, jejich talent?
Si vous aviez vu les cornes et presque la tête du taureau disparaître dans le ventre du cheval, avec un élan de rage; cette force de la bête ni blessée, ni fatiguée encore vous comprendriez, que je préfère cette fureur entière aux blessures faites aux jambes, aux cous des chevaux qu’on force à marcher encore contre le taureau, qui recule et qu’on fait avancer à coup de cannes, ça c’est odieux. Alors je leur reproche leur adresse, c’est-à-dire leur virtuosité, leur talent ?
Nevím... Býci mi připadají příliš mírní.
Je ne sais pas... Je trouve les taureaux trop doux.
Na Rastru3 mi představili Madraza, který mi složil poklony za mou kopii.
Au Rasteo on m’a présenté Madrazo qui m’a fait des compliments sur ma copie.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „bric-à-brac“. ↩
Pozn. překl.: Banderillas — barevné ozdobené tyčky s háčky na konci, jež banderillero zapichuje po dvou do kohoutku býka; jejich cílem je oslabit šíjové svaly, aby býk sklonil hlavu, a rozdráždit zvíře. ↩
Pozn. překl.: V přepisu rukopisu „Rasteo“; jde o El Rastro, proslulý madridský bleší trh, který funguje každou neděli dodnes. ↩